Na zvláštní tvrzi seděli zde vladykové „ze Šlapánova“ řečení: 1318 Zmyhrad ze Šlapánova.
Kostel Šlapánovský ukazuje svou stavbou v slohu románském na původ asi z první polovice 13. století, listiny činí o něm zmínku roka 1350, jako farním v dekanátu Štěpánovském, roku 1384 odvedl 15 gr. desátku královského. Podací jeho náleželo zemanům zde i v okolí usedlým: nejstarší známý farář, mistr Odolen z Adlochovic, povýšen na jinou faru, na místo jeho ku podání Romana, plebana Vlašimského, Tomáše a Smila ze Šlapánova, Marše ze Zvěstova, jakož i Rynarda a Hrdka, bratří z Adlochovic kn. Přibík z Bystřice 4. února 1359 byl potvrzen; úvodcem byl pleban z Jankova 1). Roku 1374 jmenoval nového faráře patron Mareš z Brúmovic a roku 1383 Mareš a Přešek panoši z Brúmovic, jež uvedl farář Ratmiřický; roku 1402 podal faráře Kuneš odtud ze Šlapánova, a po šesti nedělích Kuneš, Krištof a Jan z Chotětic; roku 1413 Beneš ze Šlapánova, panoš; nový farář uveden v osadu farářem Vrcholtovickým; po pěti měsících t. r. Jan z Batelova, roku 1415 a 1418 Jan z Pacova odjinud z Batelova, volili nové faráře, Šebířovský farář byl úvodcem 2). Ještě během 15. století dostalo se patronátní právo kostela Šlapánovského zcela vrchnosti Zvěstovské, jakož z popisu toho místa vysvítá. Tehdejší patronové dosazovali ke kostelu faráře podobojí.
Poslední farář utrakvistický opustil kostel Šlapánovský následkem císařského mandátu roku 1624, kostel zůstal nato po 62 let osiřelý, jsa spravován okolními faráři dosti vzdálenými. Teprv roku 1686 péčí paní Marie Veroniky Malovcové, rozené Švihovské z Risenberka, ustanoven byl administrátor v Šlapánově. Konečně její syn a dědic statku Zvěstovského Antonín Bernard Malovec z Malovic o to péči vedl, aby kostel opět farářem opatřen byl;
1) Lib. Conf. I. 83. 2) Lib. Conf. in manuscr.
str. 95
rozmnožil přiměřeně důchody a zřídil obydlí pro něho, načež roku 1707 za faráře byl prohlášen.
Farní osada Šlapánovská čítá 1588 katolíků, 121 židů; následující místa jsou k ní přifařena i přiškolena:
1. Šlapánov, ves 80 duší, 7 žáků v 12 domech. Farní kostel Navštívení P. Marie skví se na mírném návrší, volný rozhled poskytujícím; jest to stavba starožitná, slohu románského asi z první polovice 13. století. Sloh románský jeví se zde zvláštním spůsobem. Presbyterium totiž tvoří o sobě podlouhlý čtverhran 22' délky, 17' šířky; uprostřed rovné východní zdi vystřeluje polookrouhlá apsis, majíc 17' průměru, 10' hloubky; loď jest prosta, rákosovým stropem kryta 33' dlouhá, 25' široká. Pozoruhodný jest portál se strany polední do lodi vedoucí, ač poněkud síncí zakrytý. Po každé straně stojí okrouhlý sloup s hlavicí, lupením ozdobenou, nad sloupy jeví se polookrouhlé tympanon, a nad tím ve zdi žebra v lomeném kruhu se stýkající. Kostel kryt jest mansartní střechou, slohu starožitnému nepřiměřenou; avšak v průčelí na straně západní zachovalý starý štít ukazuje na výšku původní, štíhlé, vyšší střechy. V lodi zachovalo se několik náhrobníků s nápisy:
a) W tomto mistie odpocžiwá vrozený a statecžný rytjrž pan Krysstof Dohalský z Dohalicz pán na Wodlochowicých, zesnul w Panu dne 5. Novemb. 1706, wieku sweho mage 63 let.
b) Hic jacet loco novissimo Joannes Petrus Karvinský eques de Karvin, Dominus in Zwiestow . . 1738 — 18. Decb.
c) Leta 1706 — 19. novb. zemržel urozeny a statecžny Rytirž J. M. P. Antonin Bernard Malowec s Malowic pán na Zwiestowie, kolator chramu Panie Sslapanowskeho mage wieku sweho 55 let.
