Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Vojtěch Kraupner: Jak se naši dědové škádlili

[Kraj kalicha, r. X (1948), str. 61]

Jednou do roka scházeli se počestní mistři krejčovští na schůzi, na „kvartál". Bývalo to vždy ve všední den. Ráno s korouhví šli průvodem do farního chrámu na mši svatou, po níž se scházeli u Konečných k celoročnímu účtování. Z přebytku cechovních příjmů zaplatili 50 krejcarů na mši a ostatek svorně projedli a propili, aby se jim příští rok snáze účtovalo.

Jednoho rána se také tak sešli před Konečnými. „Pudeme, pudem!" zazněl rázný povel a mistři vykročili. Průvod byl bez hudby, ale neměl minouti zcela tiše.

Na vršíčku přeď shromaždištěm byl švec Mikuš s kozou. Byl to starý taškář a na počestné mistry krejčovské měl spadeno, že měli vlastní cech, kdežto ševci ne. Jak milí krejčí vykročili, švec stiskl koze boky, až žalostně vřeštěla, doprovázejíc tak důstojný pochod pánů mistrů. Byli tím nemálo rozmrzeni, hlasitě si ulevovali, ale disciplina vyžadovala, aby v pořádku cupali za korouhví. Mečení vousaté kozy přivábilo zástup kluků, kteří spustili hned hurónský řev, zvláště když Mikuš s kozou uzavřel průvod a doprovodil mistry až ke kostelu. A tak kozí mečení a nevázaný smích a křik kluků nahrazovaly pánům mistrům hudební doprovod.

Nu, aspoň to nic nestálo a počestnému cechu zbylo víc na útratu.


Před lety byl nájemcem dvora v Českém Záhoří pod Miličínem Taubenest. To byl veliký čtverák. S panem fořtem Veselým hrával karty u Křemenů, kde bývala vždycky kalanda (beseda).

Jednou, když položili karty, pochlubil se pan fořt, že zabíjeli. Taubenest vyšel ven, kývl na starého Floriana a vzkázal po něm paní fořtové, jako by to vzkazoval fořt sám, aby poslala do hostince nějaké jitrnice a tlačenku.

Když s tím Florian přišel, povídá Taubenest fořtovi: „Neničko dáš na pivo a já dám zase tuhle prima jitrnice a presbuřt". Fořt ochotně poručil pivo a celá společnost hodovala.

Neptejte se, jak vyváděl fořt, když mu Taubenest po hodech prozradil, jak se měli všichni dobře z fořtovic zabijačky! „Nu, nezlob se", krotil ho nájemce dvora, „buď rád, že máš tak hodnou ženu, že tě na slovo poslechne!"





Zpět