Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Okresem Votickým - od Votic k Vožici - krajem pěkným a přece opomíjeným

Hrad

[Nákladem ministerstva vnitřního obchodu - referátu cestovního ruchu, vydala CIS - Cestovní informační šlužba v Benešově u Prahy / Obrazovou část sestavil E. V. Danihelovský / Obraz na obálce: Šelmber / Fot. Jiří Danihelovský / Neprodejná propagační publikace - kolem roku 1965]

VOTICE

Voticko a Vožicko ještě neznáte?

Čtěte tedy těchto několik drobných stránek tisku a prohlížejte si těchto několik obrázků od nás jako pozdravení z málo navštěvované končiny našeho krásného domova. Je to také pozvání na pobyt o dovolené a o prázdninách, i na sobotní a nedělní, nebo i jen nedělní výlety.

Blízko středu země České mezi Benešovem a Táborem leží Voticko a Vožicko, kraj pokojný a zapomenutý, země rolníků, tichých vesniček a malých venkovských měst. Mírné svahy nízkých vršků zdobí lesy a pole. V rovinkách leží lučiny s rybníky, jež jako korály na šňůrkách leží na proudech potoků. Bažantnicemi a hájky prosvítá úsměvné slunce, mech a kvítí voní ve sladce svěžím vzduchu, a všude ticho, zdobené jen šuměním listí a tekoucích vod a zpěvem ptáků. Ticho, mír a odpočinek tělu i duši — to je hlavní motiv vzpomínky každého, kdo Voticko navštívil. Minulost zanechala v kraji mnoho památek, obzvláště zámků a zámečků, ze kterých nad obyvateli chudých vesnic krutě panovali cizí baroni a hrabata, kterým tu patřila všechna půda. Jen dřinou ťna panskémŤ udržoval se při životě zdejší lid, od Smilkova přes Oldřichovice až k Šelmberku, kolem Ratměřic stejně jako kolem Vrchotových Janovic. A z kruté poroby minula zůstalo mnoho zakřiknuté neprůbojnosti i v povaze zdejšího lidu. Ale rok 1948, pozemková reforma, která osvobodila Voticko a Vožicko stejně od panství feudálů i zbohatlických fabrikantů a velkoobchodníků, znamenal hluboký přerod lidí. Obce Voticka jsou vzorem v soutěžení o nejlepší výsledky

str. 2

moderních způsobů zemědělské výroby a celostátní soutěž ve výkupu bramborů ze sklizně 1950 byla hlavní a rozhodující podmínkou skvělého výsledku této hospodářské akce. Okresní hospodářské družstvo ve Voticích výzvou k soutěžení vykonalo budovatelský čin. Stroje a traktory odstranily dřinu s lánů, které dnes patří zemědělskému pracujícímu lidu stejně jako veliké sady, tisíce ovocných stromů, které na jaře proměňují Voticko v jedinou bílou a růžovou kytici vůně květů a dávají bohatou úrodu třešní, sliv, švestek, hrušek i jablek nejlepších odrůd. Krásný je pohled do kvetoucího kraje s výšiny Mezivrat a se Džbánů. A po vyhlídce procházka na koupání k některému z rybníků, na jehož březích svítí tu a tam bílé plachty stanů, protože táborníci si už zdejší kraj oblíbili a navštěvují jej od jara do zimy. Dělají krátké i dlouhé tury po kraji, jeho zajímavostech a památkách, navštíví bývalé sídlo vrchnosti, dnes zotavovnu, zámek ve Smilkově, podívají se do parku a zámku v Ratměřicích, kde je dnes škola Socialistické akademie, zajdou do Neustupova a Odlochovic a vracejí se do svých stanů plni krásy, kterou na svých plátnech zobrazili malíři Slavíček a Bubeníček a ve svých knihách Jan Herben (ťHostišovŤ), Karel Nový (ťRytířia lapkovéŤ a j.) i Alois Jirásek. Je to slavný kraj počátků husitského hnutí, kraj prvních formací nepřemožitelného vojska Žižkova, domov hetmana Zbyňka Buchovce z Buchova, známého z hrdinských epopejí a selanky ťMarylyŤ Aloise Jiráska, i českého pána Kašpara Kaplíře ze Sulevic, pohřbeného snad v kostele neustupovském po 21. červnu 1621, po popravě vzbouřených českých pánů na Staroměstském náměstí.

