Lumír Hlaváč: Voticko

[Sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1957]

[obsah knihy]

Přehled značených turistických cest s kilometráží -
cesta 559

str. 68

Vlašim [045, 149] — Polanka 3,5 — Nesperská Lhota 2 (5,5) —

str. 69

Chobot 1 (6,5) — Nespery [026] 1,5 (8) — Bedřichovice [371] 2 (10) — Skrýšov 2 (12) — Jankov [151] 2 (14) — Džbány (687 m) 3 (17) — Budenín [153, 370] 1,5 (18,5) — červená [028] 2 (20,5) — Votice [028, 044, 150, 370, 563] 1,5 (22) — Jestřebice 2,5 (24,5) — Arnoštovice 1,5 (26) — nádr. Heřmaničky-Sedlec [152] 2 (28) — Prčice [365] 5 (33) — Sedlec [155, 365] 1 (34) — Uhřice 1 (35) — Jetřichovice 1,5 (36,5) — Cunkov [022, 156] 2,5 (39) — Čertovo břemeno (715 m) [022, 156] 1 (40) - Ounuz [022, 156] 0,5 (40,5) — Nadějkov 6 (46,5)

str. 129

Tato dálková trať začíná na náměstí ve Vlašimi, odkud se schází ke koupališti u Valchy a do Polánky. Zde však musíme mít na paměti, že u Polánky značka prochází přes brod, kde je sice asi 30 cm vody, avšak v době jarní nebo podzimní není tento přechod příjemný. Značka pak dále pokračuje přes Nesperskou Lhotu, Chobot, Nespery, Bedřichovice, Jankov na Džbány s pěkným výhledem a pak přes Budenín do Votic. Za Voticemi jest rozcestí tří žlutých značek. Musíme dbát toho, abychom se dali vpravo směrem po silnici. Přes Jestřebice pak dojdeme do Arnoštovic, jejichž typický kostel stojící na vršku je zdaleka viditelný. Původní gotická stavba pochází ze 13. století. Roku 1732 byla přistavěna k jihozápadnímu průčelí hranolová věž na místo oddělené dřevěné zvonice. Z té doby pochází také sakristie. Roku 1892 byl kostel důkladně opraven a přestavěn na nynější podobu. V r. 1957 byl rovněž tento památný kostel opraven, ale bez jakýchkoli zásahů do jeho celkového vzhledu. Okna lodi mají gotickou kružbu ze 14. století, kdy byla zvětšována. Původní formu z 13. století má jen jediné okénko po jižní straně empory. Je hrotité a nemá kružbu. Do průčelní zdi věže je vsazen umělecky tesaný znak z r. 1732. Před průčelím kostela a před vchodem do kostela jsou náhrobní kříže umělecky tepané z kovu, které pocházejí z 18. století. Při silnici do Votic byl v r. 1956 vystavěn nový, moderně zařízený kravín místního JZD. Z Arnoštovic sejdeme dolů k rybníku Strašíku, odkud stále stoupáme přes nádraží Heřmaničky—Sedlec až na hřeben Vápenky. Odtud sejdeme do středu sedlecké kotliny, nejdříve do Prčice a pak do Sedlce. Odtud pak opět pozvolna vystupujeme, sledujíce silnici do Uhřic. V oboře, jejíž ohrada je v rozvalinách, je pět dubů, z nichž největší se nazývá Žižkův. Při dvoře býval pivovar, kde se vařívalo vyhlášené pivo. Na ně sem chodívali občané z nedalekého Sedlce a zvláště o nedělích tu bývalo velice živo. Dvůr je vystavěn na základech staré tvrze. Od potoka jsou ještě dobře patrny zbytky původního pevného zdiva a opěrné pilíře. Za Jiřího z Poděbrad

str. 130

sídlil zde Přibík Tluksa z Čechtic, hejtman královského vojska, který dobyl Benešova, Konopiště a vyvrátil i hrad Zvěřinec.

Podél potoka přijdeme do nedalekých Jetřichovic, které tonou přímo v záplavě stromoví. Na zdejším zámku dobře rozeznáme dvě stavební období. Původní severní část je baroková a pochází ze 16. století. Nová budova s cimbuřími a věžičkami, postavená v malebném slohu normansko-románském podle plánu profesora J. Niclasa, pochází z let 1857—1859. Od roku 1829 patřil jetřichovický velkostatek pražskému advokátu dr. J. Kaňkovi, rektoru Karlovy university, který zámek zvelebil a vystavěl nové křídlo. Vytvořil zde kulturní centrum a sjížděli se sem mnozí naši i cizí kulturní činitelé. V rozlehlém parku jsou vzácné exotické dřeviny. Kromě toho jsou zde různé sochy, jako na př. Herkules, alegorie zimy a jiné. V kapličce vystavěné v r. 1854 je pomník Václava Pěšiny z Čechorodu a J. Kaňky, který je zde pohřben. Zemřel v r. 1865. Vzácné obrazy zdejší obrazárny od Cranacha, Holbeina a jiných význačných malířů věnoval Kaňka Národní galerii.

Nedaleko Jetřichovic mívá svou stanovou základnu městský výbor ČSTV. Značka vede pak dále podél dvou rybníků po silnici. Pěšinou pak přetíná serpentiny silnice, která stoupá do lesní kotliny Jehliště, uzavřené na západě skalnatou strání s těžko průchodnými houštinami. Od muk v posledním zákrutu silnic před Cunkovem je pak pěkný výhled do sedlecké kotliny. Z Cunkova značka stoupá na Ounuz, kde opustí naši oblast, aby pokračovala do Nadějkova.

[obsah knihy]