Lumír Hlaváč: Voticko

[Sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1957]

[obsah knihy]

Horopis

str. 9

Horopisně náleží popisovaná oblast pouze dvěma velkým celkům. Na západě je to Středočeská žulová vrchovina a na východě Českomoravská vrchovina. Dělící čarou mezi nimi je údolí řeky Blanice, která teče skoro ve směru od jihu k severu. Nejvyšším a také turisticky nejvděčnějším hřbetem je Cunkovský hřbet, začínající Královem (667 m) nad Obděnicemi a končící u Větrova (640 m) nad nádražím Střezimíř. Směrem k severu spadá do Sedlecké kotliny velice prudce, naproti tomu směrem k jihu není jeho spád výrazně patrný. Jeho nejvyšším bodem je Javorová skála (719 m), která je také nejvyšším bodem celé naší popisované oblasti, ale bohužel bez výhledu. Druhý nejvyšší bod Čertovo břemeno (715 m), který má na vrcholu žulový balvan, poskytuje omezený rozhled směrem k severu. Na tomto hřbetě je také nejvýše položená osada Ounuz (713 m).

Druhým největším hřbetem jest Miličínský hřbet, který se táhne od Sv. Vojtěcha nad Voticemi až k Miličínu, v celkové délce asi 8 km. Nejvyšším bodem jsou Mezivrata (712 m) s betonovou rozhlednou, která je však nepřístupná. Pěkné výhledy jsou však od kaple sv. Vojtěcha a od kraje lesa na Kalvárii, a to hlavně směrem k východu na Blaník.

Dalším mohutným hřbetem jsou Holé vrchy, které se táhnou od Homole (669 m) směrem k severu a severovýchodu až k Načeradci a uzavírají tak východní stranu mladovožické kotliny, do které poměrně velice strmě spadají. Nejvyšším bodem jest Řísnický vrch (688 m) s pěkným rozhledem k východu. Vrch Hůrka (686 m) naproti tomu poskytuje rozhled na všechny strany. Hezký hřbet je také Vápenka, táhnoucí se od Heřmaniček směrem k jihu k vesnici Mitrovice. Uzavírá sedleckou kotlinu z východu.

str. 10

Od západu uzavírá sedleckou kotlinu Zvěřinecký hřbet se Zvěřincem (546 m), kde je se zřícenin pěkný rozhled. Od severu je pak kotlina uzavřena hřbetem Dvořáčku (583 m) s pěkným kruhovým rozhledem.

Na severu u Pecínova začíná Žebrákovský hřbet s Žebrákem (589 m), který je bohužel bez výhledu, a s nejvyšším bodem Džbány (669 m), od jehož okraje lesa jest směrem k západu pěkný rozhled. Nesmíme zapomenout ani na hřbet Hrbů, který se táhne od Krásné Hory k Lašovicům. Nejvyšší bod je 622 m n. m., jest bez výhledu, zato však od chaty Na onom světě nad Lašovicemi je krásný rozhled s výjimkou severovýchodního směru. Za jasných dnů bývá odtud vidět i pohraniční Šumava. Typickou horou Českomoravské vrchoviny jest Blaník opředený mnoha pověstmi, kterými se lid dříve utěšoval. Ačkoliv jest Velký Blaník vysoký pouze 638 m, působí mnohem mohutnějším dojmem než vyšší Mezivrata. Malý Blaník dosahuje výšky 564 m a sedlo mezi nimi má výši 450 m. Rozhled s Vel. Blaníka umožňuje typická dřevěná rozhledna.

Dalšími zajímavými vrchy v naší oblasti je Neštětická hora (536 m), pravidelný kužel s betonovou rozhlednou a rozhledem do všech světových stran. Jí podobný Chlum nad Konopištěm (506 m) rozhled nemá. Nad Čerčany se zvedá mohutný masiv Krásné hory (526 m), bohužel však bez výhledu, naproti čemuž bližší Mezihoří (530 m) má od kraje lesa pěkný rozhled k západu.

Zajímavým vrchem s pěkným rozhledem je Přední Chlum nad Zlákovicemi (493 m). Rovněž Skuhrovský kopec na žlutě značené cestě 556 umožňuje od kraje lesa pěkný rozhled k severu a severovýchodu.

Jeden z nejkrásnějších pohledů jest od usedlosti Grošíček na modře značené cestě 155 směrem do sedlecké kotliny.

Vzhledem k dosti značné členitosti krajiny jest míst s rozhledem celá řada a není možno je všechna uvést. Zpravidla na ně značené cesty upozorňují tvarově značenou odbočkou.

[obsah knihy]