[Založení pobočky Červeného kříže v Mladé Vožici]

[Jiskra, pokrokový týdeník českého jihu a jihovýchodu. Vydavatel a odpovědný redaktor Josef Ležák v Táboře, roč. V, č. 32, 31. července 1907]

Loňského roku utvořily u nás, ku přání pana místodržitelského rady Blížence z Tábora, paní hraběnka Karolina Küenburgová a paní Anna Mařikovská, choť rady zemského soudu, odštěpný spolek Červeného kříže pro Mladou Vožici a okolí. Tyto dvě dámy šly do všech téměř rodin zdejších a vybíraly první příspěvky roční po dvou korunách za osobu. Členkyň našlo se na naše bídné poměry dost a snad z celé Vožice jen asi tři dámy členkyněmi se nestaly. Dne 4. srpna t. r. pořádá jmenovaný spolek výlet ku věži šelmberské. Čistý výnos věnován býti má spolku „Vincentinum“ v Praze.

Předsedkyně spolku pí. hraběnka Küenburgová svolala na den 19. července do zámku poradní schůzi paní a dívek mladovožických i okolních a rozdělila mezi ně jednotlivé dodávky pro bufet a přidělila jim funkce. Paní hraběnka, ač rodilá Němkyně, mluvila po celou poradu česky, ale za to paní Mařikovská a paní Beranová, choť ředitele škol a náčelníka „Sokola“ nedaly si ujíti tak vzácné příležitosti, aby před zúčastněnými dámami na paní hraběnku jen německy nemluvily. Mezi přítomnými bylo dosti dam německy neumějících, a proto němčení jmenovaných dam možno nazvat jednáním netaktním.

Spolek Červeného kříže jest sice v jistém ohledu spolkem humánním, avšak účel jeho nemá pro nás daleko toho významu jako četné naše národní spolky dobročinné, které nemají tendence vysloveně klerikální. Čekali jsme, že náš „Sokol“ neb „Beseda“ uspořádají přednášku o účelu „Červeného kříže“, neb jiným způsobem se postarají, aby naše dámy věnovaly více zájmu věcem důležitějším, odpovídajícím našemu národnímu snažení, avšak nestalo se tak. Možno, že příčinou toho jsou manželky starostů jmenovaných dvou spolků, které jsou horlivými členkami „Červeného kříže“.