[Jak hospodaří obec ve Voticích]

[Jiskra, pokrokový týdeník českého jihu a jihovýchodu. Vydavatel a odpovědný redaktor Josef Ležák v Táboře, roč. V, 1907, č. 43 (16. října), č. 44 (23. října) a č. 46 (6. listopadu).]

Z Votic. Když před dvěma a půl roky sestavilo se v městě našem nové obecní zastupitelstvo, očekávalo se, že aspoň některé dávno potřebné věci dojdou svého splnění. V horlivosti, jakou zastupitelstvo to zpočátku projevovalo, sestaven dokonce i jakýsi pracovní program, dle kterého mělo se postupovat. Tak mezi jiným vzato v úvahu zřízení městského vodovodu, vydláždění ulice z náměstí k nádraží vedoucí, upravení chodníku k nádraží, oprava chudobince apod. Ti zkušenější již tehdy byli přesvědčeni o tom, že program se sestaví, napíše se protokol o schůzi, však k nějakému uskutečněni naprosto že nedojde. A měli pravdu. Dodnes vyjma nepatrnou opravu chudobince neprovedeno naprosto ničeho. A ptáme-li se, kde vězí toho příčina, musíme odpovědět, že jedině v hlavě obce - starostovi panu Václavu Pánkovi. Pán tento, kterému jest téměř sedmdesát roků, postrádá již naprosto veškeré energie. Jemu nejedná se o to, jak v městě to bude vypadat aneb co potomkové budou říkat, jemu hlavním jest nabrat si šarží, aby mohl při různých příležitostech představovat se co obecní a okresní starosta a v této dvojctihodné důstojnosti nedělat klidně nic. Jemu stačí, když dojde několikrát za týden do kanceláře jak obecní tak okresní, starat se však o to, aby to, co bylo usneseno, také bylo provedeno, to mu ani nenapadne.

Maličký jen doklad jeho starosti o obec jest tento: V roce 1869 zemřel ve Voticích zasloužilý občan pan Jan Kopfstein a zanechal v poslední vůli odkaz 1050 zlatých, aby z úroků těchto peněz podělovány byly chudé dítky školní šatstvem. Ačkoli uplynulo od této doby již 38 roků, není odkaz tento od dědiců splněn, ani obvyklé formalie - nadační listiny, uložení kapitálu atd. - provedeno. Byl sice pan starosta jako nástupce dědiců jíž vícekrát tázán, proč doposavad obnos tento není uložen, a ačkoli před celým zastupitelstvem slíbil, že do konce roku 1906 tak učiní, přece se tak doposavad nestalo. Jsme toho náhledu, že starosta obce takto jednat nemá.

č. 43

Zajímavé poměry v úřadování u obce votické ukazují se v každém ohledu. Fac totum všeho jest městský tajemník, úředník ve svém oboru vzorný, jehož jedinou vadou však jest přílišný strach z osoby pana starosty. Nechce si s ním nikterak ocet rozlít, což jest zcela pochopitelno, avšak měly by přece nahlédnout, že ta vláda domu Penkova věčně trvat nebude. Uznáváme, že komando paní purkmistrové kolikráte již jeho ustaranou hlavu postihlo, avšak i to snad jednou se zláme. Pan tajemník jest od rána do večera samá práce, samý nářek na úřadování, aby však kus úřadování nikomu jinému popustil, tomu nechce nikterak rozumět.

Co všechno se v takové ubohé obci může stát, ukazuje toto: Přes patnáct roků bydlil zdarma v městském chudobinci jistý občan asi třicet roků starý, kterému rok co rok dětí přibývalo. Rodina provozovala hokynářský obchod, muž stal se přičiněním obce mistrem pokrývačským. Ostatní spolubydlitelé, většinou osoby staré, neduživé, přečasto zakusily pádnou jeho pravici a když mnohokráte bylo na tento nešvar poukázáno, vždy byl pan starosta a pan tajemník proti tomu, aby rodina tato z chudobince byla odstraněna. Mnoho již nescházelo a byl by se octl na městském chudobinci nadpis „obchod hokynářský“. Když konečně úsilím několika členů městské rady podařilo se tuto rodinu, která do chudobince naprosto nepatřila, donutit, aby se z chudobince vystěhovala, koupil si tento chudý příslušník obce votické domek za 1200 zlatých. Inu za patnáct roků ušetřená činže přece něco vynesla.

