Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Roman Cikhart: Vladykové z Petrovic

[Věstník jihočeských museí, č.3, r. 1911, str. 17-18]

Osada Petrovice u Nemyšle je původištěm starého vladyckého rodu. Roku 1318 žaluje Václav z P. na sousedy své Peška, Martina, Jaroše ze Střetužele, Chvalatu z Oujezda, Zdislava z Kahlovic a Zbislava z Borku, že, vskočivše mu násilně do jeho vsi Petrovic, každý za 50 kop škody natropil1). V l. 1381 - 1408 uvádí se Mrakeš z P. Vstoupil do služeb mocného rodu Rožmberského a již r. 1382 jmenuje se půrkrabím na Příběnicích a v hodnosti té čteme jej ještě r. 1389, 13. července na listě Ozany z Radostovic2). Spolu s Janem z Rožmberka a Jindřichem z Radostovic byl poručníkem nezletilých dcer po Přibíkovi z Dráchova, z nichž starší Annu u sebe až do provdání jejího za Jana z Pacova choval. Poručníci ti založili r. 1386 při chrámu dráchovském nadaci za duši Přibíkovu3). Když pak král Václav IV. od panstva odpořilého r. 1394 byl jat, odevzdán 23. června ku střežení jmenovanému Mrakšovi. Roku 1408 byl Mrakeš z P. ve službě Reinprechta z Walsee4). Sotva je to týž, spíše jiný Mrakeš, který i později častěji se uvádí. Tak r. 1415 čte se na listině zaslané šlechtou českou koncilu do Kostnice, r. 1443 opět na straně Táborů jako rukojmě při smíru jích s Janem ze Stráže5). Jeden z obou Mrakšů držel též Noskov u Vožice, odkudž se psal a r. 1422 spolu s Maternou na Vožici od krále Zikmunda za službu a škody učiněné dostal zápis na 1100 kop gr.6). Potomci tohoto byli Mrakešové z Noskova, kteří původně na stříbrném štítě červený kůl a v klenotu červené rohy, každý se třemi stříbrnými péry, později čtverečný štít se dvěma přilbami znakem měli. Tudíž Maršík Záraza z P. se znamením sekery (r. 1398), jehož jméno tuším blízký Úraz připomíná, k rodu našemu nenáleží. Současně žil Petr z P., který r. 1405 s bratrem Buškem z Noskova daroval kostelu šebířovskému úrok ve Lhotě Kříženecké někdy

str. 18

Rackem z P. odkázaný ar. 1416 s druhým bratrem Mrakšem z Jedlan, dovolil, aby mohl Bušek témuž kostelu úrok 2 kop darovati7). V letech 1405 - 1436 jmenuje se Jan Ručka z P. Ve smlouvě o purkrecht Batelovský v Těmicích čte se jako rukojmě Petr Ručka z P. a r. 1440 žila Dorota z P. odjinud z Buchova, snad jeho vdova8). V týž čas žili bratři Kunrát a Jan z P., oba ve službách rožmberských, jimž r. 1462 zastaveny od Jana Rožmberka vsi Meziříč, Drhovičky a dvůr Paseka. Meziříč zastavena témuž Kunrátovi v letech 1466, 1471 a 1482. Tento byl r. 1469 purkrabím na Krumlově a v ty časy měl ještě rodinný statek Petrovice. R. 1475, 20. června psal mu Jan Jedlice z Obděnic (jako svému švakru), má-li úmysl, jak lidé praví, prodati Petrovice a nabízí se, že by je koupil 9). Jan byl r. 1457 purkrabím na Dobronicích, když mu Jan z Rožmberka zastavoval platy na Hodušíně, r. 1461 purkraboval na Krumlově. R. 1468, 13. března byl Jan Harovnik z P. (týž?) hejtmanem na Třeboni10). R. 1441 držel Purkart z P. část Pňovy Lhoty (nyní Jeníčkova Lhota u Chotovin), kteráž se dlouho potom Purkartovou Lhotou jmenovala. Vyskytuje se s bratrem Janem ve sporech o odúmrtí v Záhořici a Pňově Lhotě, na něž činili nároky, které deskami zemskými chtěli dokázati11). Jiných členů tohoto rodu jsme nenašli.


1) Pozůst. desk zem. I. 52.
2) Arch. třeboň. Viz též Památky arch. VIII. 626.
3) Lb. erekt. V. H 2.
4) Čas. Čes. Musea 1859, I. 4.
5) Arch. čes. IX. 271
6) Arch. čes. I. 497
7) Lib. erect. XI. 138, P
8) Paprocký, Diadochus, o stavu ryt. 246
9) Arch. čes. IX. 128
10) Čas. Čes. mus. 1899, 233
11) Desky dvor. XV. Kniha provolací III. 170





Zpět