Lumír Hlaváč: Voticko

[Sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1957]

[obsah knihy]

Přehled značených turistických cest s kilometráží -
cesta 365

str. 67

Nádr. Střezimíř [156, 561] — Větrov 1,5 [156] — Červený Újezd 2,5 (4) — modrá [155] 2 (6) — Vápenka 2 (8) — Prčice [559] 3 (11) — Sedlec [155, 559] 1 (12) — Stuchanov [556] 3 (15) — Matějov [022] 1,5 (16,5) — Myslkov 1,5 (18) — Březí 1,5 (19,5) — Hodkov 2 (21,5) — Mezný 2 (23,5) — Obděnice [155] 3 (26,5) — Petrovice 3 (29,5) — Plicov 5 (34,5) — Jalovčí 2,5 (37) — chata Na onom světě [025, 155, 162] 2,5 (39,5) — Kosobudy [155] 2,5 (42) — Milešov 1,5 (43,5) — Šefrovna [602] 4 (47,5) — Solenice 1 (48,5).

str. 120

Tato krásná zeleně značená dálková trať začíná na nádraží ve Střezimíři, odkud vystoupíme na Větrov společně s modrou 156 a hřebenem Vápenky pak pokračujeme cestou s výhledy na obě strany přes Červený Újezd, jehož kostel jest zdaleka viditelný, a přes Říkov pod vrch Vápenku (592 m). Lesem nyní stoupáme k vrcholu, kam vede krátká odbočka, a dále pak sestoupíme přes Kvašťov do Prčice. Je to starobylá ves, kde již ve 12. století sídlel Vítek, praděd rodu Rožmberského. O starobylosti svědčí také kostel, který býval ve zdejší poměrně rovinaté krajině pevností. Jeho románský původ z 13. století dokládá vysoká věž a zadní část lodi. Sousoší na náměstí pochází z poloviny 18. století. Při dvoře stojí zámek postavený v roce 1591 na místě staré tvrze Vítkovců. Z původní stavby ze 16. století je dnes pouze zadní část, přední byla přistavěna v 18. století. Roku 1843 založil v Prčici klášter František Pištěk, zdejší rodák, který v té době byl arcibiskupem ve Lvově, ale na své rodné město nezapomínal a z titulu svého vlivného úřadu mu velice prospěl. Při klášteře byla také zřízena veřejná nemocnice Milosrdných bratří. Zámecký park se táhne až k mostu přes Sedlecký potok. Most je neobyčejně dlouhý a jest zdoben několika sochami Ignáce Platzera z roku 1818. Most sám pochází z let 1816—1822. Po prohlídce Sedlce stoupáme volně ze Sedlecké kotliny, překročíme hřbet Zvěřince v Matějově a přes Myslkov, Březí, Hodkov, Mezný a Radešice přijdeme do Obděnic. Krajina, kterou zde procházíme, jest velice půvabná a lučiny i po!e se střídají s lesy. Stále máme po levé straně mohutně se zvedající Cunkovský hřbet. Obce jsou složeny vždy jen z mála stavení; nejhezčí z nich je Myslkov, jehož jako Betlém rozházené chaloupky na nás zapůsobí jako čistě horská osada na Šumavě.

Od kostela v Obděnicích sestupujeme do Petrovic. Bývaly kdysi důležitým městysem, ale ten byl ve třicetileté válce skoro úplně

str. 121

zničen a teprve 19. století přineslo obci větší růst. V 17. století dostali Petrovice jesuité a vystavěli si zde dvě residence, jednu malou, nynější jednopatrové obytné stavení s věžičkou s cibulovitou bání, druhou velkou, nynější dvoupatrový zámek s nárožními věžemi, které byly dodatečně přistavěny v roce 1887. Původně gotický kostel byl roku 1721 přestavěn do nynější barokové podoby. Z Petrovic opět zvolna vystupujeme na hřbet Hrbů. Krajina zde má opět horský ráz. Přes malé osady Jalovčí a Hadrov dojdeme pak až k chatě Na onom světě, při které jest důležitý uzel cest. Cesty se rozcházejí u kamenného kříže pod chatou. Cesta pak pokračuje přes Kosobudy do Milešova, starého hornického města, kde se již v roce 1310 dobývalo zlato. Těžní věže i velká haldy čerstvé hlušiny svědčí o tom, že hornické ťZdař bůhŤ zde ještě nevymřelo. Odtud pak stoupáme na Kalinovou (493 m) s pěkným výhledem a do Předního Chlumu s pomníky vojenských letců, kteří zde zahynuli při zřícení letadla. Část úseku do Předního Chlumu jde po nově zbudované silničce, která bude navazovat na korunu vodní hráze díla Orlík. Z Předního Chlumu sejdeme ostrým zářezem do údolí Vltavy na Šefrovnu, která bývala starou hospodou s pivovarem, kde se voraři zastavovali na nocleh. Ráno se posilnili nějakou skleničkou, uvařili si na vorech praženku a pokračovali v jízdě. Od Šefrovny opět vystoupíme přes převlaku, která jest zde vytvořena krásným meandrem Vltavy ťPodkovouŤ, a skončíme své putování v Solenicích, které byly dříve tichou osadou při Vltavě. Dnes jsou však středem velkého stavebního ruchu, neboť o něco výše proti proudu se buduje vodní dílo Orlík.

[obsah knihy]