Po straně západní stojí při kostele zděná zvonice, obsahující tři zvony, na největším a nejstarším čte se okolo koruny: MCCCCLXXXVII hec campana fusa est ad laudem Dei et B. V. Marie. Sti. Petri a Pauli. Ptaczek. (1497 tento zvon lit jest ke cti a chvále Boží a B. P. Marie, sv. Petra a Pavla. Ptáček.)
Škola o dvou třídách s 204 žáky z vesnic přifařených.
str. 96
Ve vsi nalézají se stopy staré zašlé tvrze Šlapánovské.
2. Zvěstov, ves, ¼ hod. s 400 katolíky, 58 židy, má zámek který přetvořen ze staré rytířské tvrze, slouživší za sídlo původně vladykám řečeným ze Zvěstova; připomíná se z nich k roku 1359 Mareš ze Zvěstova, k roku 1361 Anselm ze Zvěstova, k roku 1392 Ondřej, řečený Roháč, seděním na Zvěstově. 1) Počátkem XVI. století (1509) seděl rytíř Jindřich Škopek z Bílých Otradovic na Zvěstově, roku 1534 připomíná se Přibík a Jindřich z Bílých Otradovic na Zvěstově. Hedvika, vdova po Jindřichovi Škopkovi, rozená z Hořiněvsi, prodala Zvěstov Janovi Radimskému ze Slavkova na Neustupově a vložila roku 1547 v obnovené desky zemské sirotkům po něm pozůstalým toto jejich dědictví a sice: „tvrz Zvěstov a ves, Šlapánov, tvrz pustou a ves s podacím kostelním, Lohov, tvrz pustou dvůr poplužný a ves, Stradonice, tvrz pustou, Rameny, Jekov, Tomičky, Lhotu Třemošnou, vsi, tak, jakž toho zboží užívala a jemu Janovi Radimskému byla prodala." 2) Kuneš Vidlák Radimský ze Slavkova, syn a dědic Janův, odkázal závětem, r. 1563 v pátek po sv. Vítu vyhotoveným, své statky Neustupov a Zvěstov dcerám Evě a Anně Kunce, nad nimiž manželku svou, matku jejich Alžbětu, rozenou z Malovic, za poručnici ustanovil. 3) Roku 1568 ujala se Eva, provdaná Kaplířová ze Sulevic, statku Zvěstova, 4) ale roku 1603 dědictví své, totiž oba statky, Zvěstov a Šebířov, ves Zvěstov se sídlem a pivovárem, ves Šlapánov s podacím kostelním, ves Lohov, Bořkovice, Ramena a statek Šebířov se vším příslušenstvím, ves Šebířov s podacím kostelním, tvrz starou, pustou, díly ve Vilicích, Osné, Popovicích, Křekovicích, Skrýšově . . Marii Kateřině Skuhrovské, rozené z Talmberka na Louňovicích. 5) Paní ta odkázala statky před smrtí roku 1614 synovi Oldřichovi Sezimovi Skuhrovskému ze Skuhrova 6), který
1) Lib. Conf. I. 83, 143. V. 108. 2) Dsky zemské: Kvat. 8. P. 10. 3) Tamže: Kvat. 14. N.15. 4) Tamže: Kvat, 68. P. 15. 5) Tamže: Kvat. 132. H. 23. 6) Tamže: Kvat. 137. C. 8.
str. 97
byl po otci Louňovice zdědil. Rytíř Oldřich Sezima Skuhrovský na Louňovicích, Zvěstově a Libouni odkázal statky své dvěma dcerám 1), a ty se dne 11. listopadu 1652 o ně podělily; Ludmila dědila Louňovice, Alžběta Kateřina, provdaná Kaiseršteinová, Zvěstov a Libouň, které rytíři Janovi Krištofovi Malovci z Malovic a na Kameni prodala. Týž zemřel jako cís. rada a soudce zemský dne 20. července 1677, zůstaviv vdovu a poručnici nad sirotky Marii Veroniku Malovcovu, rozenou Švihovskou z Risenberka. Když se bratří Malovcové dne 22. července 1690 o otcovskou zůstalosť dělili, připadl Zvěstov Antonínu Bernardovi, Libouň Václavovi Františkovi Malovcům z Malovic. Rytíř Bernard Malovec z Malovic vedl o to péči, aby kostel Zvěstovský opět vlastním farářem opatřen byl, pročež příjmy jeho přiměřeně rozmnožil, načež dne 19. listopadu 1706 zemřel a v kostele Šlapánovském pohřben byl. Zůstalí po něm synové Jan, Krištof a František prodali roku 1719 statek Kateřině, ovdovělé Dohalské, rozené Talacké z Ještětic, a od té přešel týmž spůsobem roku 1724 na Teresii Eleonoru, svobodnou paní Tunklovou, rozenou z Řičan na Jankově a Ratměřicích. 2) Od té koupil statek rytíř Jan Karviňský z Karvině († 1738), po něm následovali: Vojtěch Prokop Höphling, Jan Hennet a roku 1769 Josef Kosoř Malovec z Malovic († 1799); roku 1801 baron Puteani, 1816 Michael Adler, 1820 Jan Wolf, 1842 Tomáš Málek a 1844 nynější držitel Václav Štibic.
