|
|
||||||
| Úvod | Obec Miličín | Obce a lokality | Knihovna | Pohlednice | Příroda | |
Jan Písařík: Organisace statku čís. pop. 38 v Oldřichově, majitel Vojtěch Písařík[soukromá sbírka Ladislava Písaříka, jenž do textu vložil i své vlastní poznámky umístěné zde v hranatých závorkách][Oldřichov je první sídlo, o kterém existuje podrobná zpráva díky mému dědu Janovi a jeho knize "Organizace statku čís. pop. 38 v Oldřichově, majitel Vojtěch Písařík". Důvody vzniku tohoto díla nejsou zcela jasné. Můj otec tvrdil, že se jednalo o diplomní práci dědy Jana při ukončení hospodářské školy. Pakliže tomu tak skutečně bylo, nezbývá než smeknout před vysokou úrovní této práce a současně před vysokou úrovní hospodářské školy na počátku minulého století. Chybí však jakékoliv datum, odkaz na školu či místo školy. Jestliže ale vycházíme z předpokladu, že se jedná o diplomní práci, lze datovat knihu mezi roky 1903 až 1906, tedy do doby, kdy bylo mému dědu Janovi 20 až 23 roků. Nechejme však promlouvat knihu samotnou, více než sto let starou:]  "Za dnešních poměrů musí každý hospodář hleděti, aby co nejlépe statek zařídil a tím velkých výtěžků z půdy dosáhl. K tomuto zařízení napomáhá velice organizace, jež zobrazuje statek jak se strany popisné, tak se strany výpočtové. Rolník již předem může svůj čistý výnos zjistiti a při vyměřování daně z příjmů může se alespoň dle určitých dat říditi. Pronajímá-li rolník svůj statek, může pak předložiti organizaci ku nahlédnutí. Podle poměrů, které pak vyšetřil, může zavésti lepší způsob hospodaření." Jan Písařík Obec Oldřichov se připomíná ve 14. století kdy byla samostatným panstvím. Na poč. 20. stol. byla v držení hrabat v Khunburka, kteří sídlili v Mladé Vožici, avšak na zámku se nezdržovali. S odvoláním na znalce dějin obce prof. Sedláčka je uvedeno, že ještě roku 1790 bylo možno za statkem selským, který se nazýval dvořákovským, bylo vidět základy zdejší zaniklé tvrze. V první pol. 14. stol. byla část obce v majetku vdovy Barky ( nebo Harky) pod ochranou Heřmana z Miličína, po její smrti přešla část obce před r. 1395 do majetku Jindřicha z Rožmberka. Tvrz byla v majetku rodu Provázků, kteří měli právo podávati ( = jmenovat) faráře ke kostelu v obci. Jich následník, Aleš Kropáč z Oldřichova se dostal s Rožmberky do sporu o to, kdo má faráře ku kostelu podávati. Vyhrál Kropáč a podal Martina Leštinského, který byl dne 7. června 1395 za faráře potvrzen. Za nástupce jeho bratra, Chvala z Leštiny, kněz Martin v r. 1412 zemřel, spor se obnovil, když Jindřich z Rožmberka, tak Chval každý svého faráře podávali. Pře byla řešena za výpovědi mnoha svědků a duchovní soud za předsedání Jana, biskupa Litomyšlského rozhodl, že podací právo náleží po dvakrát pánům z Rožmberka a pouze jednou Chvalovi. Chval po té prodal Oldřichov vladykům Broumovským. V roce 1465 po husitských válkách došlo k dohodě ve věci podávání faráře ku kostelu mezi Marešem z Broumova a Janem z Rožmberka podle rozhodnutí duchovního soudu. To je poslední zpráva o tvrzi na Oldřichově. Dějiny statku: Statek č. popisné 38 nynější majitel Vojtěch Písařík zdědil v r. 1877 po svém otci Jakubu Písaříkovi. Ten koupil statek za 15 tis. zlatých od Tomáše Kohouta v r. 1860. Kdo vlastnil statek před Tomášem Kohoutem, není známo. Kohout nebyl dobrý hospodář, statek za něj dvakrát vyhořel a budovy však byly znovu vystavěny. Vypráví se, že při stavbě stodoly, celé pole, dosti velké a