Jaroslav Stříbrský: „Signál zazněl z Miličína“ [Zakládání JZD v roce 1952]

in: Roky a lidé: Dvacet svobodných let Podblanicka ve vzpomínkách a fotografiích, Okresní výbor Komunistické strany Československa a Okresní národní výbor v Benešově u Prahy, 1965, s. 70-71.

Zlatými písmeny měl tehdy zapsat kronikář události rušného roku 1952. Snad právě proto, že v tomto roce nastal na našich vesnicích bouřlivý rozvoj socializace. Drobní a střední rolníci se rozhodovali pro přechod od malovýroby k družstevní zemědělské velkovýrobě. Pro mnohé z nich to nebyl krok snadný, jako vždy se objevovala počáteční nedůvěra a obava před budoucností. Jinak tomu nebylo ani v obci Miličín.

Hráz byla prolomena... 19.září večer byla kancelář MNV v Miličíně doslova nabyta. Toho večera se zde rozhodovalo o tom, jakou cestou se budou nadále ubírat miličínští drobní a střední zemědělci. Družstvo bylo založeno a jeho prvním předsedou se stal střední zemědělec Jan Šabatka. Vyjma pěti malých zemědělců se přes stovku drobných a středních zemědělců dalo na cestu společného hospodaření. Za týden na to, 26. září 1952 se započalo s rozoráváním mezí, a to bylo v Miličíně, jak pamětníci říkají - jak po vymření. Proč si nepřiznat, že ne všichni se dokázali vyrovnat se svým myšlením, pěstovaným po desítky let. Rozoráním mezí byla udělána tečka za sousedskými nesváry a různicemi. Družstvo se začalo pomalu, ale jistě vyrovnávat s počátečními obtížemi. Nebylo snad člověka v místě, který by je nepomohl překonávat. Nebylo téměř žádné mechanizace, jenom snad té, která zbyla po bývalém velkostatkáři Rudolfu Pilzovi. Začalo se s vyvážením starých hnojů a s přípravou půdy pro příští sklizeň. Bylo třeba i osiv a sádě. S přínosy do družstva to však bylo všelijaké, byly závislé na hospodaření každého soukromého zemědělce. Začátky byly proto velmi těžké a projevily se i ve výsledcích prvého roku společného hospodaření, kdy bylo dosaženo 7,70 Kč na pracovní jednotku. V tomto roce také došlo ke značnému vylučování členů z JZD, od čehož se očekávalo, že za menšího stavu členů se nechá hospodaření družstva organizačně lépe zvládnout. Postiženi byli tehdy převážně drobní zemědělci, kteří měli tvořit základ družstva. I přes toto opatření ani v následujícím roce 1954 nenastal v hospodaření družstva obrat, i když pracovní jednotka dosáhla výše 9,50 Kčs. Vliv na to měla i roztříštěná živočišná výroba, která byla zčásti svedena do staré stále na dvoře a pro další ustájení se připravovaly podmínky pro adaptaci ovčína. A když nadešel rok 1955, nemohlo být družstvo spokojeno ani s dosaženými 10,- Kčs na pracovní jednotku. A přece už byly vytvářeny podmínky pro obrat k lepšímu. Byl rozestavěn velký kravín pro 126 krav, jižně od dvora, k drůbežárně na 500 slepic postavené v roce 1954 za Homolovem přibyla v roce 1955 další drůbežárna. V témže roce byly postaveny při objektech JZD tři boudy na plemenné prasnice a vybetonovány základy pro ocelovou kolnu na uskladnění slámy v blízkosti kravína na Špačkově poli.

Rok 1956 byl poznamenán příchodem nového předsedy družstva soudruha Josefa Míchala. V tomto roce byla dokončena výstavba nového kravína pro 126 dojnic v hodnotě 1 077 000 Kčs a téhož roku v září do něho sveden dobytek. Pod Novoměstským rybníkem na lukách směrem k západu bylo započato s rozsáhlými melioračními pracemi. Situace v hospodaření družstva se značně zlepšila a docílených 17 Kčs na pracovní jednotku přivádělo zpět do družstva ty, kteří zatím stáli stranou. V roce 1957 nastal pokles pracovní jednotky na 10 Kčs. Až opět v roce 1958 se pracovní jednotka zvýšila na 14 Kčs a na to v roce 1959 na 17,50 Kčs. Výstavba družstva se rozrostla o nový vepřín a boudy na prasnice v hodnotě 664 000 Kčs. Hospodaření družstva se začalo konsolidovat a disponovalo již milionovým majetkem.

Hospodaření družstva se stále slibně rozvíjelo příchodem nového předsedy s. Miroslava Slabého, který se ujal funkce v roce 1960. V témže roce bylo dosaženo 19 Kčs na pracovní jednotku. Členská základna se rozšířila vstupem soukromých zemědělců z Reksyně o dalších 40 hektarů zemědělské půdy, ale i tak dosáhla pracovní jednotka v roce 1961 výše 16 Kč.

Nastala doba tvoření velkého ekonomického celku. Do JZD Miličín přibylo v roce 1961 JZD Žibkov a s ním i dalších přes 100 hektarů zemědělské půdy. V následujícím roce 1962 se rozhodli pro sloučení i družstevníci z JZD Záhoří, čímž se družstvo rozrostlo o dalších 300 hektarů zemědělské půdy. V roce 1962 dosáhlo družstvo 20 Kčs na pracovní jednotku a v následujícím roce 1963 22 i přesto, že došlo ke sloučení. Vlivem některých ztrát v rostlinné výrobě došlo v roce 1964 k poklesu pracovní jednotky na 17 Kčs. Na základě těchto skutečností začali družstevníci uvažovat o přejití na vyšší úroveň hospodaření. Počínaje 1. lednem 1965 najeli na pevnou peněžní odměnu. K tomuto rozhodnutí družstevníci dospěli za předpokladu, že dosáhli stadia konsolidace a rozvinuli úspěšně i výstavbu dalších družstevních objektů. V roce 1963-1964 provedli výstavbu bytovek v hodnotě 270 000 Kčs, vybudovali sušičku na obilí za 400 000 Kčs, čerpací stanici na naftu za 34 000 Kčs a v témže roce bylo započato s výstavbou čtyřřadého kravína za 1 500 000 Kčs.

To je bilance dvanácti let trvání družstva, které nyní nese název JZD Česká Sibiř se sídlem v Miličíně. Obhospodařuje 1200 hektarů zemědělské půdy, specializuje se na semenářství a ve výrobě vepřového masa i na aukci. Nyní je to družstvo s vyšší úrovní hospodaření a perspektivou k svému dalšímu úspěšnému rozvoji.