František rytíř Milner z Milhauzu: Nejsevernější výskyt dřípatky horní

[Věda přírodní, časopis pro přírodovědeckou vlastivědu, r. 20 (1940-1941), str. 151]

Dřípatka horní, Soldanella montana WILLD, byla sbírána prof. Dr. K. Dominem u Plané nad Lužnicí a považována tato lokalita za její nejsevernější výskyt. Dřípatka horní vyskytuje se však ještě severněji a to v katastru obce Jetřichovice (okr. Sedlec, hejtm. Sedlčany), ležící v nadmořské výši 460 m. Zde je stanoviště dřípatky u potoka, v lese ležícím po levé straně okres. silnice směrem z Jetřichovic na Cunkov, při cestě k samotě Záhoří (vlevo i vpravo) a cestě k „Dobré Vodě" (vlevo), dále v ohybu té samé silnice k Cunkovu, v lese vlevo i vpravo. Pak zjistil jsem dřípatku v lese u osady Ounoz (kat. obec Jetřichovice), výška 714 m n. m., kde se asi těžko udrží v nynější mladé kultuře. Konečně sbíral jsem tuto i za studánkou u „Dobré Vody" v katastru obce Vostrý, kde nalézá se spoře dřípatka u téhož potoka, tekoucího k Jetřichovicům, v místech nad lesní školkou. Zde kvetla r. 1940 i začátkem října.

Toto nejsevernější a nízko položené zajímavé stanoviště dřípatky bylo by nutno chrániti, aby nepřišlo nazmar, zrovna tak jako zbytek (asi 1 ha) původního porostu bukového v kat. obce Jetřichovic v „Jehlišti", v jehož blízkosti roste sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides L.), různé kapradiny, kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum All.), devětsil bílý (Petasites albus GÄRTN.), věsenka nachová (Prenanthes purpurea L.) a jiné zajímavé rostliny. U Jetřichovic sbíral jsem v r. 1940 též vzácný jihoevropský draslavec hadincový, Helminthia echioides GÄRTN. a u sousedních Vrchotic vzácně jihoamerickou Galinsoga parviflora CAV.

Foto: ceskasibir.cz, 2006