Oběžník Karla Farského o nápravě tisku Církve československé (1.2.1927)

[in: Kronika Církve československé v Miličíně, str. 63-64]

Náboženským obcím, duchovním správám, učitelům náboženství a všem příslušníkům CČS!

Sestry a bratří!

Nespokojen s tiskovými poměry v CČS, které naprosto neodpovídají potřebám církve a Vašim, rozhodl jsem se učiniti krok k nápravě.

Středisko našeho církevního tisku mělo býti v Tiskovém družstvu CČS v Praze. Ale nebylo; celá řada tiskových podniků živořila a živoří z církve mimo ně.

Proč nepodařilo se družstvu zkoncentrovati všechen tisk církevní? Tu otázku dlužno si položiti a zodpověděti.

Neboť je beze sporu, že církev potřebuje především zkoncentrovaného tisku, aby mohl být dobrý a silný.

Já shledávám hlavní příčinu zaostalosti T. d. v nedostatku ideovosti. Ve správě T. d. chybí myšlenka; tam jde jen o výtěžek.

Nejlepším dokladem toho byla nedávná anketa Č. Zápasu, ptajícího se čtenářstva, co si přeje, aby bylo v Zápase. Tedy vydavatelstvo neví, co se má v listě psát. A neví. (Podobný dotaz na obecenstvo je v č. 5. Č. Z. v příčině kalendáře.)

Proto se list nešíří. (Poslední rozmnožení odběratelstva stalo se vlivem zrušení východočeského Věstníku; před tím získáno asi 5000 odběratelů najednou mojí zásluhou a s mým finančním risikem před 2 roky.)

Proto jedná se v tyto dny na Moravě při zastavení tamního listu „Čechoslovák" ne o splynutí s Č. Z., nýbrž - se slezským Palcátem.

Zápas vždycky začne znova a znova stagnovati.

A tak i jiné podniky T. d.

Kalendář zůstal místo pokroku a vzmachu stěží na původní úrovni a jest namnoze kupován více z útrpnosti než-li ze zájmu.

Malý Čechoslovák, jenž z mého podnětu založen před 3 roky, ujal se tehdy hned skoro s 5.000 odběrateli, živoří a upadá, kdežto bylo by se nadíti, že vzroste do nákladu desetinásobného.

Edice Blahoslav, kterou se T. d. honosí, zřízena byla též za mého přičinění. Její prosperita umožňována jest však podporou Ústř. rady z církevních peněz, kterou si T. d. vyhradilo. Podpora ve formě zálohy činila na prvních pět sešitů celkem Kč 9.581,62.

Nezdařené akce s prodejem mé podobizny, kterou si T. d. na mně neustálým naléháním vynutilo, a j. ani nevzpomínám.

V knihkupectví T. d., zřízeném především pro literaturu náboženskou, lze mimo věcí vlastního nebo mého nákladu obdržeti spíš všecko možné, jenom ne literaturu odbornou.

A co se týče specielně tiskovin mnou napsaných a vydaných:

Z počátku vydával jsem je svým nákladem, protože jich neměl kdo naložiti; T. d. nemělo prostředků. Provise z jejich rozprodeje tvořila značnou část jeho výdělku v prvních letech. Později nevydal jsem v nakladatelství svých věcí proto, že jsem nesouhlasil se snahou T. d. na všem mnoho vydělávati, čímž zdržován je odbyt tiskovin. Proto nedal jsem svých věcí do nákladu a vlastnictví T. d.

Přes to nemělo T. d. újmy. Z rozprodeje tiskovin mých namnoze hromadného mělo percentuelní provisi, která činila 35 - 40 % prodejní ceny v malém. Na př. z prodeje

str 64.

l čítanky (malé, za 5 Kč) mělo T. d. Kč l,50, z velké (za 10 Kč) 3 Kč, z prodeje l zpěvníčku, jehož prodejní cenu samo stanovilo za mého pobytu v Americe, provise 4 Kč!

