Tomáš Zahradníček: Internetoví žraloci, nejásejte předem

[MF Dnes, 29.4.2009, str. 8] - ukázat všechny fejetony

Dopady finanční krize na tisk nabírají obrátky. Celosvětové údaje nikdo nezná, ale jistou představu poskytují statistiky jednotlivých zemí: ve Spojených státech poklesl za poslední rok celkový náklad deníků o sedm procent, v Rusku od loňského září zaniklo 86 titulů novin a 54 časopisů. Na internetu se mohutně slaví, že tradiční tisk jde do kopru a jeho úpadek přivodí obrodu žurnalismu, jak praví podtitul Věstníku zkázy novin (Newspaper DeathWatch). Prohlížím si z podpalubí ty nedočkavé žraloky a málem jim závidím jejich nadšení. A předem je lituji pro zklamání, které je čeká.

Že některé deníky dokázaly na krizi vydělat zvýšeným prodejem, na trendu nic nemění. Až půjdete v roce 2159 ráno do trafiky, připravte se na to, že nenajdete ani trafiku, ani tisk. Vypadá to, že Gutenbergův nápad tisknout písmena na papír se do dějin zapíše jako technologická epizoda vládnoucí lidstvu jen pár století. Převratná, ohromně záslužná, ale neperspektivní. Díky ní se mohla většina lidstva naučit číst a psát, mohly se vymyslet počítače a internet – a postupně toho tištění nechat.

Slyším nostalgiky, že vázaná knížka, pěkně vypravený časopis... Vždyť to bylo úplné šílenství, papírové dvacáté století. Uvidíte sami, až se budete stěhovat. Člověk se málem strhne, přemisťuje hory materiálu, a přitom by se všechny informace v nich obsažené daly nahrát na disk a ten strčit do kapsy.

Jednou si zájemci budou nahrávat také noviny. I když se ještě neví, jak se to vlastně bude dělat.

Kvůli této nejasnosti to jde s tiskem z kopce. Příjmy se tenčí, ale pořád se vydávají ohromné peníze za papír, tiskárny a rozvážení vytištěné hmoty po všech čertech. Šetří se na lidech. Jen za posledních šest let se v jednotlivých státech USA snížil počet novinářských profesionálů sledujících tamní politiku o třetinu. Ve státě Georgia zbylo ze čtrnácti politických zpravodajů pět. Nevládní organizace si už stěžují, že před očima mizí kanály, jimiž proudily informace o důležitých oblastech veřejného života.

Internetoví žraloci soudí, že kdyby nebylo tradičních, hloupých médií, lidé by víc sami pátrali po informacích. Přišel by rozkvět s láskou dělaných titulů, které se dnes nemohou rozvíjet, poněvadž dinosauři všechno sežerou (peníze z reklamy, pozornost publika).

Jednu věc internetoví revolucionáři podceňují. Podstatou novin není potištěný papír, ale redakce.

To je co nejpočetnější kolektiv co nejschopnějších lidí, kteří tak dlouho zjišťují informace, dohadují se a hádají, až z toho vzniknou noviny. Vše se odehrává v hierarchicky uspořádané struktuře, která zabezpečuje, že každý dostane druhý den vynadáno. Na internet se to zatím přenést nedaří. Polovina kouzla internetu spočívá v tom, že je tam všechno zdánlivě zadarmo a čtenáři nejsou zvyklí přispívat stránkám, které navštěvují. Uživit konkurující si kolektivy v čiperných a originálních internetových redakcích budoucnosti zatím není z čeho. Proto tam vládnou samomluvy osamělých střelců, kteří se nejčastěji vyjadřují k tomu, co se dozvěděli – z velkých médií.

Představují oživení, ale náhrada to není.

Internetoví žraloci také prokazují neznalost prvního transformačního zákona, který říká, že míra lidské blbosti zůstává při každém převratu zachována. Až jednou zmizí trafiky a potištěný papír a noviny se definitivně přestěhují do virtuálního světa, přestěhují se tam také všechny jejich dnešní vady a vznikne řada nových, dosud neznámých. Ale nekazte revolucionářům radost a neříkejte jim, že po revoluci... Oni to myslí dobře.