úrodné, poblíž Mladé Vožice, za kořalku dal. [Je pravděpodobné, že dva po sobě následující požáry, námaha a náklady na znovuvystavění statku mu odebraly velkou část životní síly. Zřejmě se mu podařilo unést náklady až na dluh váznoucí na statku, což nesvědčí zprávám o špatném hospodaření.] Peníze, získané prodejem statku pozbyl a ke stáří se živil žebrotou. Smlouva kupní byla velmi podrobná a obsáhlá, neboť bylo nutno vyplatit všechny pohledávky na statku váznoucí a věna dětem Tomáše Kohouta. Otec dnešního majitele Jakub přenechal statek nejstaršímu synovi Vojtěchu, který musel mu 4 tis. zlatých vyplatit a dávat doživotní výměnek (naturální zaopatření). Též musel postupně vyplatiti věno dětem Tomáše Kohouta a uhradit 600 zl. jako dluh obci, který vázl dávnou dobu na statku. Popis statku: Pozemky, které náleží ke statku, jsou velice rozkouskované, vzdálené od statku od 300 m až do 3/4 hod. cesty [povozem = cca 3 km] a jsou přístupny dobrými cestami. Louky jsou mokré a potřebují odvodnit. Celková výměra, včetně obecní půdy, která již za dávných dob byla rozdělena mezi sousedy, činí 27,5376 ha a to včetně lesů. [Přepočtem z údajů knihy činí výměra polí a luk 38 jiter a 743 sáhů a lesů 9jiter a 623 sáhů což přepočteno na ha činí 22,0586 ha polí, luk a staveb. pozemků a 5,4790 ha lesa. Počet polí a luk vč. stavebních pozemků činí 42 t.j. průměrná velikost pozemku kolem 0,5 ha.] Lesy jsou mladé a poskytují pouze klestí [t.j. vymýcené plevelné křoviny a probírku přehoustlých porostů] jako palivo, v nouzi o slámu hrabanku jako stelivo pro dobytek. Popis budov: Budovy jsou většinou staré současnému provozu málo vyhovující. Obytné stavení: Skládá se ze dvou světnic a kuchyně, zdivo stěn vystavěno z ruly a je zvláště v zimě velmi vlhké, poněvadž rula má tu vlastnost, že žádnou vlhkost do sebe nepohlcuje. Velká místnost je opatřena třemi okny a je dosti světlá, ostatní místnosti takové nejsou, avšak vyhlídka z obytného stavení je na všechny strany. Přímo pod okny je zahrádka květinářská, která pobyt zde nesmírně zpříjemňuje. Chlévy postaveny v r. 1861 jsou z dobrého materiálu, klenuté, avšak pro dnešní stav dobytka již malé. Dobytek stojí ve dvou řadách, celkem 18 ks, který dosti hustě státi musí. Přímo před chlévem nachází se hnojiště, na které se každý týden hnůj vyváží. Hnojiště se každodenně navečer polévá močůvkou. Voda se nosí ze studny nalézající se asi 20 kroků před stájemi, poněvadž statek stojí na kopci, není možno ji pomocí rour do stáje zavést. Vedle chléva je konírna, kde stojí 3 koně v jedné řadě. Na půdu nad stájemi se ukládá seno a píce, proti hlavním stájím jsou chlévky malé, kde se chová vepřový dobytek. Tyto jsou taktéž klenuté. Chlévy jsou málo osvětleny a postrádají řádné ventilace. Stodola stavěna jest rovněž v r. 1868 z ruly, dosti zachovalá, avšak pro nynější poměry již nedostačuje, pojme nanejvýš 300 mandel obilí, pročež se musejí dělati stohy. Obsahuje dva mlaty, na kterými jsou umístěna patra, na které se obyčejně dává hrách a dále obsahuje 3 perny. Stohy se dělají z ovsa, který se mlátí po sklizni. Mlátička žentourová [žentour = zařízení pro zápřah dobytka, který chozením dokola vytvářel hnací sílu pro mlátičku] nebo cepy pro získání slámy na povřísla [vyráběla se stáčením dlouhé slámy a používala k vázání snopů a otepí]. Stodola je výhodně postavena, totiž na nejvyšším místě, tak že obilí může dokonale provětrati. Pod prostřední pernou umístěn