Lumír Hlaváč: Voticko

[Sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1957]

[obsah knihy]

Přehled značených turistických cest s kilometráží -
cesta 563

str. 69

Kožlí 3 červené [025, 028] — zříc. Kožlí [028] 0,5 — Mlýny 4 (4,5) — Zahrádka 3 (7,5) — Libohošť-rybníky 3,5 (11) — na zelené [369] 1 (12) — Vrchotovy Janovice 2,5 (14,5) — Janovice 0,5 (15) — zelená [369] 2,5 (17,5) — nádr. Olbramovice [153, 369] 1,5 (19) — Votice [028, 044, 150, 370, 559) 4 (23) — Hostišov 3 (26) — Oldřichovec [152] 2 (28) — červená [028] 2 (30) — Miličínská kalvárie [028] 1,5 (31,5) — Miličín [028, 155, 370] 1 (32,5)

str. 131

Naše žlutě značená cesta začíná na rozcestí tří červených značek u mlýna Kožlí. Kolem zříceniny hradu stejného jména jde společně s červeně značenou cestou, aby se s ní před Tvoršovicemi rozloučila a nastoupila samostatnou cestu údolím Janovického potoka, který od mlýnů až po Vrchotovy Janovice napájí celou řadu rybníků, mezi nimi i Libohoštský a Zrcadlo, které patří k největším v naší oblasti. Cesta podle nich jest velice zajímavá a půvabná.

Vrchotovy Janovice jsou starou osadou a jsou kolébkou pánů z Janovic, dobrého českého rodu, který zde sídlil již v roce 1243. Teprve na konci 15. století Janovice, jak se tehdy městečko jmenovalo, prodali Vrchotům z Janovic, kteří je drželi po dobu husitských válek a kralování Jiříka. Po nich dostaly nynější druhou polovinu názvu. Před rokem 1618 je držel hrabě z Vrtby, který odtud výhodnou koupí konfiskátů značně rozšířil své panství na Votice, Kosovu Horu, Vojkov a jiné, takže v bohatství byl ve zdejší krajině ihned za všemocným Lobkovicem. Vrtbové nebyli příliš milou vrchností a jen jediný z nich Bedřich Berchtold byl poněkud shovívavější. Založil nadaci pro českou universitu a vydával roku 1820 se známým botanikem J. S. Preslem spis »Rostlinář«. Jeho zásluhou se také může janovický park pochlubit mnoha vzácnými druhy topolů, jalovců, thují, cypřišů a tisů. Později, až do roku 1945, patřilo panství baronu Nádhernému.

Zámek jest obklopen dobře patrným příkopem, který se naplňoval vodou z blízkého rybníka. Ohradní zeď mostu, který přes rybník vede, jest nyní spadlá. Přední část zámku, v níž jest vchod, pochází ze 16. století. V 18. století byla upravena podle tehdejšího slohu a v 19. století doplněna gotickými přístavky, které se jasně odlišují od základního masivu stavby. Nad vchodem jest znak Vratislava z Mitrovic a Anny Vratislavové z Břízy. K zámku se

str. 132

prochází dvorem. Po levé straně vchodu do dvora jest pěkně tesaný erb Ferdinanda z Vrtby a Kateřiny z Mitrovic.

Zámek nyní patří Čs. zemědělské společnosti a má v něm být zřízeno krajské museum. Zámek jest však ve velice špatném stavu a značně zchátralý. Tento nezájem o zachování starých památek působí špatným dojmem a adaptace do použivatelného stavu si jistě vyžádá mimořádně značné náklady.

Kostel ve Vrchotových Janovicích jest stará stavba. Prozrazuje to románská věž. Původně měla podvojná okénka, ale všechna byla vylámána. Na prvý pohled jest patrno, že svrchní patro jest mnohem mladšího původu. Prostorná loď a presbytář jsou pak gotické a pocházejí ze 14. století. Sakristie na severní straně a panská oratoř, oddělené od lodi zaskleným půlobloukem, byly zřízeny v 19. století. Na hřbitově při sakristii jsou zajímavé náhrobky Vrtbů z konce 18. století a u presbytáře pak starobylé kamenné kříže.

Značená cesta pak pokračuje přes nádraží v Olbramovicích, Votice, Hostišov a Oldřichovec do Miličína, kde před kostelem končí.

[obsah knihy]