3. Lohov, ves, ¼ hod., s 105 kat., 6 židy v 14 domech. Pří dvoře bývalo sídlo vladyk, z Lohova řečených; však již roku 1547 byl se statkem Zvěstovským spojen Lohov, „tvrz pustá, dvůr poplužný a ves."
4. Lastišov, Vlastišov, víska ¾ hod. s 68 kat.
5. Ondřejoves, Ondřejovec, víska, 1 hod., s 48 kat., 5 židy. Obě tyto vsi spustly během třicetileté války a utvořen z nich dvůr, náleževší k panství Jankovsko-Ratměřickému; držitelkyně toho panství, Teresie Eleonora Tunklova z Řičan, koupila 1724 Zvěstov a připojila obě místa k tomu statku. 3)
1) Tamže: Kvat. 151. P. 9. 2) Tamže: Kvat. 498. G. 27. 3) Dsky zemské: Kvat. 316. A. 1.
str. 98
6. Vestec, Vesce, ves, ½ hod., 44 kat., 5 židů. Za zřízení patrimonialního patřila Vesce k druhé čtvrti svobodníkův kraje Kouřimského a byla úředním sídlem obou čtvrtí. — Roku 1318 připomíná se Bolesud z Vesce se svými sousedy Jaroslavem a Adlochem z Nosákova v listu. 1)
7. Odlochovice, velkostatek, ves se zámkem a kaplí, má 243 kat., 20 židů ve 33 domech. Zdejší tvrz byla rodinným sídlem vladyk z Odlochovic a připomínají se tito údové toho rodu: k roku 1359 Rinart a Hrdek, bratří z Odlochovic, jako spolupatronové kostela Šlapánovského; roku 1390 Přibík a Jan, bratří nedílní z Odlochovic, koupili od Kateřiny, vdovy po Johankovi z Křešic, dědictví v Skrýšově (?) dvůr poplužný a dvě kopy gr. úroků, v Odlochovicích rybník s mlýnem a dvůr kmetcí, v Bořkovicích 2 kopy gr. úroků s třemi dvory kmetcími, v Podolí rybník a role, luka, lesy . . za 60 kop grošů. 2) — Roku 1426 Rinart z Odlochovic všecko zboží své v Čechách i na Moravě, v Odlochovicích, ve Zvěstově, v Pohoří, v Beřkovicích, v Koňárovicích, ve Vrankově, ve Lhotě, v Třebíči, v Třebečku, v Kupovařicích, v Kurovicích za 200 kop gr. rázu pražského prodal slovutným strýcům svým Chvalovi ze Chmelného, Mikšovi z Nosákova a jich budoucím. 3) Chval ze Chmelného byl, jakož purkrabí pana Oldřicha z Rožmberka, proslulým bojovníkem proti Husitům, který sobě po boku pána svého tak hrdinsky počínal v rozhodné bitvě u Lipan 26. května 1434. Potomkové Mikše z Nosákova, získavše celý statek Odlochovický, zvali se dle něho Nosákovci z Odlochovic.
Roku 1534 připomíná se v tituláři rytíř Václav Nosákovec z Odlochovic; po něm drželi synové Jan a Mikuláš, bratří Nosákovci z Odlochovic, každý polovici tvrze i statku. Jan Nosákovec dal roku 1542 v obnovené desky zemské vepsati dědictví své: polovici tvrze Odlochovic s polovicí dědin. 4) Mikuláš Nosákovec prodal
1) Pozůst. desk zems. I. 26. 2) Poz. desk. zems. I. 533. 3) Archiv český, I. str. 409. 4) Dsky zemské: Kvat. 52. O. 24.
