[Lumír 1856, ročník 6, číslo 38, str. 913, anonymní zpráva]
Z Prčice. "Prčický farní chrám jest jistě jedna z nejpříjemnějších svatyň venkovských. Již zevnějšek jeho tvoří nemalou ozdobu celé krajiny; vnitřek pak, ač nevelmi prostranný, svou vkusnou úpravou, čistotou a světlostí naplňuje navštěvovatele libým citem a nadšením. Ale i historickou znamenitostí vyniká kostel Prčický, neboť jest založen od slavných svého času pánů Vitkoviců, předků to nejmocnějšího potom šlechtického rodu v Čechách pánu z Rožmberka, kteří majíce od starodávna a ještě r. 1240 na Prčici své sídlo, nazývali se odtud původně „Vitkové z Prčice." Loď zajisté Prčického kostela, vystavena slohem románským, pochází z času jejich panováni, a jeden ze zdejších zvonů vyzýval svým hlasem asi již tyto bohatýry ke službám Božím. Na místě původního okrouhlého presbyteria bylo v čase pozdějším nynější gothické zřízeno. Vnitřní úprava kostela Prčického pochází z většího dílu z první polovice minulého století od rytíře Jana Víta Malovce z Malovic, proslulého za svého věku znamenitým bohatstvím. Loňského roku byly oltáře chvalitebnou snažnou péčí nynějšího faráře Prčického velectihodného kněze Antonína Buriana obnoveny a nově štafirovány. Ku straně západní ční při kostele Prčickém štíhlá vysoká věž, krytá cibulovitou plechem pobitou bání, nad níž se vznáší lucerna, ověnčená opět menší bání, a z té vystřeluje špička, třetí malou bání opatřená, v níž teprv kříž upevněný do oblak se vznáší. Za příčinou předsevzaté opravy, již tyto báně potřebují, nalezeny byly tyto dny v jedné z nich listiny na papíru psané, jedna latinská, česká a německá, a dvě malé cedule, svědčící kdy a od koho tato skutečně velmi slušná věž zřízena byla. Nápis totiž na české listině zní takto:
„Leta Panie 1730 postawena nowa wiež Chramu Panie swateho Wawřzincze Mučzedlnika Božiho a Patrona tohoto nasseho miestis Prčzicze, wlastnim nakladem Wrozeneho a statečzneho Rytiřze Pana P. Jana Wita Malowcze z Malowicz, Pána na Prčziczy, Prosečzy, Vhřziczich, Březinie a Zahradcze, za kteraužto dobrowolnau sstiedrost a skutek Pán Bůh wssemohauczy gemu y s czelou familij zde na swietie dlauhe zdrawj a sstiestj, po smrti pak Sláwau wiečznau odplatiti račzj. Stalo se pod duchownj sprawau dwogicztihodneho, wysocze Včzeneho Pana Patera Ssimona Lazare, toho čzasu farařze Sedleckeho, Administratora Prčzicheho . ." (následují jména primasa s jedenácti radních). Německá listina svědčí, že byl křiž s báňkou na věži Prčické postaven 10. července 1730, i věže stavěna od Petra Burgharta, mistra tesařského z Prahy, a mistra klempířského Jindřicha Sira z Prahy. Latinská listina, slohem panegyrickým tenkráte oblíbeným sepsaná, dává nám návěští, že se to stalo za uprázdnění stolice Apoštolské po smrti papeže Benedikta XIII., když církev Pražskou spravoval arcibiskup Ferdinand z Küenburku, za panování císaře Karla VI. atd., a končí prosbou, aby Bůh pánu Janovi Vitovi Malovci z Malovic, pánu na Prčici, Uhřicích atd., a jeho manželce Anně Malovcové, rozené Běšínce z Běšín, i celému rodu Maloveckému udělil požehnání nebeského i pozemského, kteréž se toho roku (1730) zvláště velmi hojné ukazuje na polích a v zahradách, tak že ode mnoha let takového nebývalo, což Bůh uchovej od hromu a škodlivé bouřky jak na polích, tak i po skončených žních ve stodolách. — O Prčici pojednáno obšírněji v nejnovějším, třetím svazku „Památek archeologických a mistopisních," od musea království Českého vydávaných.