Se svými příslušníky zdá se, že má obec votická neobyčejnou smůlu. Sotva že jednoho po patnácti letech vystěhovala, zlým osudem přišla k jinému a jak zdá se, ještě urputnějšímu. Krejčí Váňa byl před časem svými věřiteli na ulici vystěhován. Obec v domněnce, že týž patří do své domovské obce Jankova, téhož vypověděla. Obec jankovská podala proti příslušnosti téhož odvoláni a šťastná obec votická Váňu vyhrála. Přistěhovala si ho domů a Váňa obsadil ihned nejlepší místnost v chudobinci. Než to by nebylo to nejhorší. Za odměnu obci vede však krejčí Váňa spor s obcí a sice žádá náhradu za poškození svého nábytku obnosem 1000 korun. Věc věru směšná, když takový člověk, i který neměl svého majetku ani za padesát korun, troufá si na obci takový obnos žádati. A obecní úřad bere věc tuto vážné; celá řada spisů, a to tak velká, že v registratuře má Váňa již svoje oddělení, které, půjde-li vše tak dále, pomalu již nestačí. Co by se stalo jinde s takovým člověkem, který podnes ku práci jest schopný? Myslíme, že by ani hodinu nebydlel v obecním domku; u nás však proti obci jest všechno dovoleno. Pan starosta má svoji důstojnost a pan tajemník se nerad rozčiluje.

č. 44

Jakým způsobem se u naší obce pracuje, toho nejlepší obrázek jest tento: Před jedním a půl rokem usneslo se obecní zastupitelstvo na tom, aby vydlážděna byla ulice vedoucí z náměstí k nádraží, a to až na konec města, a aby současně položena byla stoka z cementových rour z této čtvrti město do stoky hlavní. Plán byl již náležitě zhotoven, rozpočet vypracován a vše připraveno tak, aby v dohledné době mohlo být přikročeno ku stavbě. Jestiť to hotová ostuda, v jakém stavu tato ulice se nalézá. Jede-li se v povoze, vysazen jest člověk nebezpečí, že si jazyk překousne, aneb zuby vyrazí, jak hrozně vůz sem tam lítá, a jde-li kdo po chodnících, jest obava, že si přinejmenším nohu podvrtne aneb zlomeninu nohy způsobí. Tak hrozně ulice ta vypadá. Obecní zastupitelstvo vidouc, že by náklad se stavbou touto spojený těžce obec nesla, rozhodlo se podat k okresnímu zastupitelstvu žádost na podporu na tuto stavbu, a to z toho důvodu, že silnice této téměř polovina okresu používá. Avšak bohové respektive pan purkmistr usoudil jinak. Z obavy, aby si snad nepoškodil firmu u členů okresního zastupitelstva, žádost obce, která již dávno byla podána, do schůze okresního zastupitelstva nepředložil. Z rychlosti úřadování, jakou druhá naše samosprávná instance projevuje, soudíme, že žádost obce stěží už letos do sezení okresního zastupitelstva se dostane. Rozhodnutí okresního zastupitelstva nechceme prozatím předbíhat, očekáváme jen, že okresní zastupitelstvo, které dovedlo na silnici do Vodlochovic vedoucí a jenom jednotlivci sloužící, věnovat podpory 6000 korun, neodbude jen tak lehce žádost města, střediska to okresu, místa, které osmý díl daní celého okresu odvádí. Z celého tohoto jest vidno, že těžko být současně na dvou posvíceních a že hodnost obecního a okresního starosty v jednu osobu spojovat naprosto se nehodí. Že se stavbou městského vodovodu a nutných chodníků při tomto způsobu úřadovaní posaváde hnuto nebylo, nikoho zajisté nepřekvapí.

č. 46