Cesta na Voticko z Prahy je pohodlná. Stanice Olbramovice u Votic je přestupní stanicí na lokálku do Sedlčan, a silnice Praha Tábor přetíná přímo votické pěkné

str. 3

Votice
VOTICE - Radnice a sousoší na náměstí. Fot. Jiří Danihelovský

starobylé náměstí podél barokního mariánského sousoší a zajímavé staré budovy radniční, pod návrším s kapličkou sv. Vojtěcha, která se zvedá nad čistým městem. A z Votic se rozbíhá hvězdice silnic a cest vedoucích do širého kraje od střední

str. 4

Votice
VOTICE - Boží hrob

Vltavy až k Blaníku. Kraj se vlní a vlní, klesá do měkkých táhlých údolí, zelených na jaře a v létě, zlatých na podzim, místy se bělá vesnička, selský dvorec staré lidové architektury, na obzoru k východu zvedá se výš Českomoravská vysočina. A v zimě nenajdete snad kraje vhodnějšího pro lyžařský sport a sáňkování. Mírné táhlé svahy, cvičné louky, opuštěné, sněhem vysoko zapadlé cesty...

Votice jsou staré městečko z XIII. století, vzniklé kolem tvrze rytířů Otických. Památkou na někdejší renesanční zámek jsou štíty dnešního pivovaru s deskou, připomínající Kaplíře ze Sulevic. Vedle farního

str. 5

Votice
VOTICE - Kostel. - Fot. Jiří Danihelovský

kostela sv. Václava je františkánský klášter z r. 1628, kde je bohatá knihovna se starými kancionály a jinými rukopisnými památkami a na klášterním hřbitově věrná kopie Božího hrobu jerusalemského z roku 1685. V klášterním kostele je obraz Marie s děťátkem, svěží v koloritu barev, t. zv. Pacovská Madonna. Pověst praví, že podívá-li se na obraz člověk hříšný, barvy obrazu se začnou měnit a závoje na postavách se lehce chvějí. Pokud bylo možno zjistit, chodí do kostela jen lidé spravedliví, protože co paměť sahá, jsou barvy stejné a namalované závoje se nepohnuly.

Přes horu sv. Vojtěcha, odkud se

str. 6

Votice
VOTICE - Štíty z pivovaru (z bývalého zámku) - Fot. Jiří Danihelovský

rozhlédneme krajem, dojdeme do vsí, kde žil a pracoval malíř Slavíček, do Mysletic a Hostišova s Herbenovým domkem. Zde si připomeneme krásné Slavíčkovy obrazy Vchod do vsi, Hostišov, Mysletice a Oldřichoves. Dvorec Buchov a několik stavení na výšině připomíná tvrz Buchov, zboží hejtmana Žižkova je vstupem na nejvyšší místo Voticka, na Mezivrata (712 m) s rozhlednou. Odtud je krásný rozhled na Blaník, Vožicko a až ke Stražišti, Chýnovu a Kleti. Pod Mezivraty je prostý gotický kostelík a asi hodinu odtud památná obec Miličín, někdejší sídlo t. zv. vltavského dekanátu. Tam je gotický kostel a poutní kaple na

str. 7

Arnoštovice
Arnoštovice - Fot. E. V. Danihelovský

vrchu Kalvárii, odkud je krásný výhled do jihočeské krajiny až k šumavským horám. V zimě je vrch Kalvárie vděčným cílem lyžařů. Na druhé straně votického údolí je Polský vrch, s něhož je vidět až ke Konopišti a Neštětické hoře, dějišti bitvy

str. 8

Rybník
Rybník Podhrází u Tomic - Fot. E. V. Danihelovský

selského povstání. V blízkých Koutech najdeme zbytek tvrzky rytířů Vejháků, a za kopcem je Smilkov, v jehož zámeckém parku se rozpadá theatron Lazara Widemana ze 17. století s krásnou sochou Herkula. U silnice k Heřmaničkám zhlédneme sousoší

str. 9

Hostišov
Hostišov, dům Herbenův - Fot. Schlof.

