Tomáš Zahradníček: Výchova investorů v Rusku

[MF Dnes, 5.12.2007, str. 8] - ukázat všechny fejetony

Mezi pozoruhodnými zprávami přicházejícími z Ruska by neměla zapadnout jedna, týkající se českého podnikatele Petra Kellnera, známého „nejbohatšího Čecha“ z titulků novinových zpráv.

„Pracuji zde již velmi dlouho a necítím se zde cizincem. Osobně mám Rusko rád,“ řekl Petr Kellner letos v červnu ruskému deníku Vedomosti. Před časem koupila Kellnerovi blízká firma PPF Investments menšinový podíl v pojišťovně Ingosstrach.

Podle zpráv ruských novin za něj dal asi 15 miliard korun. Většina v pojišťovně Ingosstrach patří Olegu Děripaskovi, pokládanému dnes za nejvlivnějšího z ruských oligarchů. Včas se přidal na Putinovu stranu a žije v příkladné symbióze se státní správou.

Ke koupi podílu v Ingosstrachu se PPF Investments přiznala až po tři čtvrtě roce, letos v říjnu. Děripaska vzápětí oznámil, že na valné hromadě akcionářů došlo k navýšení základního jmění Ingosstrachu.

Kellnerův bezmála čtyřicetiprocentní podíl tím klesl pod deset procent, čili rázem přišel o většinu investovaných peněz. Vrátit mu je může pouze zásah bdělých ruských úřadů.

Kdo by čekal, že ruské úřady nechají na holičkách investora, který se dostal do úzkých ve sporu s Putinovým sponzorem, ten se mýlí. Arbitrážní soud v Moskvě na základě stížnosti PPF Investments zakázal registraci navýšení kapitálu do doby, než soud rozhodne o tom, které převody majetkových podílů v Ingosstrachu platí a které ne.

Další dějství právě probíhá. Stojí za stálou pozornost, i když z něho není moc vidět.

O sporu se nejprve mluvilo v dumě i v ruském tisku a padaly přitom otázky, zda je český investor vhodným strategickým partnerem pro tak významnou ruskou firmu (druhou největší pojišťovnu), jak se to má s americko-českou radarovou provokací v Brdech a zda Kellnerova úvěrová banka v Rusku neožebračuje chudé.

Na osud Kellnerovy investice se při první příležitosti ptal předseda vlády Topolánek („vyjádřil jsem určitou důvěru… v instituce Ruské federace“), ministr financí Kalousek upozornil na případ svého ruského kolegu. Podle informací, které zveřejnil časopis Týden, vyjednávali čeští manažeři PPF Investments na ruské ambasádě v Praze a snažili se aktivizovat českou diplomacii. Zde prozatím známé události končí.

K tomu několik poznámek: české investice do Ruska dosahují v poslední době rekordních čísel (bez Petra Kellnera, jehož firmy jsou registrovány v cizině).

Za poslední tři roky se znásobil počet podniků zastoupených v Rusku, v posledním roce tam od nás začaly plynout nebývalé investice (půl miliardy korun za první pololetí 2007). Po dubnové návštěvě prezidenta Klause s delegací podnikatelů jsou na spadnutí nové projekty. Míra ziskovosti ruského trhu láká, státní správa investorům umetá cesty. Továrna, v níž se od minulého týdne u Moskvy montují škodovky a volkswageny, se otevírala třináct měsíců po položení základního kamene. Školení, kterého se dostává Petru Kellnerovi, by však nemělo být přehlédnuto. Stejně jako snadnost, s jakou se tlaky přenášejí po ose ohrožený investor v Rusku - jeho ekonomické zázemí a politické kontakty v Česku - česká vláda.

Nechci strašit znárodněním jako nejvyšší fází Putinova státního kapitalismu. Je však třeba počítat s tím, že od firem, které investují v Rusku, se budou čekat zvláštní ohledy na ruskou vnitřní politiku, stejně jako se to čeká od podnikatelů domácích. Pomoc, kterou teď investorům v Rusku poskytují, má svůj rub.

Slušný právník, pokud by ho o to někdo požádal, jistě najde aspoň dvacet zákonů porušených při rychlostavbě jakékoli továrny s českou účastí. Společná ochrana investic pod hlavičkou Evropské unie a systém odvetných kroků za šikanování evropských podnikatelů je tématem, o kterém se ve vztahu k Rusku zatím jenom mluví, i když v posledních měsících čím dál častěji.