Boží hrob na hřbitově františkánském ve Voticích

[Světozor, roč. VI, 1872, č. 13, s. 154.]

Jižně od města Votic naproti klášteru založeném r. 1629 rozkládá se téměř do kruhu hřbitov františkánský, na kterémž vystavěn jest r. 1685 od dcery hraběte Sezimy z Vrtby, Marie Františky, Boží hrob dle vzoru Božího hrobu v Jeruzalémě. Hraběnka tato podruhé jsouc provdána za Jana Kristiána, hraběte z Heissensteinu, pána na Švamberce, Bezdružicích a Gutštejně, odeslala r. 1658 do Jeruzaléma P. Innocence Marysku, aby odtud přinesl nákres a rozměry Nejsvětějšího hrobu, jejž sv. Helena r. 326 na hoře Kalvárii vystavěla nad tím místem, kde tělo Pána Ježíše, sňaté z kříže, odpočívalo.

Nákres přinesen i počato se stavbou hrobu tohoto, který se skládá z dvou oddílů, předsíně a hrobu samého, zvenčí osmihranného. Nad hrobem ve výšce 11 stop drží dvanáct římských sloupů, po dvou spojených, otevřenou kupoli o šesti obloucích, kterou viděti na našem vyobrazení. Boží hrob měří do výšky 30 stop a jest vystaven ze žuly; obvod celý obnáší 38 stop. Dveře do předsíně vedoucí jsou obdélník, elipsou uzavřený, mající 8 stop výšky a 2 stopy 9 palců šířky; předsíň jest položena dlaždičkami též obdélníky a měří do šířky 10 stop, do délky 9 stop a do výšky 10 stop. Na omítce provedeno zmrtvýchvstání Páně, malba však jest tu a tam zašlá. Světlo vede sem třemi malými okénky, jedním od východu a dvěma od západu, osvětlujíc spoře prostor. Z předsíně vedou do hrobu dveře 4 stopy dlouhé a 2 stopy široké; hrob má tytéž rozměry co jeruzalémský: jest 6 stop dlouhý, 6 stop široký a 8 stop vysoký. Proti dveřím stojí dřevěný náhrobek, na něm jest matka Páně majíc srdce prohnáno sedmerým mečem; dole leží umučený Kristus v životní velikosti. Kolem hřbitova jest 13 plochých kapliček s křížovou cestou; čtrnácté zastavení činí Boží hrob. Nad branou, vedoucí ku hřbitovu, nalézá se ve zdi znak vrtbovský (s třemi parohy) a heissensteinský (s třemi kopci) s nápisem: Maria Francisca comitissa de Heissenstein nata comitissa de Vrtby. 1685. (Marie Františka, hraběnka z Heissensteinu, rozená hraběnka z Vrtby. 1685.)

Kaple časem sešlá byla roku 1852 péčí kvardiána Josefa Ondřeje Golda obnovena.

Em. H-ý