sv. Petra a Pavla, dílo Fr. Hatláka z 18. století, a pokračujeme v cestě do Arnoštovic s gotickým kostelem, z daleka viditelným nad okolními pahorky. Přes Lysou a Neustupov s románskou věží kostela a zámkem, kdysi sídlem surového

str. 10

Smilkov
Smilkov, část zámku - Fot. Jiří Danihelovský

španělského velmože dona Martina Huerty, jdeme na jihovýchod votického okresu, kde se nad blanickým údolím zvedá monumentální žulová kopule vožického Hradu s kapličkou, kde kdysi bývala královská pevnost. Na svahu hory a pod ním

str. 11

Smilkov
Smilkov, theatron - Fot. Jiří Danihelovský

rozkládá se malebné městečko Mladá Vožice nad říčkou, která se vesele točí do lesů pod stráží mohutné hlásky Šelmberka. Odtud je blízko do Elbánčic, kdysi pěkných malých lázní, a na Radvánov, kde je rodný zámeček národního buditele rytíře Jana

str. 12

Jankov
Jankov - Fot. Jiří Danihelovský

Jeníka z Bratřic, i do Staré Vožice a na Kamberk, v minulosti důlní místa, nebo do Janova, rodiště Husova předchůdce Matěje z Janova. Mladá Vožice sama je tiché idylické městečko (a opět zámek), které bývalo důležitým překladištěm na solnični

str. 13

Jankov
Jankov, vnitřek kostela s Madonou

stezce ze Solnohradu do Čech, čehož památkou je dosud na náměstí zvonice, kdysi v minulosti věž solního skladiště, solnice. A jako by tento kraj pravěkého osídlení, kraj hradů, tvrzí a zámků, přímo předurčil i dílo svého slavného rodáka Augusta Sedláčka, vynikajícího českého genealoga a historika, jenž se narodil roku 1843 v Mladé Vožici a užíval pseudonymu Vožický. Jeho dílo Hrady, zámky a tvrze české je monumentálním památníkem slavné české historie, jedinečným dílem historickým a rodopisným. Mladou Vožici si za svůj domov malířský i skutečný zvolil malíř Ota Bubeníček. Jinou vděčnou vycházkou z Votic

str. 14

Ratměřice
Ratměřice, zámek - Fot. Jiří Danihelovský

je návštěva horských Kališť s výstupem na Džbány. Přes kamennou prahorní Čeřenskou horu, ves Kochnov a Kaliště vystoupíme na Džbány, odkud vidíme oba vrcholy Blaníka, Brdy a Neveklovsko.

str. 15

Odlochovice
Zámek v Odlochovicích - Fot. Jiří Danihelovský

Nejkrásnější přístup na památný Blaník je přes Votice a Jankov s původně románským kostelem, v němž jsou pozoruhodné umělecké řezby a jiné památky církevního umění. U Jankova se r. 1645 vybojovala největší bitva třicetileté války, v níž

str. 16

Neustupov
Neustupov, zámek a věž kostela - Fot. Jiří Danihelovský

Švéd Torstenson porazil vojska rakouského generála Hatzfelda a při níž generál Götz v Hartmanech padl. V Ratměřicích, ležících na silnici k Louňovicům, je zámek s cennými památkami a nábytkem. V Odlochovicích novorenesanční zámek se zajímavými

str. 17

Miličín
Miličín, kostel a fara - Fot. Jiří Danihelovský

obrazy a s barokovým kostelíkem. Z Odlochovic se můžeme stočit za hranice votického okresu na zlatodůl Roudný a k románské rotundě v Libuni, pak přes říčku Blanici do Louňovic, a pak vzhůru na Blaník, památnou horu, jejíž oslavě

str. 18

Mladá Vožice
Mladá Vožice - Fot. Emil Semrád

věnovali největší naši národní umělci Smetana, Aleš, Jirásek a jiní svá nejkrásnější díla. Uvědomíme-li si porobu a utrpení lidu podblanického kraje za vlády cizích feudálů, pochopíme blanickou legendu o rytířích, spících v nitru hory a čekajících,

str. 19

Mladá Vožice
Mladá Vožice, zvonice (bývalá solnice) - Fot. Emil Semrád

aby lid z největšího utrpení a národ český z útisku a poroby osvobodili. Ve dnech květnové revoluce 1945 se legenda stala skutečností, když z lesů Blaníka partyzáni zahájili boj a když pak od Blaníka k Louňovicům, Mladé Vožici a Voticím i na starobylou Kondrac a na Vlašim vyrazily proudy sovětských hrdinských vojsk - svoboda a nový život. A celému kraji se začal, a dnes je v něm krásně a radostně živo. Valy kamení z pradávného keltického hradiště a zbytky pozdějšího pomezního hradu knížectví Slavníkovců a dále na hrádku královského znamenají na úbočí Blaníka mnohá zastavení. A nejdelší pak je nahoře

str. 20

Bubeníček
Špejchárek, jedna z bývalých lidových staveb kraje. - Reprodukce uhlokresby akad. malíře Oty Bubeníčka.

str. 21

Bubeníček
Ota Bubeníček, malíř blanického kraje. Mistrův atelier v Ml. Vožici. - Fot. Jiří Danihelovský

na dřevěné rozhledně, vysoko nad korunami vysokých buků. Na západ a na jih leží Voticko.

