Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Mnoháček Zgublačenko: [Básně z České Sibiře]

[z knihy: Mnoháček Zgublačenko: Modré hravo, nakl. BALT-EAST, 2008]

str. 27

Návrat vlků do Čech

Sibiř Česká prý je toto,
dlouhé zimy jsou tu proto.
Život tu není tak rušný,
ale zato velmi krušný.

V Rusku vlk rád pytlačil,
zajíc ho ven vytlačil.
Neměl z vlka obavy,
mnoho dětí pobavil.

str. 28

Kdyby vlk běžel na východ,
čekala by ho tam Čína.
On však utíkal na západ,
do lesů u Miličína.

Časem, v lese za Prčicí,
svatbu měl s jednou vlčicí,
která utekla ze ZOO,
avšak nechtěla žít sólo.

Nastal návrat vlků do Čech,
rychle rostl jejich počet.
Když se velmi přemnožili,
komu mohli, ublížili.

Soused v lese zabloudil,
vlk špek na něm vyloudil.
Když však chtěl klamat Karkulku,
ta naň vystřelila kulku.
Tatínek jí totiž půjčil
svoji pušku loveckou.
Ta neměla ráži ruskou,
ale přímo sovětskou!

Velké louky u Prčice
zemědělci skosili.
Další rok na jaře všechny
kukuřicí osili.

U Villy Vallily
dva vlci zavyli.
Víno jsme nalili,
všichni se bavili.

str. 29

Když oheň dohořel
a vlci dovyli,
turisté odešli
vyspat se do Villy.

V noci si dobili
vybité mobily.
Kopyty kobyly
vlčici pobily.

Tři vlci ovečku
života zbavili.
Žrali ji tak rychle,
že se až dávili.

Zatkli vlka u Vallily,
vazbu na něj uvalili.
Odvedli ho k panu soudci,
neboť s ovcí neměl soucit.

Soud proběhl před Škrpálem
(restaurací) v městě malém.
Městečko Prčicí nazvali,
turisty na pochod pozvali.

str. 67



Pochod Praha - Prčice

„Do Prčic!"
Vlastně, co to povídáni?
„Do Prčice!"
Tedy, „do Sedlce - Prčice!"
Ano, vítejte u nás!

Votice jsou malé město,
jsou to spíše Votičky.
Kdo jde přes ně do Prčice,
ten si zničí botičky.

Skrpály z těch mých se staly,
cestou pejsek pošel.
I když velké puchýře mám,
do Prčice jsem došel!

Ve škole, při vybíjené,
stál jsem nemotorně, trčíc.
Mé družstvo vždycky prohrálo,
každý říkal: „Jdi do Prčic!"

Kamarád později říkal,
že je to „ta" Prčice.
Navíc je to dvouměstečko,
totiž Sedlec – Prčice.

„Do Prčic! Do Prčic!

Portugalec ze západu
dorazil až v listopadu.
Byla zima, neměl spodky,
šel se ohřát do hospodky.

Videoklip zhudebněné básně Pochod Praha - Prčice:


Básně o Ville Vallile v Červeném Újezdě

[texty z hudebního CD Modrá naděje]

Pampeliškové víly
Dávno již to jest,
co víly z Vallily
věnečky své pampeliškové dovily.
Nyní pozvání od nás přijměte
a zavítejte k nám na návštěvu do Villy!

Ať zde domov najde
mnohý člověk s postižením,
ten, který ve světě dnešním
čelí životním podmínkám
velmi ztíženým!


Komunitní dům Villa Vallila - Česká Sibiř
Sibiř Česká prý je toto,
dlouhé zimy jsou tu proto.
Okolo zvláštní krajina,
u nás trošičku je jiná.

I ten chléb tu jinak voní!
Vallila - budu snít o ní!
Villa vhodně sem vsazená,
chutná tu káva slazená.

Tu kávu si moc neslaďme!
Spíše své povahy slaďme,
ať nedojde k žádné hádce!
Žijme spolu jak v pohádce!

Videoklip zhudebněné básně Komunitní dům Villa Vallila - Česká Sibiř:


Video Pár slov o Ville Vallile:


Videoklip zhudebněné básně U Villy Vallily:






Zpět