A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

KOSTEL S V. JANA KŘTITELE, již roku 1350 připomínaný, jednoduchá, orientovaná stavba ze XIII. stol. Četné opravy na sklonku XVII. stol., kdy též sakristie při severovýchodním rohu lodi a oratoř přistavěny. Svrchní patra věže z r. 1819.

Presbytář jest půlkruhovou absidou (poloměr 2,65 m) v celé šířce budovy zakončen. Sklenut jest cihlovou výsečovou klenbou do žeber kamenných. Klenba, ve dvou kruhových hladkých svornících se sbíhající, tvoří zprvu obdélníkové (7,30 m šir., 3,40 m dlouhé) pole, v polokruhu pak polovici šestiúhelníku. Žebra., 3,50 m od země se počínající, na komolých jehlancích osazená, 0,14 m silná, 0,20 m z klenby vysedající, jsou na hranách rovně sříznuta. Tam, kde obě klenbová pole k sobě přiléhají, vycházejí žebra ze společné jehlancové konsoly. (Obr. 35.) Vyšpaletovaná okna jsou polokruhově sklenuta, v pozdější době porozšířena (šířka 0,95 m, výška 2,68 m nad podlahou 3,15 m).

Vítězný oblouk 0,65 m silný překlenut jest polokruhem vypínajícím se do výše 6,10 m nad zemí.

str. 28

Loď obdélníková ze tří čtvercových travé (5,60 m²) složená, 7,45 m vysoká, rákosovaným plochým stropem krytá. Čtyři okna v jižní zdi jsou téže úpravy jako v presbytáři.

Vchod do sakristie obložen jest prostým románským ostěním z červeného pískovce 2,00 m vys., 0,90 m šir., na vnější hraně ploše sříznutým.

VĚŽ v průčelí kostela, hranolová, původně toliko o jednom poschodí; přízemní kobkou (1,80 m²) vchází se do kostela. Vchod i klenba při konci XVII. stol. nově upraveny: vchod je půlkruhově v celé téměř šíři prostory prolomen; zvenčí obstupují jej oblé sloupce, jež nesou nízký trojúhelníkový římsový štít. Vše z malty hrubě provedeno. V prvém patře zazděný vchod na emporu (rovněž barokově upravenou), 1,50 m vys., 1,10 m šir. půlkruhovým neprofilovaným ostěním obložený. Obě svrchní patra věže jsou ze zdiva hrazděného, spodní čtyřhranné, svrchní osmiúhelníkové.

Zdivo - z lámaného vápence - jest v presbytáři 1,40 m, v lodi 1,20 m, ve věži 1,00 až 1,10 m silné.

Vnitřek kostela vyzdoben četnou pozoruhodnou prací řezbářskou. Po stěnách lodi rozestaveny jsou na pěkných konsolách, jež mají podobu korintské hlavice s andílčí tváří mezi volutami, velmi dovedně ze dřeva řezané sochy z 2. pol. XVII. stol. v životní velikosti: Sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Barbory, sv. Terezie a sv. Františka Xav.; postoj klidný, podání výrazné, drapování rouch bohaté, provedení bezvadné.

S prostřed stropu v lodi visí na železné tyči socha Madony s neoděným dítkem, 1,40 m vys. plameny ozářená. (Socha jest dvojnásobná; obě jsou stejného provedení — zády k sobě připojené). Stojí na půlměsíci v obláčku; dva andílci nesou nad hlavou její korunu. Pod sochou znak (rovněž oboustranný) Talmberský (lekno) s nápisovou blankou, jež hlásá,

str. 29

že udělati dal tento obraz »ke cti a slávě Boží též P. Marie . . . Jan starší z Talmberka, ten čas na Jankově leta 1655«. Sochu i znak obklopuje veliký růženec oválový (2,60 m délky) ze dřeva, proložený místo desátkův okřídlenými hlavičkami. I zde řezba vyniká — nehledě k bizarrnosti uspořádání — jak úpravou tak i provedením. Jest to dílo v Čechách svého způsobu snad jediné. (Obr. 36.)

Oltáře 1. Na hlavním oltáři vykrajovaná rokoková deska, dosti střízlivě zlacenými ozdobami posetá, nese uprostřed zasklený výklenek, v němž stojí staré, z 1. polov. XVI. stol. pocházející sousoší sv. Anny s Ježíškem (0,82 m vys.) a P. Marie (0,75 m vys.). Klidná posa, genrovité podání Ježíška po jablku sahajícího, krojově zajímavá roucha širokých, bohatě rozložených záhybův, sluší tomuto dílu velmi pěkně. Nad tímto sousoším umístěna pěkná rokoková socha sv. Jana Křtitele a po stranách oltáře podobné dvě (1,45 m vys.) sochy sv. Filipa a Jakuba;

2. při vchodu do sakristie: barokové, plošně řezané rozviliny (2,50 m šir.) obemykají oválové medailonky s obrázky sv. Pomocníkův. Místo doleních čtyř obrázků vsunuta rokoková zasklená skřínka s voskovou podobou sv. Jana Nep. (obr. 38.);

3. naproti předešlému: na stole oltářním »Pietà«, nad níž slušný krucifix v živ. velikosti; po stranách pak sochy sv. Augustina a jiného světce biskupa, prostřední ceny.

