Tomáš Zahradníček: Král, lev a Myšpulín

[MF Dnes, 30.6.2010, str. 10] - ukázat všechny fejetony

Zvyk je druhá přirozenost. Paní opatrně vzala zachmuřeného Klause mezi palec a ukazováček, olízla ho zezadu a připlácla ho do pravého horního růžku. Pak obálku s mojí adresou hodila do schránky. Já ji chápu, i když nesouhlasím. Jak může žena prezidentova politického oponenta posílat dopisy s takovou strašnou známkou? Radši bych nepsal nebo vzkaz dovezl na kole.

Neúnosnou situaci zachránil neznámý poštovní génius. Toho dne zásilky značil nejen běžným dvojkruhovým razítkem podací pošty v Praze 8, ale navíc dalším razítkem s podnikovou reklamou. Zase jednou se ukázalo, že mistrovská díla nevznikají náhodou. Kdo to někdy na poště zkoušel, hned vidí, že zde autor konal s rozmyslem a dal si záležet. Trefil to bezchybně. Obrázek Fifinky zůstal o milimetr vlevo. Webová adresa informační stránky České pošty omilimetr dole. Přes obličej prezidenta Klause se vine krásně čitelná třířádková reklama České pošty: „Nové známky s Fifinkou.“ Bravo!

Obálku jsem schoval mezi filatelistické rarity. Byla by ozdobou každé sbírky politických demonstrací na poštovních zásilkách. Mají u nás dlouhou tradici. Za Rakouska projevovali vlastenečtí Češi svůj politický nesouhlas tím, že vylepovali císaře hlavou dolů. V dobách politických krizí občas přeškrtávali na pohlednicích německé nápisy. Za Československa pak dělali někteří Němci totéž s Masarykem, Benešem a češtinou. Jak před časem upozornil Miroslav Maloušek ve studii Projevy národního vědomí a pohlednice (na internetovém portálu sběratelů pohlednic Filokartie.cz), po roce 1939 tyto projevy rychle vymizely. Posměšně vylepených Hitlerů v sebevětších sbírkách mnoho nenajdete. Nacistická správa neměla smysl pro humor a byla důsledná i v malichernostech. Kousek od místa, kde právě sedím, namluvil v roce 1942 jeden venkovský vtipálek místnímu bláznovi, že bude novým říšským protektorem. Stálo je to život oba.

V posledním čísle Soudobých dějin se diskutuje o tom, kdy u nás vlastně skončila „totalita“. Sociolog Miloš Havelka vystoupil s tezí, že za totalitní éru českých dějin pokládá léta 1939–1956, řada českých a německých historiků jeho argumenty rozebírá a komentuje. Za filatelisty a filokartisty bych k tomu rád podotkl, že po roce 1945 se drzé upravování zásilek a posměšné vylepování prezidentů opět rozšířilo a podlemých torzovitých znalostí nevymizelo ani začátkem padesátých let. Znám z té doby naopak řadu demonstrací na poštovních zásilkách. Na protest proti omezení sortimentu se rozšířila domácká výroba pohlednic s chybějícími náboženskými motivy, což jistě nebyl projev ustrašenosti. Pro 60.–80. léta pak může filatelista dokumentovat drzosti čím dál okázalejší, které pošta tiše doručovala, v posledních letech i s nejhoršími sprosťárnami dopisovanými špatně ořezanou tužkou vedle známky s prezidentem Husákem.

Napadá mě, že zhanobeného Havla jsem vlastně žádného neviděl. Nemáte někdo něco ve sbírkách?

Až teď ten zoufalý Václav II. s Fifinkou. Chápu pošťákův protest proti rušení dobrého vkusu vedením České pošty, které dále rozšiřuje tyto hrůzy. Připojuji se k němu. Tvář ústavního prezidenta na známkách nikdy neměla být. Co tam pořád dělá? Lid chce krále, lva nebo aspoň Myšpulína.