je sklep, kam se dávají brambory a tuřín. Brambory se sypou z obou mlatů otvory, tak že toto zařízení je dosti praktické. Vchod do sklepa je zpředu, t.j. ze dvora, nad kterým je umístěn přístřešek, by voda dešťová nemohla do něj vnikati. Sýpky jsou umístěny nad kůlnou a komorami. Jsou dosti veliké, avšak jejich zařízení není příliš výhodné, neboť je přiváděno nedostatečné množství vzduchu aby se obilí provětrávati mohlo, pročež musí se obilí ve velice tenkých vrstvách ukládati a mimo to často provětrávati, totiž přehazovati. Sýpka nad kůlnou se nalézající jest větší a slouží k ukládání obyčejně ovsa, na sýpku nad komorami dává se ječmen, žito a pšenice. Kůlna slouží k ukládání hospodářského nářadí. Práva a břemena: Ku kterým pozemkům nevede přímo cesta, tam jeden soused druhému dovolí přes jeho pozemek jeti na svůj pozemek. Úmluva mezi sousedy jest ústní, jelikož postup je všude stejný, takže se nikomu větší škoda nezpůsobí. Největší břemeno jest výměnek, který se dává Jakubu Písaříkovi a jest dosti velký. Dává se totiž 12 měr žita, 3 míry pšenice, 3 míry ječmene a 2 míry ovsa, 1 věrtelík máku, do dobře připravené půdy síti, t.j. sázeti 30 q bramborových oček, sázení 1 míry bramborových oček ku kopání vedle hospodářových, 50 liber [asi 25 kg] soli, 1 záhon zelí, 1 záhon řípy, živení 1 krávy a 1 jalovice mezi hospodářovým dobytkem, chování 1 prasete, 1 husy, 5 housat a 6 slepic, odváděti každoročně 2 sáhy polenového dříví a užívání menších pozemků p.č. 325, 1442, 1506 (t.j. 752 sáhů polí a 645 sáhů luk), které sám hospodář vzdělávati musí. Další břemeno jest, že nynější majitel musí nechati sousedu jezdit po vlastní cestě, jelikož nemá žádné ze zadní strany cesty do svého dvora vedoucí. Poněvadž ve statku č.p. 38 není žádné vody pitné, nabyl vlastník práva vydržením, choditi pro vodu k sousedu. Konečně nachází se na tomto statku jako na každém jiném, břemeno, jež jest daň pozemková a s ní přirážky, jihž jest 86%. Z toho připadá na přirážky zemské 51%, školní 10%, okresní 25%, což dělá 28 zl. a 39 krejcarů. Poloha obce: Obec Oldřichov leží ve velmi romantické krajině, ačkoliv je kopcovitá, přece rozhled po krajině jest dosti veliký. Na východ od této vesnice, v dálce asi 1 hodiny, leží město Mladá Vožice. Nad městem tímto vypíná se kopec kuželovitý řečený Hrad na němž stávala zemská pevnost a sídlo královské. Nyní na tomto místě stojí kostelík, v jehož kapli v presbytéři je hrobka hrabat Khuenburgů. Z pod hradu táhl se kdysi hluboký sklep. Za válek husitských byly hradby dřevěné, t.j. plaňky, jimiž město obehnáno bylo od Jana Žižky z Trocnova zbořené, železní páni královští pobiti a město vypáleno. Na radnici nalézá se veliký meč jako obřadní, udidlo koňské, panský střevíček s noscem, hrotiště, při kopání v hradních rozvalinách nalezené i jiné památky. Kupců a hospod jest dosti, trhy výroční i týdenní jen malý provozují obchod. Lid jest dobrý a pracovitý, těžce si dobývá potřeb života. Poblíž tohoto města, na stranu severní, nalézá se rozbořený hrad Šenkenberk, kterýž bývá za letní doby velice navštěvován. Jihovýchodně skoro 1/2 hodiny leží obec Zhoř, kteroužto vede silnice a kde druhdy také kostel a hrad stával. Vesnice tato leží ve velikém údolí, táhnoucím se od Oldřichova k Ml. Vožici. Jižně nalézá se velký dvůr Těmice, asi 5 min. od obce, který patří hraběti z Khuenburka, nyní jest v nájmu. Jest tam také lihovar. Dříve zde byla tvrz ve které sídlil