Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Jankov

[Ottův slovník naučný (1888-1908), svazek XIII, str. 12-13]

Jankov, městečko v Čechách na levém břehu soujmenného potoka, hejtmanství Sedlčany, okres Votice; 75 domů, 689 obyvatel (1890). Starožitný far. kostel sv. Jana Křtitele (r. 1384 mezi far. připomínaný) s hrobkou pánů z Talmberka, 5tř. škola, četnická stanice, pošta, 4 mlýny (1 parní) a samota Jitra. Alod. dvůr, škrobárna, pivovar, parní pila a cihelna, majetek Rudolfa hrab. Chotka. - Jankov jako osada jest velmi starého založení a býval asi daleko lidnatější nežli nyní; ale válkami a častými požáry zchudl. Kdy na město povýšen a znakem nadán, neznámo. Znak: v černém štíte zlatá hraběcí koruna o pěti špicích, z nichž nad každou zlatá hvězda ve způsobě oblouku. Na bývalé tvrzi r. 1785 zbořené seděla od pradávna jedna větev pánů z Vlašimi, kteří se odtud Jankovští z Vlašimi psali. Po vypuknutí válek husitských usadila se na Jankově slavná rodina pánů z Talmberka, kteří po 3 století se tu připomínají. Rudolf Frant. Ferd. z rodu toho prodal zboží jankovské (1702) trhovou smlouvou Janovi sv. p. Kořenskému z Terešova, jenž se ze zdejšího zámku na nově vystavené sídlo do Ratměřic přestěhoval. Synové jeho prodali (1719) Jankov Jiřímu Vojickému z Neudorfu, jenž již po roce prodal jej Terezii Eleonoře ovdov. Ubelli ze Siegburku, po níž tu seděl (1744) Václav Hynek hr. Dejm ze Stříteže. R. 1753 prodán Jankov ve veřejné dražbě sv. pí Em. ze Sternthalu. Po smrti pak sv. p. Karla ze Sternthalu skoupila (1822-38) od dědiců jich podíly na Jankově a Ratměřicích Jindřiška hr. z Chotkova. - R. 1645 dne 6. března svedena tu krvavá bitva mezi císařskými pod gener. Hatzfeldem a Götzem a Švédy pod Torstensonem, ve kteréž vojsko cís. utrpělo úplnou porážku, ztrativši 4000 mrtvých, 134 důstojníků, 4000 zajatých i s gener. Hatzfeldem a 24 děl, a Švédové 2000 mužů. Po nešťastném Götzovi zůstalo přísloví „Pořídíš co Kec (Götz) u Jankova“. Po bitvě bělohorské zanikla (1667) tu fara, na kterouž teprve r. 1707 dosazen kněz a r. 1761 fara obnovena. Srovnej V. Vlasák, Okres votický str 75 (Praha, 1882), Čechy str. 234 a Kriegschronik a obšírný popis bitvy, jakož i plán a vyobrazení ve 4 výkresích viz Theatrum europaeum (tom. V.)





Zpět