Jaroslava Drábová: Bude lom v Miličíně zpřístupněn veřejnosti? [rozhovor se starostou Miličína Jiřím Zíkou]

[Votické noviny, r. XVIII., č. 13, 20.6.2008, str. 5]

Proč je do lomu v Miličně zakázán vstup, když je hojně navštěvován lidmi, kteří se sem chodí koupat a ještě zde zanechávají nepořádek. Jaké problémy to působí starostovi Miličína Jiřímu Zíkovi?

Jiří Zíka: „Vyhrazené ložisko s vytýčeným dobývacím prostorem a veškeré dění v tomto prostoru spadá pod speciální dozor a dění v něm je hornická činnost. Tato činnost je řízena horním zákonem. Pokud se nesplní veškeré požadavky báňského úřadu ke zrušení dobývacího prostoru, bude zde stále vstup zakázán. Majitel dobývacího prostoru je povinen z horního zákona mít báňského inženýra, který dohlíží na dodržování zákazu vstupu do dobývacího prostoru, kontroluje zábrany k zamezení vstupu, umístění výstražných cedulí, nařizuje opravu při jejich poškození, zasílá hlášení na Báňský úřad. Jeho povinností je proškolit osoby, které budou vstupovat do dobývacího prostoru. Obec je povinna vše zajistit. Tento dozor stojí měsíčně obecní pokladnu 6 tisíc Kč. Dále je obec povinna platit daň 47 tisíc a musí nechat zpracovávat plány zajištění a likvidace. Obec na tuto činnost musí mít vyčleněno ročně 300 tisíc. Kontrolu vykonává z Báňského úřadu přidělený inspektor. Pokud někdo porušuje zákaz, jedná se o přestupek a jsem povinen požádat policii o zadržení viníka, kterému náleží pokuta 1 000 Kč. Při nedodržení podmínek dobývacího prostoru může báňský inspektor uložit osobě odpovědné pokutu až 50 tisíc. Těžbou zde byla velmi narušená stabilita kopce Kalvárie, která smykovým zatížením bude neustále pracovat a bude docházet k negativním vlivům, kterým je zapotřebí alespoň z části zabránit a již zde netěžit. I z těchto důvodů se snažím o zrušení dobývacího prostoru."

Jaká je historie lomu?

J. Z. „Z původních dvou malých lomů ze 40. let, kdy se stavěla silnice z Prahy do Č. B., byl v roce 1973 vybudován velkolom s dvousměnným provozem, jeho činnost byla ukončena v roce 1992, za tuto dobu bylo vytěženo přes 4 miliony tun kameniva. V době otvírky velkolomu byl zpracován plán likvidace a rekultivace, kde mělo dojít k navrácení pozemků majitelům v původním stavu, ale o 50 m níže. Při těžbě nebyly ještě zpracovány plány na rozšíření dobývacího prostoru a těžba pokračovala zahloubením, které se zatopilo. Tím došlo ke změně a nelze již pokračovat v původním plánu likvidace. Při těžbě se z každé tuny ukládala část peněz, které měla sloužit na realizaci plánu rekultivace. Při všech procesech a privatizacích peníze nejsou a poslední pronájemce prodal i horninu určenou k rekultivaci. V roce 1995 obec lom v dražbě odkoupila. Mým cílem je splnit veškeré podmínky pro to, aby v lomu byl zrušen dobývací prostor, tím se obec zbaví jednak finanční zátěže a při zajištění bezpečnosti bude možný vstup do této lokality."

Jaké podmínky musí obec splnit proto, aby byl zrušen dobývací prostor?

J. Z. „To především znamená zabezpečit prostory lomu, aby nedocházelo k odlamování zvětralých skal, vyjíždění skalních bloků atd. Po mnoha složitých jednáních a kompromisech se dospělo k řešení - zajištění nesoudržných stěn svahováním, které by dle předpokladu mělo probíhat v průběhu dvou let. K provedení záměru musíme zařídit zpracování znaleckého posudku, zhotovení plánu likvidace a rekultivace, posudek EIA - vliv na životní prostředí, biologický posudek, z něhož vyplývá výjimka pro ohrožená zvířata z Krajského úřadu a CHKO, povolení z České inspekce životního prostředí, vyjádření České geologické služby, hygieny, Lesů ČR, Povodí Vltavy, životní prostředí MěÚ Votice, majitelů pozemků a Báňského úřadu. Nyní probíhá schvalování provozního řádu terénních úprav na Krajském úřadě. Konečné rozhodnutí vydává Báňský úřad a před započetím prací se musí ohrožení živočichové přemístit do klidných lokalit. Po splnění podmínek požadovaných jednotlivými orgány je teprve možno žádat o zrušení dobývacího prostoru, následně zhotovit konečné zaměření stávajících svahů a vrátit pozemky majitelům.

Do lomu stále platí zákaz vstupu!