Vojtěch Kraupner: Miličínské cesty a silnice

[rukopis miličínského kronikáře na úvodních stranách Pamětní knihy Dohlížecího výboru Jednoty Miličín, 1976, soukromá sbírka]

Miličín od pradávna protínaly dvě hlavní cesty, jedna od východu na západ, druhá od jihu na sever.

Dále do Miličína směřovaly i cesty menšího významu a to od severovýchodu od Chlistova a od Dolního Borku, od jihovýchodu, to je od Nasavrk, od jihozápadu od Žibkova a severozápadu, to je od Třetužele a Zechova.

Silnice od jihu k severu směřující, to je silnice z jižních Čech na sever do Prahy směřující vedla v kraji miličínském v místech západně od vrchu Šibeníku, kol tak zvaných Božích muk (dnes říkáme kol kapličky - v blízkosti větrného mlýna „Na větráku“

list 5

Po této cestě, nejživější v kraji miličínském, táhla vojska v dávných dobách, husitská v dobách žižkových. Vojska mocnářství Rakousko uherského, vojska pruská po bitvě u Hradce Králové r. 1866, vojska německá za II. svět. války (jela do Jugoslávie) i po válce zpět,

list 6

po této silnici táhla Miličínem i vojska vítězné armády Sovětského svazu po ukončení II. války světové. Ubírala se již po nové silnici zvané „Císařská“, která přetínala Miličín v horní, to je západní části Miličína, která neměla tak prudké stoupání jako stará silnice výše popsaná, která vedla příkrou strání přes Bezděkov.

Že tato stará cesta Miličínem byla velmi často užívaná, dokazuje i tato událost , že roku 1743, dne 20. června královna česká Marie Terezie po své korunovaci v Praze jela zpět do Vídně starobylým Miličínem, aby pohodlně cestovala, byla tato stará silnice v Miličíně upravena, při čemž veliká mez nad Bezděkovem byla rozvezena.

list 7

list 8

Marie Terezie vládla od r. 1740 do 1780.

Za vnuka Marie Terezie, císaře Františka I., který vládl od r. 1792 - 1835, byla stavěna v Miličíně nová silnice po úpatí hory Kalvarie, nazvaná silnicí „Císařskou“.

Byla vybudována v bouřlivých dobách napoleonských válek a to v roce 1812 až 1814. Tato silnice měla v té době i důležitý význam vojenský, protože se jelo po ní pohodlněji (než po strmé staré silnici z náměstí do příkré stráně Bezděkovem stoupající).

Tato nová císařská silnice neměla velké stoupání, ale za to měla mnoho zátočin od Miličína k Bábeníku a v Bábeníku od kapličky v Prášilkách až mostu pod Oldřichovcem.

list 9

Tyto zátočiny byly velmi prudké a proto byly upraveny následovně.

1) Zátočina v Bábeníku (od kapličky v Prášilkách až k mostu (potoku) pod Oldřichovcem) byla odstraněna v dobách I. republiky, za presidenta E. Beneše, a zhotovena nová silnice přímo od Oldřichovce ke kapličce v Prášilkách. (President E. Beneš jezdíval autem po této silnici velmi často se svojí ženou přes Miličín do svého sídla Sezimova Ústí a usiloval o to, aby ta ostrá a nebezpečná zátočina v Bábeníku byla odstraněna, což se i stalo v dobách, kdy začínalo se víc a více používati k cestování motocyklů a automobilů.)

list 10

2) Dále byly ostré zátočiny (r. 1975, 1976) od Bábeníku až do Miličína zmírněny a sice následovně: zátočina na kraji lesa Bábeníku upravena, nová o velikém poloměru je nyní západně od staré ostré zátočiny.

Zátočina pod Nízkým vrchem je nyní jediná o velikém poloměru, je to největší zátočina v kraji miličínském, vybudována byla na místě dvou ostrých zátočin, na které byla navezena až 2 m vysoká násypka.

Zátočina pod Lvem miličínským rovněž zhotovena nová o velikém poloměru a je situována západně od staré silnice, jejíž část je pod východním svahem této zátočiny viditelná.

list 11

Dále byla upravena zátočina „U jam“ (při výjezdu z cesty od starého zámku na tuto státní silnici (dnešní značky E14)). Zde byly dvě zátočiny a sice severní levotočivá, jižní (to je bližší k Miličínu) pravotočivá; obě tyto zátočiny byly nejostřejší na státní silnici u Miličína; tyto dvě nebezpečné zátočiny nahrazeny byly v měsíci srpnu, září a říjnu 1976 zátočinou jedinou mírnou, pod místem „U jam“, v nichž se pálejí před 1. májem mírové vatry a kde se sejde po postavení máje před radnicí mládež miličínská při plápolajícím ohni a dívá se i na vatry hořící v kraji od Blaníka k Vožici, do něhož je z těchto míst překrásný výhled.

list12

Západně od hotelu „Česká Sibiř“ bylo v r. 1975 a 1976 při úpravě státní silnice od Miličína k Bábeníku zřizováno veliké prostranství odvážením šutrovitého a skalnatého terénu za pomoci buldozeru a střeliva a mohutných nákladních aut aj. Toto prostranství bude sloužiti pro parkoviště osobních a nákladních aut v blízkosti (naproti) hotelu „Česká Sibiř“, který zde postavila Jednota, který prosperuje a je hojně navštěvován miličínskými občany i důchodci i těmi, kteří auty Miličínem projíždějí.

Hotel Česká Sibiř má číslo popisné 249. Z jídelny v tomto hotelu vidí šoféři na svá auta, což je i jeden z důvodů, že zde zastavují a osvěží se jídlem i pitím i odpočinou na chvíli.

list 13

Od kapličky nad Miličínem (v nejjižnější části města), která dosud (1976) stojí, v místech, kde nedaleko východněji stával větrný mlýn „Na větráku“ zvaný, zazníval hlas polnice na kterou postilión vytruboval, když se blížil k Miličínu, a těšil se na zájezdní hostinec „U zeleného orla“, kde se nají a napije a trochu odpočine.

Troubil i v místech, kde dnes stojí hotel Česká Sibiř neboť ten byl postaven právě v místě, kde byla příjezdní cesta od císařské silnice do nádvoří zájezdního hostince U zeleného orla. Troubil proto, aby upozornil, že přijíždí, spěchá, a aby v hostinci připravili odpočinuté koně jiné pro přepřažení. S nimi po krátké přestávce ujížděl spěšně dále ke Praze.

list 14

Postilión přijel do Miličína bez zastávky ze staročeského hostince č.p. 1 v Sudoměřicích u Miličína, vzdáleného 7 km. Jak tento zájezdní hostinec vypadal v roce 1856 znázorněno na této perokresbě, kterou připojuji do této pamětní knihy.

Zapsal 17. října 1976 Vojtěch Kraupner, Miličín 256.

list 15

V roce 1974, 1975, 1976, kdy se zhotovovala výše uvedená úprava státní silnice od Bábeníku přes Miličín až k místu, kde odbočuje z Miličína cesta do Žibkova, a kdy se provádělo velké parkoviště pro auta v místech západně od hotelu Česká Sibiř, byl předsedou Místního národního výboru s. Vladislav Doubek bydlící v blízkosti radnice miličínské v domku pod starým zámkem miličínským. V této době byl na radnici zaměstnán u MNV jako tajemník s. Stanislav Kubiš, bydlící v domku na Bezděkově v Miličíně. - V té době bývalo u MNV v Miličíně často živo, neb se tam projednávaly různé záležitosti spojené s provedením uvedených akcí.