Richard Hrdlička: O městském znaku Mladé Vožice

[Jihočeský sborník historický, r. 18 (1949), str. 80-83]

Rodinné znaky osob šlechtických pozbyly v dnešní době svého významu a objevují se již jen v odborné literatuře jako vzpomínka na minulé časy. Městské znaky však jsou dosud někde v užívání na pečetích, razítkách, zdobí průčelí radnic, záhlaví úředních listin, vidíme je na stejnokrojích obecních zřízenců, hasičů, na reklamních tiskopisech, vignetách atd. Pro obec má městský znak namnoze svůj význam, neboť skrývá se v něm často kus místní historie: znak bývalých držitelů města, hradby s cimbuřím jako znamení ohrazeni města atd.

Město Mladá Vozíce má velmi pěkný městský znak: V modrém poli na zeleném trávníku spatřuje se stříbrná hradba s cimbuřím, za níž vyniká věž s oknem, kranclemi, sedlovitou střechou se zlatými makovicemi, napravo od věže malý červený štítek se znakem zlaté krokve a vlevo červený štítek s českým lvem. Kdy a kým byl tento erb Vožici udělen, nelze na ten čas bezpečně zjistiti. Ani v obecním, ani: v zámeckém archivu vožickém nenalezl jsem dosud o tom zmínky. Na můj dotaz v archivu ministerstva vnitra bylo mi sděleno, že podle dopisu císaře Maxmiliána II. ze dne 8. srpna 1575 byla všechna stará privilegia vožická zničena ohněm, takže nebude asi možno bezpečně zjistiti, kdy a kým byl městský erb propůjčen.

Ve spise Widimského „Städtewappen des österreich. Kaiserstaates", Vídeň 1864, psáno, že dotčený znak propůjčen byl králem Ludvíkem na počátku 16. stol. na přímluvu tehdejšího majitele Vožice Michala Španovského z Lisova. Zprávu tu lze odmítnouti, protože Španovský koupil Vožici r. 1579. Bude to snad mýlka s Pacovem, jemuž udělil erb král Ludvík r. 1519 k žádosti Pavla Malovce z Malovic na Pacově, jak čteme ve „Světozoru" z r. 1876, kde jsou různé znaky měst vyobrazeny.

Slovutný náš historik Aug. Sedláček, rodák vožický, ve svém spise „Minulost města Ml. Vožice" domnívá se, že byl to Mikuláš z Vožice (Nicolaus de Wozicz), zástavní držitel hradu a panství vožického r. 1383, jenž u krále městečku zaopatřil erb, k němuž vedle zemského i jeho znak (krokev) na památku přidán byl. V Ottově Naučném slovníku (Dodatky) čteme, že erb vpravo od věže je znakem Španovského, což je omyl, neboť Španovský krokev ve znaku neměl.

str. 81

V Místopisném slovníku historickém píše Aug. Sedláček, že mezi zástavními držiteli Vožice v letech 1358-1383 jmenují se vladykové z Pacova a sice Mikuláš a po něm jeho syn téhož jména a že štítek vpravo od věže na městském znaku obsahuje erb vladyk z Pacova (stříbrná krokev v červeném poli). Z toho odvozuje se, že byl to některý z jmenovaných vladyk, na jehož přímluvu dostala Vožiíce městský znak. Je to ovšem nedoložená domněnka a třeba si povšimnouti rozdílu, že krokev v erbu vladyků z Pacova označena jako stříbrná, kdežto krokev v městském znaku je zlatá.

V záležitosti městského znaku zaslal krajský úřad táborský r. 1834 magistrátu vožickému dopis, v němž kladl pět otázek. Na tento přípis poslal magistrát otisky dvou pečetí městských, z nichž první představuje pouze ozdobný štít se znakem krokve a málo znatelným letopočtem 1604. Na druhé pečeti je znak s hradbou a věží a dvěma štítky po stranách jejich. (Otisky se při listině nezachovaly). Magistrát odpovídá pak takto: „V příloze zasílají se dva otisky městských pečetí resp. znaků u magistrátu zdejšího v úředních věcech užívaných k dalšímu řízení a co se týče žádaného vysvětlení, sděluje se následující, co v magistrátním archivu mohlo se vypátrati:

ad a) Od koho město onen první městský znak na listinách r. 1604 užívaný obdrželo, není známo. První privilegia jsou z r. 1581 od Michala Španovského, pána na Lisově, Pacově, Vožici atd. V těchto listinách uvádí se zmínka o magistrátu, který měl již tehdy v majetku tento první znak, jelikož nejen po ruce jsoucí staré pečetidlo samo, ale i mnohé kontrakty z té doby tento letopočet (1604) prokazují. Snad by znak Španovského, který zde znám není, mohl podati nějaké vysvětlení.