Bohuslav Těmín z Těmic a jehož náhrobek nalézá se v Nové Vsi, asi 10 min. jižně od Oldřichova vzdálené v kostele. Na jihozápadě jsou Petrovice se zámkem a lihovarem, ležící pod vysočinou miličínskou s nadmořskou výškou 548 m. Na západě jsou Kahlovice, kde se ještě proti krupám zvoní a obyvatelé doposud této pověře velkou moc přikládají, věříc totiž, že zvon proti krupám má tu moc, kruponosné mraky rozehnati. Takovýchto zvonů je po okolí více, ano i v městyse Kamberce jest proti bouřce pověstná mušle, na kterou se troubí. Na severozápad asi 1/2 hodiny jest vesnice Leština o několika číslech s obyvatelstvem velice nevzdělaným. Jest zde také dvůr hraběte Khuenburka, který jest v nájmu. Dříve zde bývala tvrz. Obec tato jest stavěna částečně na půdě Oldřichovské. Mezi Kahlovicemi a Leštinou nalézají se největší lesy Oldřichovské. Na severu leží Slapsko a Moraveč asi 1/2 h. Ve Slapsku nalézá se cihelna, odkudž se cihly na stavbu do okolí rozvážejí. Západně od Oldřichova jest planina, kde lid říká Na vrchách. Poměry atmosférické: Krajina kolem Oldřichova jest vydána častým dešťům,což jest následek toho, že krajina je na lesy, zvláště smrkové, borové a také modřínové, velice bohata. Lijavců jest zde také dosti a které rostlinám velice škodí. Občas, a to jednou za 3 až 6 let, se obyčejně dostaví menší či větší krupobití. Poslední krupobití bylo zde r. 1897 [pozor, důležité pro datování vzniku knihy] , kdy krásnou úrodu skoro na dobro zničilo. Příčina jest asi ta, že proti západu jest krajina nejvíce otevřena. Lesy působí na pozemky tím, že zásobují je vlhkostí, jinak jsou půdy lehké. Časté deště mají blahodárný účinek na vzrůst rostlinstva, neb jinak by byla krajina tato velice chudá. Teploměrná a srážková pozorování v roce 1897:
Poměry pedologické: Půda jest barvy hnědé a má slabý nádech do žluta, spodina jest pak slabě žlutočervená. Pozemky jsou většinou suché, místy močály pomíšené, což jest následek spodní vody. Spodiny jsou většinou studené a těžké, jest tedy spodina k prohlubování nepřízniva, což se také málo provádí, neboť by se brzy přišlo na základ, čímž by se pozemek na místo zlepšení zhoršil. Mohutnost ornice jest 15-20 cm, spodiny 6 až 30 i více cm. Půda dle mechanického rozboru jest hlinito-písčitá. Mechanický rozbor:
Naplavená půda jest pouze na lukách. Poměry rostlinné: V krajině této jest zaměstnáno obyvatelstvo ponejvíce pěstováním obilí, z něhož nejlépe se daří žito, pšenice a oves. Také dosti pěkný ječmen zde se rodí a prodává pivovarům. Pěstuje se zde ječmen dvouřadý. Po sklizni ječmene často panují deště a tu zrno zčerná. Z okopanin daří se výborné brambory, jihž se zde pěstuje mnoho odrůd. Ku krmení hovězího dobytka sází se tuřín, jemuž se zde dobře daří. Též výborný len se zde daří, avšak od jeho pěstování se čím dále tím více upouští, poněvadž je málo výnosný. Z pícnin daří se zde nejlépe jetel červený, který se dvakrát do roka seče. Seje se nejvíce do ovsa a ječmene a málo kdy do žita, jež se pak po sklizni seče. Úročník se zde taktéž znamenitě daří. Také směsky se zde pěstují, kteréž skládají se obyčejně ze směsice vikve a ovsa, po případě ječmene a hrachu. Pěstování hrachu jest zde dosti rozšířeno, ačkoliv bývá ve výnosu velice nejistý. Při velkostatcích seje se řepka, která se dosti vyplácí. Na lnu a jeteli škodí nejvíce kokotice a povázka, na jařinách pak ohnice, bodlák a hořčice nejvíce škodlivy jsou. Ohnice a bodlák se na jaře z obilí