Mimo to však mělo T. d. ze mně výborný zisk v tiskárně, kde jsem za jediný rok měl účet na 100.000 Kč za tisk.

S tím nespokojeno žádalo mne T. d. velmi naléhavě o náhradu domnělé škody, kterou prý utrpělo na prodeji mých tiskovin. Zprvu měl jsem hraditi celý deficit z knihkupectví za r. 1925 v částce asi 43.000 Kč, potom mně rozpočtena percentuelní částka Kč 20.961,03. Odmítl jsem ten požadavek s poukazem na to, že dovedu prodej tiskovin, které vydávám, laciněji si opatřiti.

Současně žádáno na mně s platností od 1. ledna 1926 zvýšení všech provisí o 45 — 50%. Tedy příkladně: Malá biblická čítanka aby se prodávala za 5 Kč; z toho přijde na: tisk, papír, obrázky (štočky a ilustrátor), korektora, náklady se státním schválením, vazbu a konečně za práci spisovateli, na výtisky zdarma a zkažené, na amortisaci a úmor vloženého kapitálu atd. Kč 2,75 a Tisk. družstvu za prodej téže jedné knihy Kč 2,25. ^*) Neprodané zůstane samozřejmě nakladateli, jako se mě stalo s několika věcmi (Stvoření, Z podejha, Velký štědrý den a j.), což jde do starého papíru a není jen tak lehko uhrazeno ziskem na jiném předměte.

Podobnou cenu prodejní mají na př. tiskoviny slovenské, které dlužno rozdati, aniž by byla naděje na rozprodej nákladu. Vydal jsem dosud 3: liturgii, obřadní příručku a čítanku. A nežádal jsem podpory ani u T. d. ani od církve!

Tak se to tedy má s těmi „výdělečnými cíly", o kterých mluví neslušný leták T. d. proti mně rozeslaný.

Já jsem každý svůj uspořený groš vložil až dosud do nákladu církevních knih, který nemůže býti malý, má-li kniha být kalkulována levně.

A já mohu svědomitě říci, že tak levně, jako nabízím své knihy já, nevydá jich žádný nakladatel.

T. d. bojí se v letáku, že by výtěžek nakladatelství připadl soukromému samonakladateli, kdežto chce jej mít ono, bez risika, bez práce a bez zásluhy.

Já mám za to, že ten výtěžek mohu věnovati obecenstvu. Proto jsem hned ohlásil snížení některých cen. A hle, T. d., které prý dosud prodávalo moje tiskoviny se škodou, slevilo taky. A nejen, že mně nechtělo mých knih vydati, ale dokonce si část nákladu [1 slovo začerněno] zadrželo, aby mohlo jejich prodejem mást obecenstvo.

Nevida jiné pomoci, převzal jsem prodej svých tiskovin z T. d. a zřídil pro něj samonakladatelství, tedy žádný podnik konkurenční, protože mám v nákladu jenom věci své, kterých T. d. míti nebude.

Dvojí úřední udání - zcela zbytečné, které proti mně T. d. učinilo, naprosto není s to, aby mě s vedením T. d. usmířilo.

Knihkupectví T. d. ukázalo se podnikem neschopným života.

Ale celý podnik, do něhož vložili Jste své podíly na vybudování církevního tisku, potřebuje reorganisovat od základu. Jsem také jeho podílníkem a to jedním z největších, a proto se toho domáhám především.

A nyní víte, sestry a bratři, proč a k čemu zřízeno samonakladatelství „Dobrá vůle''. Nebylo mě lehko v nynějším stavu se tohoto podniku odvážiti, ale nevidím jiného zbytí a naděju se, že nebude dobré vůle k nápravě scházeti ani u Vás.

V Praze - Dejvicích, 1. února 1927.

Dr. Karel Farský.

^*) Obyčejná knihkupecká provise se školní učebnice je 25%!