Řezba: »Snímání s kříže« 0,35 m šir., 0,52 m vys. ze zimostrázu na lipové destičce, značné umělecké ceny, měkce podaná z 1. pol. XVIII. stol. (Obr. 37.)

Na chrámových dveřích zachovala se románská bronzová ozdoba střední: primitivně modelovaná lví hlava s kruhem v tlamě (nyní v zemském museu). Srvn. J. Koula v Pam. archeol. a místop. díl XV. (1892) str. 250. (Obr. 39.)

Křtitelna cínová, zvonové formy (0,35 m průměr) na třech bradáčových nohách (z polovice ulomených). Na kotlíku jemně vryté dva znaky

str. 30

Jiřího z Talmberka (1586 až 1618) a manželky jeho Elišky Lobkovické v renesančních věncích, nad nimi písmena: G • Z • S • T — E- T • Z • L.

Mešní roucha ze XVII. stol., nyní v musejních sbírkách křesťanské Akademie v Praze:

1. renaisančně stilisované nesouvislé květy a větévky, vystříhané z různobarevných hedvábných látek, našity jsou roztroušeně po celé ploše ornátu z červeně zabarveného plátna zhotoveného,a jsou zlatými šňůrkami obroubeny. Uprostřed nich obraz Madony v celé postavě na půlměsíci stojící, s rukama sepjatýma, toutéž applikační technikou vytvořený.

2. z jemného nebarveného plátna; celá jeho plocha pokryta jest symetricky rozloženými kyticemi pestře hedvábím vyšitými. Vkusná práce lidového rázu.

3. podobné úpravy, s červeným pásem hedvábným uprostřed, na němž kytice vyšity jsou (toliko v obrysech) zlaceným dracounem.

4. plátěné, ozdobené černým hedvábím vyšitými kyticemi lidového stilu a monogramy: IHS MRA renesančními věnečky obklopenými.

Vnitřek svatostánku vyložen jest hedvábnou modrou šatkou, na níž vyšit jest zlatými cetkami věnec z růžic a nápis hlásající, že ozdobu tuto pořídil Jan nejstarší z Talmberka r. 1658.

Zvony. 1. 0,90 m průměr, 0,85 m výška, rokokově vyzdobený s reliéfem sv. Kateřiny (0,25 m vys.) a P. Marie (0,28 m vys.). Pod nimi (dvojdílný) nápis:

str. 31

Při obrubě rokokově stilisovaná listová ozdoba a nápis:

JOHANN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG 1760.

2. průměr 0,70 m, výška 0,67 m; při koruně střízlivá ozdoba z listův; na plášti nízký relief sv. Anny s P. Marií a Ježíškem, pod nímž v rokokovém orámování: P. JOSEPH METELKA SACERDOS ECCLESIAS TICVS PAROCHIALIVM ADMINISTRATOR | IOANNES SEBASTIANIDES ÆCONOMIÆ DIRECTOR. | FVDIT IOANNES DIETRICH NEÜ PRAGÆ ANNO 1753.

Na protějšku znak (pták, ruka s mečem a dvě hvězdy) a stejně upravený nápis: SVB PATRONATV ILLVSTRISSIMI DOMINI DOMI NI PHILIPPI LIBERI BARONIS DE STERNTHAL DOMI | NI IN IANKOV RATMNIERSITZ ET BESDRSRCHO: WICZ.

str. 32

Při obrubě opakuje se maska v listových kartuších.

3. 0,55 m průměr, 0,50 m výška; na plášti reliéf sv. Floriana, týž znak jako na předešlém, a letopočet: Aô: 1753.

Na farních dveřích barokovým tepáním (listový ornament) ozdobený zámek a klepadlo, slušná práce z počátku XVIII. stol.

TVRZ značné rozsáhlosti v XVI. stol. pod hrází velikého rybníka »Hradu« zbudovaná, nyní z části ve škrobárnu a lihovar přestavěná, z části domky zastavěná. Prostory zachované jsou klenuty na příč valenou klenbou opřenou o půlkruhové pásy. Síla zdí 1,00 — 1,80 m.