vytrhávají, kdežto povázka se z jetele vyseče. Ze semena se hledí tento plevel mlýnkováním a čištěním dostati. Co se týče pěstování ovocných stromů, tu teprve v novější době přišli obyvatelé zdejší na myšlénku, že by se mohly pozemky ku pěstování ovocného stromoví způsobilé vysazovati. Na zahradách pěstují se ponejvíce jablka, hrušky, švestky a v menší míře třešně a višně. Velkého stromoví jest v této krajině málo, kolem silnic vysazují se pak jablka. Dosud ale věnuje se malá péče osazování mezí a jen tu a tam jest viděti řada švestkových stromů. Rostliny zelinářské se nepěstují. Lesy jsou většinou na pozemcích obecních, které jsou rozděleny jednotlivým statkům, jež z těchto parcelí užitek sobě béřou. Nejvíce pěstuje se zde smrk, borovice, modřín a jedle, nejméně pak listnaté stromy jako jest dub, buk aj. Lesní hospodářství jest toulavé, poskytuje hospodáři palivo a stlaní, kterého nejvíce jehličnaté stromy poskytují, zvláště borovice. Lesů jest asi 14% veškeré plodné půdy. Poměry živočišné: Největší péče v této krajině se věnuje hovězímu dobytku, který se po dobu letní na obecních pastvinách pase. Odchovává se zde mnoho jaloviny, která se do středních Čech prodává. V druhé řadě jest dobytek vepřový, poněvadž se sází množství brambor, tak že se vepři dobře vykrmují. Chovají se zde také ovce, které však málo užitku hospodářům poskytují, pročež chov tento velice zaniká. Též drůbeže jest dosti, nejvíce slepic a to plemene domácího a sedmihradského a hus, které se dobře vyplácejí, avšak mnoho škod nadělají, holubů a kachen, jelikož se i tito pasou, tak také dosti velké příjmy dávají. Často se stává, že kuny zakousnou několik slepic, proto po tomto škůdci pilně se pátrá a pastě líčí, by z této krajiny dokonale se vyhubil. Též tchoř velké škody způsobuje na vejcích a holubech. Na osení škodí ponejvíce myši, avšak značné škody nedělají. Zajíců a koroptví jest dosti, tak že někdy dosti velkých škod nadělají. Některý rok bývá též mnoho bělásku zelných, kteří skoro úplně zničí listy zelí a tuřínu. Obrana proti nim jest ta, že se záhy sbírají vajíčka běláskem nakladená, nebo pokud jsou malé housenky ještě v chomáčích. Na stromech ovocných škodívají v této krajině různí zavíječi. Lesní škůdce se zde dávno již neobjevil, což se přičítá hlavně tomu, že jest zde množství ptáků jako jest datel, žlůna, špaček a j., kteří hmyz hubí. Poměry národohospodářské: Obec Oldřichov jest od města Mladé Vožice, čítajícího asi 2000 obyvatel, as 1 hodinu vzdálena. Okres Mladovožický čítá 20036 obyvatel. Do Tábora se čítá 5 hodin cesty. Do těchto měst vede silnice, nikoliv dráha. Poněvadž Vožice je malé město, tudíž výrobky rostlinné, které by se ihned spotřebovaly, vypěstuje městský zahradník. Však mléko prodává se do města, ač nejsou stálí konsumenti. Tudíž dle zkušenosti jest lépe zpracovati toto na máslo a sýr, odpadky pak se využitkují žírem prasat. V čas sklizně zelí se vozí toto na trh. Oldřichov čítá 500 obyvatel, vesměs náboženství katolického. Obyvatelé jsou dobrosrdeční, dosud rázu prostého, ve vykonávání svých povinností pilní a šetrní, ač dosud málo pokročilí. Hostince jsou v držení židů, tu nepanuje velký alkoholismus, ač lid dělný rád se často napije. O nádeníky není zde nouze, neb jest mnoho domkářů, jež se jednají podle potřeby. Úkolem se pouze seče obilí a dobývají brambory. Čeledínům vyplácí se mzda celoroční na konci roku. Nádeníkovi platí se 40-50 krejcarů a strava.
