A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

KOSTEL SV. JERONÝMA, farní (již r. 1350. připomínaný), původně románská, orientovaná stavba, s věží románskou v západním průčelí a gotickým presbytářem, vysokou sedlovou střechou prejzovou, okolo níž kdysi podsebití obíhalo (jak patrno z dosud ze severní stěny vyčnívajících trámcův) přikrytá. Celek častým upravováním a neforemnými přístavky úplně znesvářen.

VĚŽ románská — z osy kostela na pravo vyšinutý čtyřboký hranol -z pečlivě vrstveného zdiva stavěná, ozdobena byla původně ve svrchním patře (uvnitř 4,75 m širokém a 4,05 m dlouhém), dvěma řadami okének, sloupky dělených, v prvé řadě podvojných 1,35 m a 1,60 m šir., 2,00 m vys., v druhé (svrchní) nepochybně potrojných 2,06 m šir. Sloupky jsou dílem vylámány (tak tomu v hořejší řadě), dílem zazděny. Pokud je bylo možno oprostiti, shledány při nich opukové dříky, šestiboké, 0,17 cm v průměru, s hlavicemi 0,20 m² konstruovanými ze dvou poloválců sebe prostupujících, ozdobenými primitivní řezbou (pták, před ním tři jahůdky, lev.) Viz obr. 107. Zdivo věže (dole 1,35 m, nahoře 0,95 m silné) obloženo jest na nárožích a v otvorech okenních kvádry ze žuly a červeného pískovce. V přízemí upraven r. 1819. vchod do kostela. V prvém patře z empory přístupném jest stěna východní, lodi i věži společná, v celé šířce polokruhově prolomena, patro pak nevkusnou, pozdější klenbou opatřeno. R. 1874 věž »opravena«, (při čemž svrchní okna románská za své vzala), zvýšena a novou jehlancovou střechou přikryta.

str. 106

LOĎ obdélníková, 8,05 m široká 13,35 m dlouhá, byla původně kryta rovným stropem. V XVII. stol. zaklenuli ji křížovou klenbou o nestejných šířkových polích, podepřenou polopilířky, k podélným stěnám lodi v síle 0,60 m přistavenými.

Portál, v jižní stěně upravený, tvoří dva z přitesána žuly vyzděné pilíře, 1,82 m vys., krycí deskou 0,14 m vys., jejíž spodní hrany šikmo jsou sříznuty, přikryté, a do půlkruhu zaklenutým, na hraně sříznutým pasem spojené. Vchod sám jest obdélníkový, 1,12 m šir., 1,78 m vys. Tympanon nad ním (0,93 m vys.) jest ozdoben starou freskovou malbou, zabílením nadobro zničenou, představující Krista z mrtvých vstalého (v poloviční postavě), v červeném plášti přes levé rameno, an dlaně plocho pozvedá a rány na nich ukazuje. Po každé straně koří se mu postava s rukama na prsou skříženýma. Hlavy obrazu obklopeny jsou miskovitými, z malty urobenými povystupujícími svatozářemi. Stopy podobných maleb patrny jsou i na severní stěně lodi nad nynější klenbou.

Emporu nynější, s klenbou lodi soudobou, nese dvojí záklenkový oblouk opřený o hrubý kostkový pilíř 0,85 m², krycí deskou 0,10 m vys. opatřený, jenž jest pozůstatkem původní kruchty. Vchází se na ni zvenčí po schodech k severní stěně věže přizděných, portálkem do polokruhu zaklenutým, 0,99 m šir., 2,46 m vys.

Vítězný oblouk jest zaklenut lomeným pasem. Z původního oblouku patrny jsou v obou koutech lodi jednoduché, kamenné římsy. Byl — podle těchto řims soudě — sestrojen podobně jako portál.

Kněžiště 7,20 m šir. zakončeno jest třemi stranami (3,85 m dlouhými) osmiúhelníka. Klenba jest stejná s klenbou lodi, bez žeber. Okna 0,50 m šir., 2,30 m dlouhá, silně špaletovaná, nemají kružeb.

Hlavní oltář, velmi slušné barokové úpravy: bohaté římsoví hladkými sloupy podepřené s novodobým obrazem uprostřed, nese svrchu bohatý, ladně řezaný rám rozvilinový, jejž dva andělé drží. Rám obemyká oválný drobnější obraz (rovněž novodobý); z rozvilin vyniká na vrcholu socha Matky Boží na měsíci stojící. Po stranách oltáře pěkné sochy, 1,42 m vys. sv. Václava a Víta. Dobrá práce z 1. pol. XVIII. stol.