ad b) Změna městského znaku stala se během doby, neboť již na listinách z r. 1608 je znak druhý. Byl tedy v novém znaku dřívější znak (krokev) pouze na pravém postranním štítku podržen vedle levého štítku s českým lvem, na hlavním štítu namalována pak věž obklopená hradbou. Kdy a z jaké příčiny se to mohlo státi, nelze udati, avšak věž mohla z toho důvodu namalována býti, protože již r. 1604 držela obec takovou věž nyní za radnici používanou a v této budově nejen magistrát svá jednání úřední koná, ale různých místností věže i za vězení zločinců užívá, což tím pravděpodobnější jest, protože věž ve znaku podobá se zcela oné věži radniční.

ad c) O udělení povolení k užívání červeného vosku není zpráv.

ad d) Nelze dáti žádané vysvětlení, zdali by se ze znaku Španovského mohlo něco zjistiti.

ad e) Tu lze použíti domněnky pod b) uvedené."

Vožická pečet rychtářská. (Z Eichlerovy sbírky v arch. Nár. musea v Praze) (Fotoatelier Arch. země České)

K tomuto vysvětlení magistrátu vožického připomínám toto: Když jsem před lety vypisoval některé zprávy o Vožici v archivu Národního musea v Praze, nalezl jsem tam také několik otisků městských pečetí vožických, mezi nimi onu starou pečeť s obrazem pouhé krokve a opisem: SIGILLVM JUDICIALIS WOZICENSIVM. — Pečeť tato je pečetí rychtářskou a je to snad pečeť, která uvedena jest ve vožickém zámeckém inventáři z r. 1794 jako „pečeť místního soudu". Rychtářskou pečeť nalézáme i v jiných městech, na př. Náchod měl mimo městskou pečeť také pečeť rychtářskou s obrazem pravé ruky s 3 prsty k přísaze pozdviženými, symbolem to soudu. ¹) Jaký význam by měl obraz krokve na rychtářské pečeti? Či je to snad erb Mikuláše z Vožice? V heraldice vyskytuje se znamení krokve na erbech četných rodin šlechtických, mezi nimi také vladyk z Pacova.

Rychtářské pečeti používáno bylo ve Vožici bezpochyby již před rokem 1604, který označuje snad jen dobu, kdy pečetidlo bylo nově zhotoveno podle staré předlohy a zajímavé je, že rytec dopustil se při tom omylu a místo

¹) Městu Táboru dostalo se r. 1465 od krále Jiřího povolení, aby kšafty byly pečetěny pečetí rychtářovou z červeného vosku a pečetěmi dvou konšelů z černého vosku. (J. Čelakovský a G. Friedrich: ,,Privil, král. měst.") O věcech, které nestrpěly odkladu, rozhodoval každodenní soud rychtářský.

str. 82

správného písmene J vyryl L, takže slovo zní chybně LVDICIALIS. Od r. 1603 měl Vožici J. B. Fünfkircher, který dal zhotoviti pro obec novou knihu gruntovní a před tím snad i novou pečeť rychtářskou (soudní). Že na této pečeti (typáři) je slovo „WOZICENSIVM", nasvědčuje, že původní pečeť byla z doby, kdy se při názvu Vožice neužívalo ještě přídavku Nová nebo Mladá, to jest asi před koncem 16. století. Kdežto r. 1604 těchto přídavků se již užívalo. Ve výše uvedené odpovědi magistrátu praví se, že obraz krokve byl pak převzat do nového městského znaku ze staré pečeti, což je ovšem pouhá domněnka.

Mimo pečeť rychtářskou mám po ruce šest různých otisků starých městských pečetí vožických ²) z nichž lze postřehnouti některé malé změny během doby na znaku provedené.

Různé pečeti města Mladé Vožice. (Z Eichlerovy sbírky v arch. Nár. musea v Praze. Fotoatelier Arch. země České.)

Nejstarší z oněch pečetí bude ona, která má opis SIGIL:CIV:WOZICENSIVM: Má průměr jen 2 cm a znak představuje hradební zeď s cimbuřím, za ní věž bez kranclí s oknem, cihlovou střechou ozdobenou makovicemi s korouhvičkami. Po stranách věže jsou pouze ony dva štítky beze všech jiných ozdob. Krokev a lev na štítcích jsou dosti neuměle a nejasně provedeny.

Druhá pečeť má průměr 3 cm a opis: SIGILLVM:CIVIVM:NEOWOZICENSIVM. Znak podobný jako u první pečeti, jen makovice jsou bez korouhviček, vyobrazení lvíčka neumělé, nad malými štítky jsou přidány ozdoby rostlinného tvaru.

