původně Alběnice, dle zakladatele řečeného Albín, bývaly sídlem rytířů z Alběnic. Nejstarší jméno pána tvrze 0uběnické dochovalo se nám šťastnou náhodou na
str. 101
pečetidle, nalezeném v novějším čase v sutinách té tvrze. Na pečeti vyryt jest štít s erbem slavným: trojími jeleními parohy. Opis v majuskulách jest tento: S. DRIZIKRAI FILII HROZNATE DE ALBENIC. To jest: Pečeť Držikraje, syna Hroznaty z Alběnic. Onen Alběnický pán byl tedy z rodiny slavného, zbožného Hroznaty, zakladatele klášterů Tepelského a Chotěšovského; erb alespoň, jak na pečetidle vyryt, ukazuje více než jméno na Hroznatovce.
Vladykové z Alběnic založili v době nepovědomé (asi ku konci 13. století) nedaleko své tvrze farní chrám, který se v listině od roku 1350 v obvodu dekanátu Štěpánovského objevuje; roku 1384 odvedl 15 grošů desátku králi. Podací právo při něm provozovali toho věku vladykové z Alběnic společně s okolními zemany, jakož vysvítá z následujících výtahů z kněh konfirmačních: Roku 1359 dne 18. března klerik Oldřich, syn Oldřicha z Alběnic, ku podání Protivy, Držkraje a Viléma, bratří z Alběnic, Petra z Alběnic, Petra, Jana, Bohuslava z Tomic a Hugona z Jelence, taktéž bratří tělesných, ku kostelu v Alběnicích, po smrti Alberta uprázdněném, byl potvrzen; uveden plebanem z Jankova. Roku 1360 — 28. ledna po smrti faráře Oldřicha ku podání jmenovaných patronů potvrzen byl Bohuněk, syn Dětona z Tomic; uveden plebanem z Tožic. Bohuněk farářoval v Alběnicích až do roku 1396, kdežto faru svou změnil s farářem Janem od sv. Vojtěcha v Podskalí Pražském, k čemuž dali povolení patronové Hugo z Tomic, Jan z Tomic a Václav z Alběnic; Jan potvrzen 17. července t. r. a uveden farářem z Bedřichovic. 1) Konečně 1411 podali faráře do Alběnic pan Václav z Leštna, Markéta, vdova po někdy Ptáčkovi z Alběnic, a Jan Stajice, panoš z Tomic. Ouběnice byly brzy na to s panstvím Leštenským spojeny.
Při rozdělování panství Leštenského mezi dědice paní Anny Albertiny, rozené hraběnky z Fürstenberka, roku 1664 dostalo se její dceři z druhého manželstva, Albertině Eusebii, rozené baronce z Briamontu, provdané
1) Lib. Confirm. I. 90, 115, V. 261.
str. 102
za Jana Jiřího Radeckého z Radče na Uhřicích, čásť řečeného panství: vesnice Tvořešovice, Hůrka, Rudoltice a Mlýny. 1) Téhož roku 1664 dal vykonati hrabě Paris Karel z Lodronu na Košeticích, a Polyxena, manželka jeho, rozená z Valdšteina, jistý odhad na panství Leštenském paní Albertiny z Řičan, rozené hraběnky z Fürstenberka k ruce svých dětí; že prý ale odhádané dědiny velice spustlé a bez lidí, jemu pak a jeho dětem nepříležité byly, tak že žádného užitku těm dětem jeho nepřinášely: prodal r. 1670 nadřečený hrabě, zřízený otcoský kurátor, rytíři Janovi Jiřímu Radeckému z Radče na Uhřicích, Třebnicích a Tvořešovicích pusté grunty v Radošovicích, Mlýnech, Tožicích, Krsově, Jiřiné a Zahradnicích s dílem podacím kostela Ouběnického 2). Rytíř Radecký připojil jmenované dědiny k svému statku Tvořešovickému, a od té doby zůstala vrchnosť Tvořešovická patronem kostela Ouběnického. Nyní jsou pan Jan a Marie Šebekovi manželé patrony osady farní Ouběnické.
