[Jihočeský sborník historický, r. 22 (1953), str. 36]
Že Vožice bývala v dávných dobách místem četně navštěvovaným, o tom svědčí okolnost, že byla zde provolávána „odúmrtí". Když zemřel hospodář a nebylo dědiců, připadl statek králi jako představiteli země, předtím však toto úmrtí bylo veřejně vyhlášeno, aby neznámí dědicové mohli se přihlásiti. Za provolací místa volena taková, kde se scházelo větší množství lidí, zejména o trzích. Ještě v novějších dobách byly zejména trhy výroční ve Vožici hojně navštěvovány a byly hlavním odbytištěm řemeslných výrobků. Trhovci z různých měst zakupovali si zde doživotní místa k prodeji svého zboží. Tak na př. r. 1737 koupil Adam Fiala, kramář z Jistebnice, sobě a budoucím svým místo na rynku před domem Jana Pokorného „na dýlku obyčejně jak prkno v sobě obsahuje" za 35 kr., kteréhožto místa on i budoucí jeho vždy o jarmarcích a poutích bezpečné užívati a své zboží na něm prodávati moci bude. Téhož roku zakoupil si místo Petr Váha, kramář z Pacova, r. 1744 Jakub Fiala, kramář z Jistebnice a r. 1754 Ignác Fiala, r. 1757 Josef Fiala, voskář ze Soběslavi, r. 1777 Jiřík Kostlon, kramář ze Sedlce, r. 1779 pronajata místa Izákovi Abrahamovi, knihaři z Daměnic, Gabrielu Jedlinskému z Lukavce, Josefu Rosenbergovi z Radenína, Izáku Davidovi ze Zvěstova, Frant. Pušmanovi, kramáři z Vlašimi. R. 1781 Josefu Potytorovi (Portitor), kramáři z Tábora, „uděleno pojištění, že si ve Vožici v rynku místo zakoupil, na kterém až do své smrti státi a o jarmarcích svobodně prodávati moc má". Téhož roku povoleno zakoupiti si místo Ant. Blahnovi z Příbrami. R. 1786 zakoupil si Marek Šmolka z Choustníku stand neb místo k svobodnému prodávání a totéž povolení dostal Volf Polák z Radenína a Šalamoun Pentlička ze Zahoří. R. 1792 vedle pernikáře načehradeckého a naproti Janu Štekerovi, pernikáři vožickému, obdržel místo táborský klempíř Jan Brunner, a to jako odměnu za práci při vyzdvihování báně a kříže na kostelní věž. R. 1793 zakoupil si místo také táborský kramář Augustin Tille. R. 1802 žádali o propůjčení místa borotínský kramář Šimon Kopal vedle chejnovského a naproti sedleckému kramáři, dále obchodník s šátky Jan Schell, měl tu stánek také chejnovský železník Fr. Steinaker vedle milčínského železníka Hájka, Fr. Liška z Louňovic prodával vedle táborského Guttmanna, borotínský kramář Vojtěch, pak Tomáš Kroupa z Domažlic vedle krupaře Martina Buriana proti krámu kramáře Jak. Ulricha. Také z jiných měst a městeček dosti vzdálených sjížděli se trhovci do Vožice, takže náměstí bývalo prodavači přeplněno. Ševci mívali své zboží vyvěšeno na bidlech před zámkem. Na t. zv. Pondělce byl trh na dobytek a koně.