Votický okres je jeden ze čtyř nově zřízených okresů Pražského kraje po zavedení

str. 22

Mladá Vožice
Mladá Vožice, kaple Matky Boží v místech bývalého hradu. - Fot. Jiří Danihelovský

krajského zřízení. Ve školách je místa dost, není dosti dětí. Lidnatost okresu poklesla, okres nemá nemocnice. Skvělých možností pro turistiku a cestovní ruch nebylo dosud náležitě využito. A přece právě tady by cestovní ruch i hospodářsky

str. 23

Mladá Vožice
Mladá Vožice, rodný dům historika prof. Aug. Sedláčka. - Fot. Emil Semrád

mnoho přinesl, prospěl. Hlavní ovšem bude, aby okres splnil své plány v oboru zemědělské výroby, hlavně živočišné, pro kterou má velmi dobré podmínky. Závazky budovatelské, vyhlášené v obcích okresu k IX. sjezdu KSČ, znamenají program,

str. 24

Malý Ježov
Kaplička v Malém Ježově. - Fot. H. Bubeníčková

který přinese Voticku nový, spokojený, šťastný a čilý život. — To je trocha informací o Voticku, které návštěvník získá z rozhovorů a vlastního poznání zároveň s vědomím, že i jeho návštěva sama pro tento krásný a chudý kraj mnoho znamená.

str. 25

Blanice
Kostelík v Blanici. - Fot. Emil Semrád

Ale znamená mnoho také pro hledače krás a zvláštností naší vlasti, a pro toho, kdo hledá pro dny svého oddechu a odpočinku krásný, tichý koutek světa. Na Voticku i na Vožicku jej najde.

str. 26

Vrchotovy Janovice
Vrchotovy Janovice, z vnitřku zámku.

str. 27

Možnosti stravování (A) ubytování (B) a koupání (C) na Voticku:

HOŠTICE: AB: host. Rak (3 l.), C: několik rybníku v katastru obce. - JANKOV: A: 3 míst. host, B: 0, C: blízké 2 rybníky. - LIBENICE: AB: host. Fiedlerová (3 l.), C: v obci. - MILIČÍN: A: host. Šiška, B: 0, C: jezírko u Oldřichova. - MLADÁ VOŽICE: A: hotely: Záložna, Pilát, rest. U českého lva, Bulín, Adalbertman, B: Záložna (20 l.), Pilát (6 l.), C: sokol. koupaliště (i pro děti), rybník u Blanice (3 km), Blatnické rybníky, z nichž, u Kozáků stálý rekreační tábor Čedoku (6 km). — NEUSTUPOV: AB: host. Mrázek, Primus, Veselý, a B: i v soukr., C: rybníky u Otradovic, Oldřichovce, Bořetic a Buchov. — ODLOCHOVICE: A: v 1 host., B: 0, C: rybník Mlýnský. -- OLBRAMOVICE: A: host. Zoul (na obj.), B: rest. u Hubertů u nádr. (2 l.), C: rybník Zákostelecký (3 ha). — OUBĚNICE: A: host. u Nováků, B: 0, C: rybník Podhrází pod obcí, u Tomic. — SMILKOV: AB: pension Vančura (16 l.), C: rybník Pilník. - SUDOMĚŘICE: A: rest. u nádraží, host. Roškot (i B: 12 l.), Zloužová (B: 8 l.), C: rybníky: Černý (v obci 7 ha, píseč. pláž, i pro děti), Suchdol (2 ha, 1½ km, v lesích), Mezerský (8 ha, 2 km, písečné dno, i pro děti). - VOTICE: A: hotel Modrá hvězda (B: 15 l.), hotel Filípek (B: 10 l.), rest. Růžek, Kopeček, Zoul, C: rybníky Kněžský (10 min.), Pilař (20 min.), na Hostišově (3 km), Komora na Světlé u N. Otradovic (3 km). — VRCHOTOVY JANOVICE: AB: 0, C: v blízkých rybnících.





Zpět