Práce kolářská:
Práce kovářská:
Ceny nářadí a strojů: Nářadí a stroje kupují se od továren pražských a sice od Ulmratha Reisenzahna, Clayton-Shutterwartha, pluhy od Bureše z Kolína. Správky vykonává zdejší kovář Josef Klíma. Nářadí drobné:
Nářadí dopravné:
Nářadí ruční:
Nářadí a stroje stodolní a sýpkové:
Stroje ku přípravě píce pro dobytek:
Průmysl a obchod: Průmysl ve zdejší krajině jest na nízkém stupni vývoje. Dle statistických dat se navaří v okresu táborském téměř nejméně piva a sice 4,32% z celých Čech. Pivovar nejbližší jest v Mladé Vožici. Lihovarů jest dosti, ale maličké. Nejbližší lihovar jest v Těmicích a sice při dvoře. Brambory, z nichž se vaří líh, opatřuje si dvůr ze svých pozemků neb přikoupením, tak že nemá tento lihovar velkého vlivu. V okresu táborském jest 79 lihovarů a navaří se 3,892.928 hl. líhu, což jest dosti značné množství. Obyvatelstvo pěstuje stále tytéž plodiny, obdělávání půdy jest snadné, ale vyskytují se závady. Hospodaření jest šetřivé, neboť dobytek se v létě vyhání na pastvu, pěstuje se nejvíce obilnin, na hnojení se příliš nevynakládá, chová se dobytek krve sprosté a nejvíce krav od jaloviny, nekupuje se mnoho hnojiv koncentrovaných. Školství: V obci Oldřichově jest dvoutřídní škola nově založená. Měšťanská škole jest v Mladé Vožici, gymnasium jest nejbližší v Táboře, reálné školy v Písku, učitelský ústav v Soběslavi. V Táboře jest nejvyšší zemský hospodářský ústav a zimní hospodářská škola. Úřady: Lékařové jsou v Mladé Vožici dva a jeden zvěrolékař, jest zde okresní soud, berní úřad, notář, advokát, vůbec úřady okresní. Hejtmanství jest v Táboře. O povznesení chovu hovězího dobytka stará se hospodářský spolek mladovožický, který od zemědělské rady pro království České kupuje býka plemenného a dává jej některému hospodáři. Tím jest naděje, že sprostý dobytek se zušlechtí pinzgavským. Hospodářský spolek pořádá schůze, v níchž přednáší nejvíce p. ředitel zimní hospodářské školy táborské Richter, aneb člen zemědělské rady p. Dušek a j. Tím se stává, že rolnictvo zdejší vzdělává se a poučuje. O poučení ostatního rolnictva stará se beseda v Ml. Vožici a pak se půjčují knihy z učitelské knihovny mladovožické. Úvěrní ústavy: Nejbližší ústavy úvěrní jsou v Ml. Vožici, a sice záložna občanská a okresní. Půjčují obě na 5% a ukladateli platí 4%. V Táboře jest též záložna občanská a okresní, a dále městská spořitelna. Tyto ústavy splácí 3,5% a půjčují na 6%. Pro rolníky jest nedůležitějším úvěrním ústavem hypotéční banka pro království české v Praze, která ale půjčuje na hypotéku a sice nejméně 500 zl. Ústav tento založen byl z peněz zemských před 30 lety. Poměry asekurační: Statek číslo 38 jest pojištěn u banky Slavie, jejíž jednatelství nalézá se v Ml. Vožici. Zdejší rolníci pojišťují též u Terstu v Praze, u Františka Josefa ve Vídni. Pojistné obnáší 5 zl. 28 kr., poněvadž stavení jest zděné a taškovou krytinou opatřené. Na úrodu statek doposud pojištěn není. Poměry komunikační: Prostředky dopravní nejsou na takovém stupni dokonalosti, na jakém by být měly. Železnice nejbližší jest v Sudoměřicích, v Chotovinách a sice 2,5 hodiny, v Táboře pak 4 hodiny. V novější době jest projektována dráha a vyměřena ze Sudoměřic na Vlašim okolo Ml. Vožice, ale není dosud podnikatele, který by dal na stavbu peníze. Tím přichází rolník k menším cenám, neb plodiny se tak draze neprodávají a chce-li větší ceny docíliti, tu musí, když není mnoho práce, s potahem na dráhu tyto voziti. Silnice jsou v dosti dobrém stavu a štěrkují se žulou nebo rulou a vesměs okresní. V Mladé Vožici jest jich středisko, odkud jde jedno rameno do Tábora a Chotovin, druhé do Sudoměříc okolo Těmic, která pro obec Oldřichov velký význam má, třetí přes Janov na Pacov, čtvrté k Načeradci a Vlašimi. Z Oldřichova vedou dosti dobré cesty na všecky strany. Poslední poštou pro obec Oldřichov jest Mladá Vožice, kde jest státní pošta a telegrafní úřad. Psaní a zásilky odebírají se zvláštním poslem v Ml. Vožici, kterýž jest od obce placen. Poměry tržní: Týdenní trh odbývá se v Ml. Vožici vždy ve čtvrtek a prodává se na něm dobytek vepřový, ovce, drůbež všeho druhu, máslo, sýr, zelinářské plodiny a obilí. Dobře prodává se máslo, drůbež a vepřový dobytek. Tento zvláště dobře, neb chodí jej nakupovat řezníci a obchodníci z Prahy. Zvláště dobře prodávají se vepři asi půlletní. Husy kupují obchodníci z Bavor a z Prahy. Obilí posílají překupníci po dráze do Německa. Nejvíce pak vyveze se ovsa. Výročních trhů na hovězí dobytek jest deset za jeden rok. V Táboře jest osm trhů na koně a hovězí dobytek. Největší trh v Ml. Vožici jest po Nanebevzetí p. Marie a po sv. Matouši. Nejvíce prodává se mladý dobytek, ať to jsou jalovice nebo voli. Od koní odchovávají se hříbata a prodávají překupníkům. Že nejvíce jaloviny se odchová, to nejlépe jest viděti z čísel na okrese mladovožickém. Kupují se a prodávají:
Strojená hnojiva kupují se z továrny budějovické a sice:
Stavební materiál z hlíny pálené kupuje se z cihelny v Mladé Vožici a ve Slapsku. Šindel a prkna kupují se v Ml. Vožici., vápno z Chýnova. Kupuje a prodává se:
Dříví na palivo se opatřuje z lesů majitelových nebo se z panských lesů koupí. Uhlí dováží se z nádraží v Sudoměřicích.