Na vedlejších, nevynikajících oltářích slušné barokové sošky 0,87 m vys.: sv. Jakuba a Judy, sv. Barbory a sv. Kateřiny.

Soška P. Marie 0,69 m vys. z poč. XVII. stol, ze dřeva řezaná s Ježíškem na ruce, červeně a modře (leštěným bronzem) polychromovaná. Výraz prostý, milý, šat podán po rázu doby vzniku a ve spodních partiích velmi bohatě drapován. Na hlavy soškám přidány barokové korunky ze zlacené mědi, hrubě tepané.

Obraz: »Smrť sv. Václava« 2,65 m vys., 2,10 m šir., obdélníkový, na plátně dosti slušně malovaný. Podepsán: EQUES FRANC. MARCHETTI PINC. 1690.

Kopie Madonny Zbraslavské na zlaceném dřevě (0,48/0,35 m) z r. 1777., dosti slušná.

str. 107

Bezcenný obraz sv. Anny ve slušném vyřezávaném (akantový motiv) rámci zeleně natřeném, z části zlaceném, 1,00 m šir., 1,65 m vys. z 2. pol. XVII. stol.

Veliký cechovní praporec z červeného sukna z r. 1781 na žerdi soustruhované, na níž nasazen svrchu pěkně řezaný kříž.

Mešní roucho modré, na středním pasu ozdobené bílým, konturovým ornamentem barokovým. Z poč. XVIII. stol.

Kalich 0,22 m vys. ze stříbra částečně zlaceného; na kruhové šestilisté noze pěkně vytepané barokové rozviliny s velikými květy, jež obklopují 3 oválové tepané obrázky sv. Václava, Vojtěcha a Ludmily. Číše zasazena jest v prolamované ozdobě s podobným tepáním a obrázky: P. Marie, sv. Josefa a mladistvého Ježíška. Na obrubě ve zpod vyryto: Johannes Balthafar Graff von Clary zum Sperbersbach der k. k. Mge^~ Rath Hofflechen und Camerrechtsbeyfitzer auch Verordneter Könige^~ Haubtman des Leutmeritzer Chräis in Konigreich Böhmen und fein Gemahlin Johanna Francisca Graffin von Clary Geborne Graffin von Attimis 1682. Značka pražská, nezřetelná.

Monstrance 0,56 m vys., sluncové formy a ciborium 0,26 m vys., ze zlacené mosazi, empirové, tepáním ozdobené. Beze značek.

Kropenka: mosazný kotlík 0,15 m v průměru 0,08 m vys., pěkně na plášti prohýbaný; držadlo pěknou andílčí hlavičkou uprostřed ozdobené. Z XVIII. stol.

Křtitelnice románská, 0,55 m vys.: ze žuly hrubě vytesaná oblá štoudev, kruhového průměru (0,74 m) na povrchu primitivně kanellovaná. (Vyobr. viz v »Methodu« 1. c. 113.)

str. 108

Gradual ze XVI. stol. psaný na papíře, s malovanými ozdobami. Původně majetek kaple sv. Marka u Vys. Chlumce. Práce venkovská nevalné ceny.

Zvony: 1. průměr 1,11 m, výška 0,95 m, r. 1855 přelitý nákladem 490,28 zl. konv. mince Karlem Bellmannem. Starý zvon, 1333 liber vážící, ozdoben byl (dle pamětní knihy farní) znaky Lobkovickým a městským, reliéfy sv. Matouše a sv. Šimona, křížem s P. Marií a sv. Janem, a obrazy sedícího sv. Marka a. Lukáše, pod nimiž byl nápis: »Kristus umřel pro hříchy naše, vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.« Na protější straně četl se nápis: »S povolením urozeného pána pana Zdeňka z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici jakožto kolátora osady a kostela svatého Jarolíma v městečku Sedlci páni osadníci k tomu kostelu přináležející po rozbití starého zvonu dali nákladem vší obce této slovutnému Brykcímu zvonaři z Cimperku v Praze zase znovu udělati a přelíti pro čest a chválu jména Božího a pro potřebu církevních služebností. Stalo se léta Páně 1594. v měsíci červnu.«

2. průměr 0,97 m, výška 0,82 m (s uchy hladkými). Při koruně obruba akanthových listů vztýčených a vlis pěkně stilisovaných rozvilin, v nichž stojí okřídlení geniové. Na plášti drobná kartuše, pod ní: ANNO 1703., naproti pak nízký reliéf sv. Jeronýma se lvem a dvouřádkový nápis: S. HYERONIME ORA PRO NOBIS.

3. r. 1804 Annou Kühnerovou v Praze zhotovený, nyní přelitý.