Třetí pečeť má průměr 4 cm a opis: SIGILLVM CIVIVM NEOWOZICENSIVM, je dovedněji zhotovena, krokev na pravém štítku označena jako zlatá, lvíček je vzpřímený, makovice bez korouhviček, pod štítky i nad nimi jsou přidány ozdoby rostlinného tvaru na způsob erbovních přikryvadel.

²) Za odborné provedení snímků děkuji ředitelství Archivu země České, které dalo je provésti ve svém fotoateliéru.

str. 83

Čtvrtá pečeť má průměr 3¼ cm, opis: SIGILLUM MAGISTRATUS NEOWOZICENSIS, věž má krancle a střecha makovice s korouhvičkami, postranní štítky zřetelně provedené, zejména český lev, pod štítky jsou ozdoby.

Pátá pečeť má průměr 4 cm a opis: PECZET:MIESTA:MLADI:WOZICZE, věž nemá krancli, makovice jsou bez korouhviček, nad štítky i pod nimi jsou ozdoby.

Šestá pečeť o průměru 3½ cm má opis: PEČEŤ MĚSTSKÉ RADY MLADOVOŽICKÉ, je velmi pěkně provedena, pod hradbou trávník s označením barvy zelené, štítky s označením barvy červené, věž s kranclemi, střecha ozdobena makovicemi s korouhvičkami, pod malými štítky rostlinné ornamenty.

Z novějších vyobrazeni městského znaku připomínáme zde kresbu č. 4664 v Ottově Naučném slovníku, která na vykrajovaném štítě vykazuje: na trávníku hradební zeď, za ní věž s dvojitým oknem a s kranclemi, střechou s makovicemi bez korouhviček, štítky po stranách mají tvar vykrajovaný, kdežto na všech starých pečetích jsou štítky jednoduché, rovné, dole zaokrouhlené. Na titulním listu spisu Aug. Sedláčka „Minulost města Ml. Vožice“ otištěný obrázek má na trávníku hradební zeď s cimbuřím, za ní věž s oknem a kranclemi, na střeše makovice s korouhvičkami. Tvar štítků je jednoduchý, rovný, dole ve špičku vybíhající, pod štítky ornamenty, lev na štítku má ohon jednoduchý.

Určiti přesně, z kterého roku ta která stará pečeť pochází, není snadno, protože listiny jimi označené nejsou všechny po ruce, ale myslím, že pořádek, v jakém jsme je zde uvedli, je pravděpodobný.

Název „Vožice" (Wozicze) bylo původně pojmenování hradu, s něhož přeneslo se na později vzniklou osadu, podobně jako tomu bylo na př. u hradu Přimdy, Šternberků, Rožmberku a m. j. Původní. osada hornická příslušící kdysi k hradu Vožici nazvána pak Starou Vožicí. ³) Takže tu bylo pak městečko Vožice a vesnice Stará Vožice. Podobně jako známe Pelhřimov a Starý Pelhřimov, Tábor a Starý Tábor (Sezimovo Ústí), podobně je tomu u Kolína, Bydžova, Knína a mn. j.

Když starý hrad Vožice zbořen a vystaven koncem 16. stol. zámek na náměstí, připomíná se v listinách jako „zámek Nová Vožice" a dle toho pojmenováno tak i městečko, což později změněno na Mladá Vožice. Záhadou je, že již r. 1564 čteme název Mladá Vožice v závěti Václava Voračickěho. Všude jinde psáno pouze Vožice. V kupní smlouvě mezi cis. Ferd. II. a Marradasem z r. 1628 psáno je: „totiž zámek Novou Vožici s městečkem Vožicí." Rovněž tak čteme ve smlouvě mezi Marradasem a Veronikou Přehořovskou z r. 1629. Ale oba tito dali si to pak r. 1631 opraviti a sice tak: „kdež stojí zámek Nová Vožice", že má státi a napsáno býti „zámek Mladá Vožice", pročež to slovo Nová jest ve smlouvě vymazáno a místo něho Mladá napsáno."

Podle toho rozděliti možno ony pečeti takto: Nejstarší s označením pouze „Vožice" (Wozicze), pak a hlavně od r. 1590 „Nová Vožice", což za krátko změněno na „Mladá Vožice". Počátkem 17. stol. vyskytují se oba názvy Nová i Mladá Vožice, až pak v 18. stol. ustálilo se pojmenování Mladá Vožice.

³) Mezi prvotními obyvateli Tábora po r. 1420 jmenují se přistěhovalci z Vožice a ze Staré Vožice (Mikuláš Starovožický)