Ceny pozemků udržují se přes 30 let na stejné výši v této krajině. Ovšem přicházejí zde pozemky také lacinější a dražší. Ovoce, které hospodář sklidí se těžce prodává a ovocnáři za něj málo nabízejí. Kdo chce lépe prodati, ten vozí je do Tábora nebo do Prahy. Cena zvířecích výrobků:
Jak viděti jest, jest cena výrobků zvířecích v této krajině poměrně dosti laciná. Cena tržního obilí za 1 hl. ve zl.
V okresu mladovožickém chová se ponejvíce hovězí dobytek, jenž čítá 11536 kusů. Z toho připadá na krávy 4959 ks, na jalovinu 4008 ks, voli 2523 ks, býků 40 ks. Koní 623 ks, z nichž klisen 368, až 3 letých hříbat 165, valachů 145, hřebců 7. Vepřového dobytka 5589 ks, koz 270ks, a ovcí 600 ks. Dosavadní způsob hospodaření na statku. Na statku č. 38 hospodaří jeho majetník Vojtěch Písařík. Způsob hospodaření jest šetřivý, neb větší část výměry věnuje se obilninám, téměř 3/4 rolí. Pěstuje se žita 25,22% výměry, ovsa 40,54%, pšenice 3,6%, ječmene 3,6%, brambor 8,21%, tuřínu 2,70%, máku 1,80%, jetele červeného 10,73%, úročníku 1,80%. Oproti dřívějším časům pěstuje se nyní více pšenice, poněvadž se dráže prodává a pak dosti dobře daří, neb půda jest v dobré síle. Z 1 ha se sklidilo:
V letech 1891-96 se sklidilo průměrně:
Z tržních rostlin sklizeno v r. 1891-6:
Způsob hnojení: Při tomto hospodaření hnojí se hnojem hovězím, který se též kompostuje. Obyčejně se hnůj kompostuje ku pšenici, která se seje po jeteli. Ze strojených hnojiv kupuje se ponejvíce vápno, aby se lépe dařily luskoviny neb půda má málo vápna. Na jednom a témž pozemku hnojí se jednou za 3 léta, na 1 korec dává se 20 vozů uhnilé mrvy chlévské po 7 q, což jest 140 q. Hnojí se tedy poměrně mrvou dosti, proto se strojená hnojiva, vyjma vápna, málokdy kupují. Toho béře se ročně 15 q po 1 zl., což činí nákladu 15 zl. Velikou závadou jest, že postup osevní není takový, jaký by měl býti, vzhledem k nynějším pokrokům. postup osevní je trojstranný zlepšený, na místě černého úhoru jest úhor zelený. Pořad jest následující:
Jetel se obyčejně seje do jařin, na podzim se na něm pase a druhým rokem se 2x seče, načež se na něm dělá kompost ku pšenici, případně ku žitu. Dobytek chovaný na statku jest obyčejné české krve, barvou podobný dobytku brunšvickému. Chovají se 4 voli, 5 krav, 8 kusů jaloviny do 2 roků, 4 telata odstavená. Vepřový dobytek jest křížencem prasete českého s Jorkshierským. Chovají se: 1 prasnice, 5-6 kusů 1/2-1 ročních prasat. Drůbež: Chová se slepice česká a sice 45, 1 kohout a různě kuřat, 2 staré husy, za léto až 30 mladých hus. Hovězí dobytek chová se hlavně k vůli tomu, aby se odchoval mladý dobytek, který jako dvouletý se dobře prodává. Od krav prodává se máslo i mléko. Od slepic prodávají se vejce, v létě pak kuřata. Péří od hus zůstane doma a husy pak se prodávají, jak již zmíněno do Prahy nebo Bavor. Krmivo nekupuje se žádné. Při hospodářství jsou tato nářadí a stroje: Nářadí orebné s dopravným: 3pluhy, 3 rádla, 2 brány, 5 rýčů, 6 motyček na řepu, 3 motyky velké, 2 lopaty,1 žebřinový vůz, 1 fasuňkový