Vojtěch Kraupner: Proč kamna kouřila

[Kraj kalicha, r. X (1948), str. 92-93]

V Miličíně bydlel v malé, staré, došky kryté chaloupce pod branou homolovskou zedník Mládek, veliký, silný člověk,ale dobrák. Žil tam se svou ženou; dětí neměli. V létě zedničil, v zimě dělal domácí práce. Měl ale jednu slabost: v neděli, sotva vyslechl slovo boží, zašel do kořalny a teprve po poledni škobrtal se domů. To bylo něco pro kluky! Pokřikovali naň, doráželi, dokud nezmizel v chaloupce. Jak přišel domů, lehl a spal jako zabitý až do rána.

str. 93

Tvrdého spánku Mládkova využil jednou Franta Fantyšů s několika kumpány. Dali mu na komín drn, aby propouštěl jenom trochu kouře. Rozumí se, že kamna kouřila. To dopálilo starého zedníka, že je celá přestavěl. Zatopil v nich a kouřila znova. Zase je rozboural, znova sestavil, ale nebylo o nic lépe. I dal se do klení a nadávání, až přiběhl soused Babor. Byl také zedníkem. Pustili se do kamen společně, ale kouřila opět.

V neděli nato Mládek ani nešel do kostela a znova se pustil do práce. Kluci marně čekali na svou obvyklou zábavu. Šli se podívati, co Mládek dělá, že se ani venku neukázal. A tu se jeden z nich podřekl, jak to s kamny je. Rozumí se, že se kluci hned rozběhli. Mládek se hodně vyzuřil, ale potom si liboval, jak se pěkně ohřeje, když si kamna přestavěl.

(Z vypravování J. Babora.)