Čeněk Habart: Votický orloj

[Ohníčky mládí, r. IV. (1926-27), str. 145-146]

Že má staroměstská radnice v Praze orloj, který sestrojil r. 1460 mistr Hanuš, učitel, matematiky na universitě pražské, je všeobecné známo, ale málo kdo ví, že i ve Voticích je orloj. Nezdobí ani kostelní ani radniční věže, nýbrž chován jest jako zvláštnost v domácnosti výrobcově; proto je veřejnosti neznámý. Sestavili jej dva bratři: truhlář Emanuel a kněz na odpočinku František Švimberský ve Voticích. Oba bratři rozdělili se bratrsky o práci na orloji: kněz František - dobrý astronom - udělal výpočty a plány, truhlář Emanuel vykonal práce mechanické. Oba sami pracně vypilovali ve své domácí dílně ozubená kolečka a sami zhotovili celé ústrojí hodinové. S prací počali r. 1910 a teprve letos je toto pozoruhodné dílo dokonáno. — Votický orloj jde přesně a ukazuje vše, co je na něm vyznačeno, velice správné. Oba bratří zařídili svůj orloj jinak než je pražský. Pokusíme se jeho zařízení tuto popsati: hodinový stroj má „Grahamův" krok a vteřinové kyvadlo. Pacholík, představující mládí, odbíjí čtvrti, smrt - kostlivec - hodiny. Hlavní číselník orloje rozdělen jest na 24 stejných dílů. Číslování na něm provedeno je tak, že je každá hodina dvakrát označena: nahoře 12. hodina polední, dole 12. hodina půlnoční, vlevo 6. hodina ranní a vpravo 6. hodina večerní. Číselník je gotický; sluneční ručička otočí se na něm jednou za 24 hodiny. Na sluneční ručičce soustředně je upevněno mezikruží rozdělené na 24 stejné díly (hodiny) směrem opačným, než jak jsou

str. 146

hodiny na číselníku. Tímto mezikružím určuje se, kolik hodin je v Chicagu, Madridě atd., ukazuje-li sluneční ručička na číselníku určitý počet hodin podle pražského času. Na číselníku jsou všechna význačnější města z celého světa. Pod velikým číselníkem je kalendářový strojek s číselníkem; na tom jsou 3 maličké číselníky. Vpravo je osa nesoucí ručičku, která se otočí za 31 dní jednou kolem. Tento číselníček rozdělen jest na 31 stejných dílů. Vlevo je ručička ukazující dni; otočí se za 7 dní jednou kolem. Dole v ose číselníku je střed, na němž ukazuje ručička měsíce; ta se otočí za rok jednou kolem a zároveň ukazuje, ve kterém z 12 nebeských znamení se slunce nalézá. Nejdelší ručička ve středu číselníku připevněná na ose udává rozdíl mezi skutečným a středním časem. V okrouhlém otvoru nahoře spatřujeme všechny podoby (změny) měsíce. Oběh měsíce vzhledem ke slunci, t. j. doba uplynulá (průměrná) mezi starým a novým měsícem, anebo kdy měsíc přijde do téže polohy ke slunci, slově synodický oběh a obnáší 29 dní, 12 hodin, 44 minuty a 2½ vteřiny = 29.53066 dní; chyba je tedy v rozpočtu o 0.000007 dne. Je celkem velice nepatrná. Kolíček na kole v rafičkovém stroji, jež se otočí jednou za 24 hodiny, spustí kalendářový strojek každého dne o půlnoci, při čemž vykonají ručičky takový pohyb, jaký je jim rozpočtem soukolí určen. Jelikož některé měsíce mají jen 30 dní a únor 28 (v přestupném roce 29 dní), způsobuje mechanismus, že ručička sama přeskočí na př. z 30. dubna na 1. května a v únoru z 28. února na 1. března; je-li však rok přestupný, tedy z 29. února na 1. března. Není tedy třeba stroj ručně opravovati.

Ani votický orloj nemohl se obejíti bez obvyklé hříčky: Smrt odbije dvanáctou hodinu polední, poustevník sv. Ivan v prostředním okénku nahoře zvoní poledne (večer klekání), v kapličce na pravé straně otevře sv. Petr dvířka, v prostřed kapličky objeví se soška P. Marie Lurdské a kolem ní pohybuje se 5 sošek: sv. Václav, sv. Lidmila, sv. František Serafínský, sv. Vít a sv. Vojtěch. Každá soška otočí se ve dvířkách do čtvrtkruhu, mimo to sv. Václav se pokloní a sv. Vojtěch žehná. Při tom zvonek na věžičce klinká, kohout kokrhá a sv. Petr na konci tohoto defilé zavře dvířka u kapličky,

Až, milé děti, přijdete do Votic, nezapomeňte ke Švimberským na orloj se podívati. P. Švimberský s radostí Vám jej ukáže a jeho zařízení vysvětlí. Stojí ta práce za podívanou!