Ruch volební: Ze Sedlecka

[Český Merán před volbami do říšské rady v roce 1907]

[Čas, r. XXI, č. 76, 17. března 1907, s. 4-5.]

Jeden z nejpůvabnějších krajinných útvarů na českém jihu jest Sedlecko, jež pro mírnou polohu jeho nazval prvý ředitel táborského reálného gymnázia Českým Meránem. Sedlec jest vzdálen asi hodinu od stanice dráhy císaře Františka Josefa „Heřmaničky-Sedlec“, patří hejtmanstvím k Sedlčanům a krajem do Tábora.

Celý okres je význačně zemědělský, a tudíž trpí stejně s ostatními jihočeskými okresy ubýváním populace. Průmysl na celém okrese není, hospodářský průmysl vyčerpán jest několika menšími lihovary, dvěma pivovárky, pilami a několika drobnými mlýny. Velkostatky jsou většinou v rukou německých, mimo Nadějkov, Lidkovice, Kamenný Újezd a Milhostice. Bohaté lesy panské se poslední dobou šmahem kácejí, což nezůstane bez účinku na poměry klimatické, a tím i na budoucí sklizně. Nejrozsáhlejší lesy v okrese má vévoda roudnický. Z plodin hospodářských význačny jsou brambory, oves, žito, a v dolině sedlecké s podnebím velice mírným i pšenice. Vedle plodin chov dobytka jest podstatnou součástí zemědělský výroby. S ušlechťováním skotu pokusy se dějí, ale nesoustavně a neracionálně. Chovu koní nevěnuje se péče jako před lety, a tak koně naše nevyrovnají se chovu milevskému. Z drobného zvířectva zasahá z části do okresu našeho vydatnější chov husí, který hlavně na Voticku a Mladovožicku kvete. Ovocnictvu mimo velkostatky se péče nevěnuje, ač poměry klimatické zvlášť v kotlině sedlecko-jetřichovické by byly obzvláště příhodné.

s. 4

V okrese jsou větší rybníky u Borotína a Vrchotic. Co se stupně techniky zemědělské výroby týče, liší se hospodaření na dvorech radikálně od hospodaření u sedláků, kteří hospodaří se stroji hodně primitivními. Tak kupř. sakováky ani v dolině nenalezneš mimo ojedinělé hospodáře a dvory.

Družstevnictví v okrese zakotveno není mimo několik Raiffeisenek. Hospodářské besídky po okrese, pokud jsou, živoří a hospodářský spolek sedlčanský sice vyniká početně, ale intenzivnější práci u něho nenajdeš. Ani hospodářských přednášek není, ač sedlčanská hospodářská zimní škola a táborská akademie jsou na blízku. Hospodářské pokračovací školy okres tolikéž nemá. Ani okresní zastupitelstvo nevěnuje zvláštní péče otázkám hospodářským. Melioracím pozemků a regulacím toků v okrese se nerozumí, není na to ani peněz, ani energie. Není organizace, není pracovníků, není buditelů.

Ani ze strany politických organizací nikdo nikdy o okres sedlecký nezavadil. Dosud neměl náš okres štěstí s poslanci: ani se staro[čechy], ani s mlado[čechy], ani s novopečeným agárníkem Vojtou. Okres navštívili pokaždé jen před volbami, potom si na okres ani nevzpomněli. Že by měli sami organizovat práci národohospodářskou ku povznesení okresu, žádného ani ve snu nenapadlo. Na sněmech mlčeli a o okres ani nezavadili.

Při tomto soustavném zanedbávání okresu není divu, že politicky okres nevyniká. Do posledka neměl okres žádného politického klubu. S otevřenou kampaní zakotvuje se v okrese důvěrná organizace strany klerikální a sociálnědemokratické. Ani mladočeši, ani agrárníci, ani národní sociálové organizace u nás nevytvářejí, a jak vidno ze všech příprav, ani v této pohnuté době nevytvoří. Jaké následky z toho do budoucna vzejdou, není třeba vysvětlovat.