str. 99
svou čásť roku 1548 Jaroslavovi Mičanovi z Klinšteina a z Roztok, synové téhož Fridrich, Čeněk a Oldřich prodali svou zděděnou polovici roku 1556 rytíři Janovi Nosákovci z Odlochovic, který scelený statek roku 1570 Mikuláši Salavovi z Lípy, a ten rok na to (1571) Smilovi Skuhrovskému ze Skuhrova prodal. Od toho přešel statek na Petra Malovce z Malovic, který jej roku 1613 Vilémovi Vokovi Vítovi ze Rzavého koupí postoupil; ten odkázal Odlochovice i zděděný statek Chotoviny synovi Mikulášovi Alešovi Vítovi ze Rzavého. Roku 1651 přešly Odlochovice od něho na Karla Adama Levu z Řičan, který s manželkou Ludmilou Magdalenou, rozenou ze Skuhrova (1652) Louňovice obdržel, a roku 1672 statky své arcibiskupství pražskému odkázal. 1) Aby hojným závazkům závětem jeho učiněným zadost se učinilo, prodán jest statek Odlochovický roku 1674 rytíři Adamu Jindřichovi Rodovskému z Hustiřan. 2) Novému držiteli nebylo přáno vládnouti dlouho na Odlochovicích, neb roku 1678 4. června, raněn jest smrtelně na cestě rukou vražedlnickou, načež brzy skonal a v klášteře Votickém pochován jest. 3) Odlochovice se dostaly rytíři Krištofovi Bořkovi Dohalskému z Dohalic, který 5. listopadu 1706 na Odlochovicích zemřel; statek připadl zůstalé vdově Kateřině Evě Dohalské, rozené Talackové z Ještětic, 4) od té roku 1718 Josefovi Ladislavovi Morelovi z Letína a jeho manželce Anně Morelové, rozené Chanovské z Dlouhé vsi. 5) Manželé ti prodali Odlochovice roku 1720 Ludmile, ovdovělé Chanovské, rozené z Harrachu, 6) a tato r. 1725 vladykovi Františkovi Benediktovi Zhořskému ze Zhoře a z Kromberka, soudu purkrabího radě. 7) Zhorský vystavěl roku 1727 ve vsi mešní kapli sv. Jana Nep.; uvedl ale statek v dluhy, pro něž prodán byl Petrovi Mašťalovskému z Mašťalovic, který dne 10. února 1753 v zámku zemřel.
1) Tamže: Kvat. olivový kšaftů, P. 15. 2) Tamže: Kvat. 391. G. 29. 3) Pamětní kniha kláštera Votického. 4) Dsky zemské: Kvat. 411. S. 6. 5) Tamže: Kvat. 494. H. 1. 6) Tamže: Kvat. 497. D. 17. 7) Tamže: Kvat. 498. M. 25.
str. 100
Odlochovice koupil po jeho smrti František, svobodný pán Hochberg z Hennersdorfu, 1) a po něm Barbora, ovdovělá Žižkovská. Roku 1786 dostaly se konečné Odlochovice manželům Václavovi a Anně Rombaldovým, roku 1811 dědictvím synovi Václavovi Rombaldovi. Nynější držitel jest pan Václav Rombald.
Kaple mešní sv. Jana Nepomuckého založená roku 1727 Františkem Zhorským ze Zhoře, odjinud z Kronberka; roku 1737 přivezeno z Říma tělo sv. Gaudence bisk. a muč. a vystaveno dne 22. září na postranném oltáři s příslušnou slavností veřejnému uctění. Při kapli býval prvním kaplanem kněz Vít Wolfsberg, řádu křížovnického s červeným srdcem u sv. Kříže velkého v Praze, po 18 let.
8. Nosákov, ves, ¾ hod., s 114 kat., 5 židy v 16 domech. Adloch z Nosákova a Jaroslav odtud z Nosákova připomínají se vedle sousedů svých Zmihrada ze Šlapánova a Bolesuda z Vesce v listině od roku 1318. 2) Roku 1426 Mikeš z Nosákova koupil Odlochovice. Roku 1438 Václav Litera z Nosákova sestru svou nedílnou Dorotu činí poručnicí dětí svých i statku svého v Nosákově. Roku 1542 jmenuje se Nosákov příslušenstvím tvrze Votické. Posledně náležely 4 domy k statku Odlochovickému, 11 k Neustupovskému.
9. Podolí, ves, ¾ hod., s 88 kat., má dvůr poplužný; stranou samota Mouřeníny o dvou číslech. Bývalý statek Odlochovický.
Z okresu Vlašímského náležejí k faře: Libouň s filiálním kostelem a Beřkovice; z Vožického: Jekov, vesměs 398 duší.
1) Tamže: Kvat. 590. H. 28. 2) Pozůst. desk zems. I. 26.
