Votické Výstavní Trhy

[Ohníčky mládí, r. XII. (1934-35), str. 10-11, podepsáno "Ema-."]

Dvě největší města našeho okresu prožila krátce za sebou slavné dny. V Sedlčanech byla okresní výstava a ve Voticích - výstava novějšího rázu - výstavní trhy. O výstavě sedlčanské se dočtete v jiném článku. Chci vám pověděti něco o »Votických výstavních trzích« ve zkratce VTV.

Nejprve, jak se počaly a proč?

Víte jistě všichni velmi dobře, že nynější doba je náramně zlá a že se všude cítí tíživá hospodářská a průmyslová tíseň nazvaná okřídleným slovem - krise. Ta zatrolená krise koulí očima, šklebí se na všechny a zrovna čaruje neznámou silou.

str 11

Jak ji porazit a zničit? Těžká porada. Ale přece jen se hledají cestičky a možnosti, jak vybřednouti ze zlých dob. Také ve Voticích přemýšleli, až na návrh svého starosty p. E. Macešky rozhodli se uspořádati výstavní trhy, které by pomohly zvýšiti pracovní ruch a našly ovšem též způsob, jak prodati.

Tedy jak prodati a kde. Voziti na cizí trhy zdálo se býti spojeno s dalšími výlohami a proto přijat jako nejlepší způsob veřejného podnikání výstavní trh, uskutečněný - u nás doma - ve Voticích.

Protože zlepšení národohospodářské situace je přáním všech lidí, našlo se mnoho pracovitých rukou a mnoho dobrých lidí, kteří se jako spolupracovníci ujali nevděčné úlohy vybudování tohoto významného podniku. Po předběžných pracích, kde hlavně pracoval tisk a připravovala se půda a právní podklad VTV, ozývaly se zprávy i v našem rozhlasu. Že už opravdu něco bude, poznávalo se teprve podle ruchu, který se rozvířil poslední měsíc na sokolském stadioně. Mistři širočin, dlát a pil se objevili se zásobami dřeva a brzy se rýsovaly na západní straně cvičiště dva pěkné hlavní pavilony. Zároveň s nimi dohotoveny i pomocné stánky a všechny prostory čekaly na vystavovatele. Bylo jich hodně - ani nemohli býti všichni přijati. Poslední týden před zahájením zvýšeným tempem dokončována všude výzdoba a úprava stánků.

Zahájení bylo zdařilé. Každý návštěvník našel něco, co by ho zajímalo. Pantatínkové se zájmem prohlíželi hospodářské stroje, výrobky kovářské, bednářské a kolářské - stavebniny, motory a jiné a jiné věci, kdož může všechno vyjmenovati. Hospodyňky mohly oči nechat na krásném nádobí - látkách - potřebných věcech do domácnosti atd. Také na děti se nezapomnělo a mnohé z nich byly u houpaček, kolotoče a střelnice od rána do večera.

Ruchu a hudby bylo dost a dost. Když nehrál rozhlasový vůz - koncertovala znamenitá hudba nebo rádio z některého stánku. I sokolská hudba byla v činnosti. Hnedle jsme byli jako na pražských veletrzích. A což zvláště těší, i mnohé obchody byly ujednány a tak snad bude spokojenost i mezi těmi, kteří vystavovali.

Čím prodali více - tím lépe. A jistě by to všem bylo přáno, neboť jen těm patří budoucnost, kdož chtějí pracovati a kteří dovedou prodati. S prací a dobrými obchody přijde blahobyt a s ním hned spokojenost. Jsou-li spokojení občané, je i spokojený stát. A spokojený stát je zárukou síly a šťastné budoucnosti, kterou si přejeme pro naši republiku tu nejkrásnější.