|
|
||||||
| Úvod | Obec Miličín | Obce a lokality | Knihovna | Pohlednice | Příroda | |
Antonín Podzimek: Trudný život sedleckého faráře na konci XVI. století[Sborník Český Merán 2011]Na tomto místě musím nejprve vzdát chválu moderním informačním technologiím, bez nichž by tento článek nemohl vzniknout. Protože nebýt internetu, nikdy bychom se nedověděli o existenci stížnosti sedleckého kněze Šimona na jeho nehodné farníky. Dále je nutno poděkovat tomu, kdo přišel na moudrou myšlenku zřídit na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky digitální knihovnu „České sněmy“ (http://fenrir.psp.cz/eknih/snemy). Rozhodně stojí za to do ní nahlédnout, i když o našem kraji tam toho mnoho není. 118. Kněz Šimon, farář v městečku Sedlci, oznamuje arcibiskupovi Pražskému, že poddaní a zemané k faře přináležející desátek mu platiti nechtějí, k přijímání svátosti oltářní bez zpovědi přicházejí a všelijak na majetek jeho sahají; poněvadž dům farní úplně spustošen jest, prosí, aby jiným místem opatřen byl. 1595. 11. srpna [praes.]. — Orig. v arcib. arch. v Praze. Recepta a. a. 1595.Nejdůstojnější a nejosvícenější kníže a pane pane můj milostivý. VknMti modlitbu svá vzkazuji s vinšováním všeho dobrého a spasitedlného na všemohúcím pánu Bohu žádajíce přeji věrně rád. Z potřeby veliké a důležité k VknMti se s tímto psaním utíkám a VMti sobě stěžuji, jaká mi se křivda od osadních fary Sedlecké děje. Nejprvé, když sem se k nim dostal z odraného Měšce po svatým Havle léta 93, tu sou ke mně rekovství svého dokázali, než mne přistěhovali tu sobotu před svatým Martinem z stodoly kněžské obilí vymlátili co bylo třetiny z kněžských polí a to mezi sebou jako vlci rozstrhali. Ani desátku žádného nesvezli a nedali, tak že sem toho půl léta neměl s čeládkou nač živ býti. Item husy mi pobili, též vepře, kterýž stál peněz za 3 kopy. Jedna souseda, jak se vrazil do domu jejího, jej zmlátila a od toho zbití zcepeněl. Rybníčky tři, které k faře náležejí, když nebylo kněze tu v Sedlci půl léta, hejtman téhož panství Sedleckého JMti pána k ruce je nasadil, a potom mi řekl, dám-li patnácte ortů, co jest plodu bylo, že mi je pustí k užívání, tak sem učinil. A oni zvěděvše, totiž Sedlečtí, že mám jich užívati, nočně i také ve dne ryby jsou mi z nich vylapali, tak že sem jich dosti málo požil. Na lukách, na polích všecko mi vypasou, nemohouce ve dne ale nočně, a vseji-li co zahradních věcí, mrkve neb cibule, všecko mi vyberou, a dím-li komu co, tu mne uplundrují, zhanějí, za peníz cti na mně nenechají. Co se pak dotejče duchovních věcí, jako přisluhování velebných svátostí: tu nevážně a z oumysla přistupují a z vobyčeje. Já, vida to, napomínal sem jich, aby nějaký v tom řád dobrý byl, aby před přijímáním té velebné svátosti k svaté zpovědi šli, jak církev svatá všeobecní křesťanská nařídila. Nemohl sem jich k tomu míti. A tak sem jim posluhovati nechtěl. Tu mi vzkazovali, že mne psy vyštvou a desátku a letníku, že mi platiti nebudou, ač co se JMti páně poddaných dotyce, ti platí a dávají, ale cizopanští nechtí a přijeduli pro něj, že mne uperou. A tak musím sobě sám desátky svožovati, a nepovědí mi o nich, až prvé své svezou a mého tam nechají a dobytkem to spasou. První rok, že sem jim mistra Jana Husi neoznámil, nadali mi mnichův a jiných slov dosti hanlivých. Jaký pak desátky za mou práci dávají, na ten a by se VknMt ráčila podívati, že by mne VknMt ráčila politovati. Co se pak dotýče zemanuov k té osadě přináležejících, ti pak žádných desátků ani letníků dávati nechtějí. Jako pan Vojtěch Voračický v Měšeticích ze tří dvorů desátek dávati má a nic dáti nechce. Červové z Božetína, tři bratři rozdělení v jednom dvoře dva a na druhém jeden, po džberu žita, po džberu ječmene, po džberu ovsa: tu také nic. Pan Ctibor Vrchotický má tu dvůr v témž Božetíně, má platiti džber žita, džber ječmene, džber vovsa: také nic. Pan Mikuláš starší Měděnec, ten, že sem mu nechtěl jíti teď v zelený čtvrtek pominulý čeledi jeho posluhovati, ješto na ten den býti nemohlo, chtěl sem jíti v středu a on nechtěl, zjednal sobě kněze frankfurtského a mně vzkázal, že mi žádných desátků ani letníků nedají (a má platiti ze dvou dvorů), abych na něj komu chtěl žaloval, a k tomu že se i s poddanými svými od téhož záduší Sedleckého odtrhne a jinam se obrátí. Pak nejosvícenější kníže račte povážiti, nač já ubohý kněz mám tu své vyživení i s čeládkou svou míti. Co se pak dotejče stavení farního, to všudy všecko na skrze spuštěný a shnojený jest. Do světnice, do komor, do stodoly, všudy jako řešetem teče, tak že podlahy hnijí, zdi se vyvalují. A nic co jim pravím, vopravovati nechtí dáti, tak že skrz jejich neopatrnost to v brzkém času všecko upadnouti musí. A tak všelijaké ouzkosti a příkoři od nich snášeti a trpěti musím jak v desátků placení a jiných povinností tak také i fary opravování. Neb když prška náhlá přijde, z jednoho kouta do druhého utíkati musím a všudy teče. A tak nebudu-li míti skrze VknMt lepšího tu opatření při těch všech příčinách již oznámených, nemohl bych tu déleji zůstávati. A protož VknMti pro milosrdenství boží žádám, nemohlo-li by tu býti nějaké nápravy od též osady, abyste mne ráčili jiným místem opatřiti. Po pánu Bohu všemohoucím jsem k VknMti té celé důvěrné naděje, že mne v těch příčinách obšírně dotčených na místě božím neráčíte chudého kněze opustiti. S tím milost boží rač býti s námi se všemi.VMti povolný a ve všem poslušný kaplan kněz Šimon, farář v městečku Sedlci Důvody sepsání stížnosti jsou nám po jejím přečtení zcela jasné a tak nezbývá, než abychom se zastyděli za své nepoctivé a neuctivé předky. I když ve všem knězi Šimonovi za pravdu dát nelze – neměl třeba nikdy dopustit, aby do cizího domu, „sousedě“, vrazil jeho vepř, který to tam pak těžce schytal. Obávám se, že žádná souseda by ani v dnešní době nereagovala jinak a vidím jako velmi prozíravé, že P. František Masařík vepře nechová. Odpověď na Šimonovu stížnost se nedochovala, nevíme ani, jestli k jejímu sepsání vůbec došlo. A tak se ani nedozvíme, zda bylo knězi Šimonovi nadřízenými vyhověno, zda se dostal do jiné farnosti a mezi hodnější lidi, nebo zda se s našimi předky musel mořit ještě v dalších letech. Vysvětlivky a poznámky:
|