Kulturně a školsky vypadá okres takto: měšťanky nemá, obecných škol má 8 o různém počtu tříd, zajisté dosti málo. Farních kostelů v okrese je 6. Nejdůležitější spolkovou organizací jsou hasičské sbory, jichž je po okrese dosti. Kulturní vzdělávací práci začínají zakládáním lidové knihovny. V Sedlci zřízena sokolská jednota; má veřejnou knihovnu, přednášky jen zřídka pořádá. Ochotnické spolky působí asi v pěti obcích, dosti čile a snaživě, zvláště v Sedlci. Z časopisů vedle klerikální četby dochází nejvíce Národní Politika, z ostatních směrů hrozně málo. Veřejné čítárny není. O okrese zprávy vcelku bezvýznamné přináší táborský Český jih a sedlčanské Povltavské listy, nyní v době volební i kladenské klerikální Právo.

Také turisticky nedělá se na Sedlecku nic. Není okrašlovacího spolku, není soukromé podnikavosti. Letní kolonie zřízena jest v obcích v sousedství stanice Heřmaničky-Sedlec. Dalo by se v tomto směru pracovat. V roce 1895 sestavil řídící učitel Habart překrásnou kolekci fotografických pohledů z celého okresu a asi před třemi, pěti lety neúnavně pracoval v okrese našem malíř Panuška a odnesl si odtud pěknou řadu krajinných motivů.

Co práce všude na všech stranách! V předvečer říšských voleb upozorňujeme na Sedlecko vůdčí kruhy politické naší inteligence. Nad okresem sedleckým, spojeným s okresy sedlčanským, votickým a neveklovským, vznáší se agrárně-klerikální kandidatura řeholníka P. Isidora Zahradníka, arcibiskupem schválená, vedle ryze klerikální kandidatury redaktora Jungra. Půdu pro kandidaturu klerikální připravily četné důvěrné organizační schůze klerikální, toho se lekli agrárníci a aby si boj usnadnili, sedli na lep premonstrátského čekatele vysokých hodností duchovních, P. Isidora Zahradníka. Říkají, že zabili dvě mouchy jednou ranou. Mají zajištěný mandát a nebude je to nic stát: ani práci s organizací venkova, ani peníze na agitace. Že P. Zahradník skládal jako řeholník slavný slib poslušnosti Římu, toho nedbají. To spraví výhrada, dle potřeby voličstvu utajená, že bude mít agrárník Zahradník ve věcech kulturně školských, na něž tolik kladou právě klerikálové ve svém předvolebním provolání důraz, úplnou volnost. Kandidatura Zahradníkova vyšla na schůzi agrárních důvěrníků, v Sedlčanech konané. Řídící učitel Vystyd, zasloužilý dlouholetý národohospodářský pracovník na Sedlčansku, zůstal v menšině.

Agrárně-klerikální kandidaturu tedy máme. Budeme mít i kandidaturu svobodomyslnou, pokrokovou, demokratickou?! Postavení kandidatury Zahradníkovy vyvolalo značný rozruch mezi inteligencí i pokrokově smýšlejícími rolníky. Dáváme výraz rozhořčení tomu a voláme do Prahy: Dejte nám sem kandidáta inteligentního, smýšlení pokrokového, který by neúmornou agitací dovel čelit nebezpečnému hnutí, kněžstvem ve prospěch klerikální kandidatury vyvolanému, který by přinesl krajům našim porozumění a práci, a který by chtěl kraj náš zastávat nejen ve Vídni, ale tím více doma, jsa duševním vůdcem povznesení hmotného i kulturního! Nesměl by to však být kandidát podprůměrný, nýbrž osoba, která by politickým a národohospodářským vzděláním imponovala. Ale nejen kandidáta postavit, nýbrž i politicky a hospodářsky náš kraj organizovat, jest cílem inteligence celé této volební skupiny. K tomu se musí srazit inteligence všech stavů i všech pokrokových stran, má-li paralyzován býti organizační postup strany klerikální a má-li býti hnuto těmi strašlivě mrtvými vodami, jimiž plují naše okresy. Budeme si všímat i napříště ruchu v kraji našem a o něm v Čase referovat.