A. Sudková: Výšivky v okolí votickém

[Český lid, r. XXXI (1931), str. 66 - 67]

Jaký rozkošný pohled poskytoval asi náš venkov v době rozkvětu lidového umění. Je milo představiti si v duchu tento obraz - žalostno porovnati jej s přítomností. K jakému jen úpadku došlo lidové umění vyšívací!

Výšivky původu staršího budí obdiv jak dokonalou, mistrnou technikou, tak překrásnými vzory. Na výšivkách mladších datuje se již mnohdy křiklavě doba úpadku. Zájem všeobecný ochaboval, mizel, až proměnil se v naprostou netečnost. V některých krajích možno sice ještě mluviti o výjimkách, ale i to jen částečně.

Několik ukázek starých výšivek okolí votického svědčí, že umění toto též zde se zdarem bylo provozováno. Jakož jinde, též zde prozrazují některé kusy, že jsou prací vyšivaček z povolání, však proto stejně mnoho vyšívaly ženy a dívky samy.

Výšivky některé přeneseny sem vdavkami nebo dědictvím z krajů dosti vzdálených. Ráz těchto je více neb méně odlišný (růžek šatky a sukně z Dušník, koutnice z Brtce).

Koutnic zachovalo se dosti, ač mnoho jich zmařeno. Vyšívaných kusů používáno bylo místy na podšívání punčoch (obvyklý způsob ve zdejším „kraji dřeváků“), plátna ostatního brávalo se na různé potřeby v domácnosti.

Ze zbytků památných koutnic, které se zachovaly, jakož i z oněch plachet, které jsou majetkem některých statků, soudím, že vyšívány byly asi většinou bavlnou červenou, stehem stonkovým a zpátečním (na straně rubní je vzor drobnými stehy konturován).

Méně jest koutnic vyšitých bíle. I zde zůstává vyšivačka ponejvíce věrna obvyklým pravidlům komposičním (pruh koutnic od Sedlce). Ornamentální kytice vyrůstají z košíčků. Technika je umělejší. Vnitřky květů a košíčků mají výplně prolamované, ostatek pruhu činí dojem vzorníku žúrových prací.

str. 66

Červeně vyšitá koutnice z Brtce nepůsobí sice obdiv jednoduchou technikou, vzor však prostý vší těžkopádnosti prozrazuje dobrý vkus vyšivačky. Celkem nese již ráz výšivek táborských.

Oltářních pokrývek zachovalo se několik. Vzorem i technikou příbuzné jsou koutnicím, vyšity jsou buď červeně, neb červeně a modře.

Pleny a půlky, jichž nejvíce se zachovalo, jsou většinou bílé, jen některé bílé a červené. Květy mají výplně pavučinkové a žúrkové. Některé pošitý jsou zlatými korálky, tyto jsou menší ceny umělecké.

Zvláštnost jsou tři malé roušky kostelní. (Až na značky, svědčící o účelu, možno je vřaditi k plenám a půlkám).

U všech výšivek shledáváme se s prvky známými, u výšivek českých jaksi základními, ale různé varianty těchto a uspořádání jich v ladný celek bývá často zjevem ojedinělým a je důkazem samostatné umělé tvořivosti.