[Ottův slovník naučný (1888-1908), svazek XVIII, str. 252]
Neustupov, městečko v Čechách v hejtmanství sedlčanském, okr. votickém, má 109 domů, 771 obyvatel (1890), farní kostel Nanebevzetí P. Marie (roku 1350 farní) s mnohými náhrobky a pamětnou věží románskou, zámek roku 1899 opravený, 6třídní školu, poštu, telegraf, několik výročních trhů a opodál mlýny: Lucký, Pačulka a Překážka. Alod. panství Neustupov s Bořeticemi má 736,59 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr a pivovar v Neustupově, drží je Artur hr. z Aichelburga. Roku 1666 povýšen Neustupov na městečko a nadán městským erbem: v modrém štíte na zeleném zpodku mezi dvěma lipami stříbrná, z kvádrů vystavěná věž. - Jméno vzal od zakladatelů rytířů Neustupů, z nichž první připomíná se roku 1158, poslední roku 1437. Po vymření jich usadil se na Neustupově Kuneš Vidlák ze Slavkova, řečený Radimský, muž bohatý. Potomci hospodařili tu dlouho, až roku 1562 předčasnou smrtí Kuneše Vidláka nadobro vyhasli. Manželka i dědička téhož Alžběta, rozená Malovka z Malovic, přinesla zboží neustupovské za věno druhému choti svému Petru rytíři Kaplíři ze Sulevic, ale dcery Kunšovy Eva a Anna, došedše let, kladly proti závěti otcově odpor s tím výsledkem, že máti dbala je napřed vevdati do rodu Kaplířů, což se jí i zdařilo, a potom Evě, manželce Kašpara Kaplíře, umírajíc odkázala Neustupov. Paní Eva dobrým hospodařením pomohla si roku 1600 k Miličínu, roku 1604 k Voticím s Vlčkovicemi. Jedináček její Vojtěch předešel jí smrtí, zůstaviv vdovu Magdalenu z Udrče a siroty Kašpara Zdeňka, Oldřicha. Vnukům těm poručila Eva, loučíc se se světem (†27. března 1618), veškero jmění pod poručenstvím dědovým. Kašpar, jsa pilen služeb dvorských, při nastalé zápletce stavovské držel s Bedř. Falckým a proto při konfiskaci (Votice roku 1618 prodal Kašpar sám proti vůli v odkazu †choti) Neustupov s Vlčkovicemi nejprve dán Marradasovi, později Huertovi, ač neustále mladí Kaplířové a s nimi nějaký čas (-1631) Veronika Hozlauerová, rozená Klenovská ze Ptení, onino důvodné, tato předstírané odpory kladli. Jménem Marradasovým vládli zbožím Filip, později Jan de Areyzago, kteří nesprávně jmenují se pány na Neustupově. Po Huertovi dědila panství Marie Anna vojvodovna Multanská, nejprve provdaná purkrabinka z Donína, potom baronka Farensbachová. Zakončila život roku 1653 v citelné bídě a Neustupov přenechán hrab. Františku Eusebiovi z Pöttingu, od něhož roku 1681 sv. pánu Karlu Arnoštovi z Bissingen. Roku 1695 dostal se Františku Bořkovi Dohalskému z Dohalic, po jeho smrti roku 1709 synu Václavovi, jemuž roku 1712 pro dluhy prodán, a to ryt. Pavlu Lechnerovi z Lechfeldu, roku 1716 Zikmundu Adamovi Kapounovi ze Svojkova, roku 1717 Josefu Felixovi z Gísnice („Giesnitz“). Když tento roku 1719 umřel, zabavili statek věřitelové – největším byl ryt. Maxmilián Wiedersperger z Wiedersperku – a drželi jej až do roku 1724, kdy přišel sem nový pán Josef Antonín z Gastheimu. Dlouho tu nepobyv. Ručiv za strýce Jana Daniele z Gastheimu přišel tím roku 1729 o Neustupov, kterýž koupil Jan Michal Týřovský z Ensídle. Týřovský minul se s rozumem i dán jest pod kuratelu. Choť jeho Antonie pustila potom roku 1759 statek bratru svému Janu Václavu hrab. Caretto-Millesimovi a týž dvě léta po tom Janu Václavu svob. pánu z Wasmuthu. Potom zde vládli od roku 1772 Marie Františka Ubelli ze Siegburka, roku 1784 Antonín Hackel, pražský měšťan, 1794 Josef z Fliegelsfeldu, 1795 Marie Anna ze Storchimfeldu, roku 1798 hrabě Emanuel z Waldšteina, 1801 Antonín Krophofer, 1802 Josef a Anna manželé Bubeníkovi, 1805 Jan Walter, 1806 Jan a Anna manželé Sponlovi. Roku 1811 získal Neustupov Antonín Rombald, měšťan pražský, po něm roku 1863 synovec jeho Antonín, jenž roku 1887 postoupil jej Karlu Krausovi a manželce jeho Marii a ti 15. června 1892 Arturovi st. hr. Aichelburgovi pro choť jeho Helenu roz. Korb-Weidenheimovou, kteří dosud na Neustupově hospodaří. Srovnej A. Vlasák, Okres votický, str. 66 sl.; A. Sedláček, Hrady a zámky české; „Český jih“ r. 1901. Fr. Teplý