vůz, 1 vůz na hnůj, 1 saně, 1 kolečko, 1 trakař, 3-jí postroj na voly, 1 postroj na koně. Nářadí stájové: 1 řezačka na píci, 2 svítilny,2 opálky na píci, 5 putýnek, 1 odmírka na omastek, 1 konev na vodu, 1 nádržka na vodu pro dobytek, 2-je nářadí k čištění dobytka,4 vidle, 2 kopáče, 1 máselnice, 2 dížky na mléko. Nářadí stodolní a sýpkové: 1 žentourové mlátička, 1 žentour, 1 mlýnek na čištění obilí, 5 řešet, 2 lopaty na obilí, 1 podávky, 4 srpy, 6 kos, 3 hrabice, 10 malých hrábí, 2 velké hrábě,6 cepů, 2 žebříky. Různé: 2 velké sekyry, 2 malé sekyry, 3 nebozezy, 2 pilky, 1 poříz. Celkem má nářadí a stroje ceny 700 zl. r.č. mimo nářadí kuchyňské. Organizace podrobná: Výměra statku v ha:
Úrodnost půdy v q/ha:
Počet honů:
[Jedná se pozemky, které tvoří ucelenou část půdy.] Osevní postup: Zemák - Oves(Ječmen) - Jetel - Pšenice(Žito) - Hrách(Vikev) - Ječmen(Žito). Potřeba osiva:
Sklizeň:
Sklizeň prodejná:
Sklizeň neprodejná v q:
Počet tahounů, t.j. potřeba tažné síly ročně je 380 dní, stačí 1 pár koní a 270 dnů a 1 vůl 110 dnů. Průměrně připadá 1 tahoun na 9 ha. Krmné dávky pro tahouny za rok:
Stav dobytka:
Náklad na píci:
Hnojení (produkce): Uhnilé mrvy ročně 817,30q. V tom je obsaženo N=4,74 K=5,15 P2O5=2,45 kg. Náhrada [potřeba hnojiv na osetou plochu]: Celková potřeba podle plochy a plodin dle dřív. tab.
Po odpočtu živin obsažených v chlévské mrvě chybí 2,09 kg N, 5,14 kg K, 1,55kg P2O5, což by mělo býti nahrazeno každoročně strojenými hnojivy. Náklad na strojená hnojiva činí ročně 141,11 zl. Na 1 ha připadá 7,55 zl. Náklad na mzdu:
Mzda čeledi:
Daně a přirážky:
Pojištění:
Léky a léčení:
Náklad na věci spotřeby:
Udržování a amortizace budov: Cena budov 3000 zl. na udržování 0,755% na amortizaci 0,62% 41,20 zl. Výtěžek z chovu dobytka:
Hrubý výnos:
[Přepočítací koeficient zl. / koruna = 2,00] Náklady:
Čistý výnos vůbec 2457,74 K to se rovná 39,48 % z hrubého výnosu. Odhad statku : Cena 1 ha pozemku při 4% míře úrokové jest 2231,50 K. Cena usedlosti je 61450,18 K což se rovná 30725 zlatých. Převodní tabulka mír a vah:
[Když neuvažujeme inflaci, zvýšila cena statku za dobu držení od r. 1860 t.j. za 40 roků dvojnásobně. Reálné zvýšení ceny však nelze stanovit, neznáme-li míru inflace. Tím končí kniha mého dědy Jana ORGANIZACE, která, jak z obsahu patrno, je skutečně diplomní prací. Přesto je dosti dobrým pramenem k získání znalostí o zemědělství na počátku 20. století. Můj otec Ladislav I. ve svých poznámkách uvádí v 80. letech, že potomci Písaříků po ženské linii dosud statek vlastní, jmenují se Zákostelní. Jejich dvě dcery, z nichž jedna je vdaná v Praze a druhá provdána za číšníka někde u Pacova, nemají o statek zájem a pravděpodobně statek prodají. Tín rodina Písaříku zmizí z Oldřichova, pouze hroby zůstávají. K prodeji skutečně došlo, nový majitel, který statek užívá co rekreační sídlo, budovy i prostor před statkem velmi citlivě zrekonstruoval tak, že se současný vzhled téměř neliší od původní podoby.] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||