1. Ouběnice, Alběnice, ves na táhlém úbočí mírného pohoří, které se souběžně s cís. silnicí východně zdvíhá, ½ hod. od Votic vzdálená, čítá 325 kat., 10 žid. obyvatelů, 56 žáků, v 38 domech.
a) Farní chrám svaté Markéty panny, pochází z druhé polovice 13. století, načež i samo patrocinium ukazuje, stavba jest gotická; roku 1759 hrabětem Petrem Václavem Radeckým z Radče opraven; pohřbeno jest v něm mnoho údů hraběcí rodiny Radecké.
V průčelí chrámu pne se nízká věž, která má okna sloupky na dvě části rozdělená dle románského slohu. V ní visí dva zvony, větší z roku 1569, menší z r. 1410.
b) Fara byla roku 1817 od osadníků společně s vrchností nově vystavena, roku 1819 ustanoven zde vlastní správce duchovní. Kostel byl totiž (nepochybně roku 1624) svého faráře zbaven a faráři Bystřickými od 1624 do 1819 spravován. Nynější farář jest důst. pan P. František Jiroušek, rodák Bystřický.
c) Škola o dvou třídách s 271 žáky.
1) Dsky zemské: Kvat. 314, M. 21 a násl. 2) Tamže: Kvat. 390. J. 14.
str. 103
d) Stará tvrz rytířská, původní to sídlo vlády k z Alběnic, pnula se po jižní straně kostela, roku 1764 byla rozebrána, aby kamením jejím hráz Tomického rybníka důkladně byla opravena.
2. Krsov, někdy ves, nyní samota o 5 domech, z nichž 2 náležely k panství Tloskovskému; již roku 1542 uvádí se pustá ves Krsov mezi statky k hradu Leštenskému náleživšími.
3. Jiřín, ves ½ hod. s 294 kat., 17 židy, 57 žáky v 37 domech. Náležela k Tvořešovicům, 3 statky k 2. čtvrti svobodníkův kraje Kouřimského. — Jan z Křtěnovic prodal dědictví své v Jiříně roku 1437 za 24 kop grošů Jakubovi z Benešova a Havlovi ze Semtína, bratřím nedílným.
4. Strženec, ves ½ hod. s 65 obyv., 19 žáků v 10 domech; myslivna, mlýn.
5. Tomice, ves ¼ hod. s 377 kat, 16 žid. obyv., 64 žáků v 48 domech, z nichž 3 tvoří samotu Skuhrov, která náležela k Tvořešovicům, ostatek k Tloskovu; mlýn, rybník Tomický, obnášející 36 jiter 900 sáhů výměry. Průtrží mračen byla roku 1764 protržena jeho hráz, čímž potok Bystrá velké spustošení v té krajině až k Poříčí spůsobil. V mlýně narozeni jsou dva zasloužilí spisovatele Jan Nep. Zimmermann, kněz řádu křížovnického, nar. r. 1788, zemřel r 1836, a Josef Václav Zimmermann, nar. 4. února 1804, nyní děkan v Českém Brodě. O vladykách z Tomic zmínili jsme se v předu.
6. Jeleneč, víska ¾ hod. s 30 kat., 5 žid. obyv., 5 žáků ve 4 domcích.
7. Kaliště, ves 1 hod. s 182 obyv. v 21 domech; 39 žáků náleží ke škole v Budeníně.
8. Hlivín, ves s 73 obyv. v 12 domech, z nichž polovice sem, polovice do Popovic přifařena; náležela k čtvrti svobodnické Vesecké.
9. Kobylí, ves s 171 obyv., 18 žáky v 20 domech dílem do Ouběnic, dílem do Popovic přifařených. Samoty Plchov a Kobylí na samotě (8 domů); náležely k 2. čtvrti svobodnické čili Vesecké v kraji Kouřimském.
10. Vesnice Jinošice s 175 kat, 8 žid. obyv., 39 žáků; Vrbětín s 26 kat, 7 žáky, a Hutě s 6 žáky náležejí do okresu Benešovského; jsou sem přifařeny i přiškoleny.
str. 104
Do okresu Votického náleží z fary Bystřické a bývalého panství Tloskovského filiální kostel v Tožicích s připojenými dole vesnicemi.
