František Šimek: Z mezenských bunkrů

[Hlas revoluce, týdeník Českého svazu protifašistických bojovníků, r. 25, č. 20, 15. 5. 1971, s. 3]

Eman Vobruba, jak mu všichni říkáme, býval řidičem nákladního auta uhelných skladů v Praze. Bydlí dnes v Mezně v historické cihelně, kde se za okupace skrývali partyzáni a komunisté, pronásledovaní fašisty. Letos v únoru se dožil 75 let. Spolu s ním oslavil osmdesátiny František Eliáš z Mezna, bývalý kovář, dnes už také na odpočinku. Ale ještě před třemi lety to u něj v kovárně vesele zvonilo, když pracoval pro JZD.

Eman byl v roce 1921 zakládajícím členem KSČ. Spolupracoval se s. Zápotockým, organizoval stávky. Za okupace spoluzakládal v Mezně, Stupčicích, Střezimíři, Smrkově a jinde ilegální stranické skupiny. V roce 1943, když byl na něho vydán zatykač, přešel do ilegality. Byl velitelem partyzánského oddílu Táborité. Celá jeho rodina, manželka Katuška i synové Emánek a Ruda spolu s příbuznými pracovali v domácím odboji. Často se u něj v bunkrech i v cihelně scházeli odbojáři, po dobu tří let zde žili i sovětští partyzáni Viktor Klimov a Ivan Charkinov a později ještě polský partyzán.

František Eliáš, poctivý, skromný, ale pevný jako všichni lidé od tvrdé a těžké práce, sdílel s ostatními nebezpečí ilegálního odboje. U něj a jeho starostlivé manželky bydleli ruští zajatci, uprchlí z transportu. K nim se uchylovali partyzáni, když v Emanově cihelně hrozily prohlídky táborského gestapa.

Pro případ nebezpečí byly připraveny bunkry. Sedm v mezenských lesích, každý pro 4-5 osob, jeden pro dvacet lidí byl v lese s. Slabého u Borotína a další, menší, u hájovny lesního Vyčichla, který byl později Němci dopaden a popraven. Sem se soudruzi uchylovali v dobách nejtěžších, tady se připravovaly akce proti okupantům. Patřilo mezi ně i kladení ježků před vojenskými kolonami na státní silnici k Táboru, což měl později na starosti soudruh Eliáš. Uměl to výborně. Také se tu rozhodovalo o ničení telefonních a telegrafických spojů, zrodil se tu i plán vyhození vojenského nákladního vlaku pod Červeným Újezdem důmyslným zařízením, které Němci rvali po tři dny z navážky. Po celou tu dobu byla doprava transportů přerušena.

V mezenské cihelně se vydával cyklostylovaný odbojový časopis táborského kraje Palcát. Sem přinášel s. Rajskup z Prahy ilegální Rudé právo, tady se konaly schůze ilegálních okresních a krajských výborů KSČ z Tábora i z Prahy. Akcí bylo mnohem víc, na mnohé z nich se pozapomnělo v rušných letech po osvobození.

Oba jubilanti, Eman Vobruba i František Eliáš, zakládali po válce místní odbočky Svazu protifašistických bojovníků a pracovali v mnoha funkcích KSČ i lidové správy. Za svoji neohroženost v okupaci byli odměněni četnými vyznamenáními a uznáními. Dnes jsou aktivními členy okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků.