A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

Při č. p. 10. nalezeny praehistorické úlomky tuhovaných nádob hrubých, tlustých stěn.

KOSTEL SV. MARTINA, farní (již r. 1352 připomínaný, od r. 1624 filiální, r. 1787 fara obnovena), stavba orientovaná. Věž jest románská, (svrchní patro novodobý, jehlancem krytý přístavek), a nepochybně i část' jižní zdi v lodi. Prostorná loď i presbytář gotický ze XIV. stol. Sínec před portálem ze XVII. stol.; sakristie a panská oratoř jsou přístavby z min. stol. Celá stavba častými opravami původního rázu pozbavena.

VĚŽ čtvercová (2,20 m² vnitřního prostoru), z osy nynějšího kostela značně k jihu vychýlená, z vrstveného zdiva (v přízemí 1,20 m, ve svrchním patře 0,65 m silného). Byla původně na všech stranách prolomena dvěma řadama podvojných okének, sloupkem dělených 1,60 m šir., 178 m vys., tesanou žulou po stranách obložených, zaklenutých podvojným polokruhem, opukou obloženým. Jsou nyní vylámána až na obé východní, z nichž hořejší zcela, dolejší z polovice zazděno. Sloupek pečlivě pracovaný má patku (nyní zcela otlučena) opukovou 0,075 m vys.; dřík z červeného pískovce jest oblý, do výše

str. 33

se nezúžující (0,19 m v prům. 0,80 m vys.) s hlavicí kostkovou (0,21 m³), primitivně vyďubkovaným půlkruhem zdobenou, s oblým 0,025 m šiř. podbrádkovým prstenem (obr. 40.).

Loď: pravidelný obdélník 10,66 m šir., 15 m dlouhý, ve výši 7,70 m rovným trámovým stropem přikrytý (dříve byl strop vysoko vzedmutý, prkenný, zrcadlovou klenbu nápodobující). Po každé straně tři půlkruhem zaklenutá okna, r. 1845 nově upravená.

Empora novější na dvou pilířích 0,72 m², třemi oblouky nesená.

Vchod od severu, obdélníkový 1,33 m šiř., 2,40 m vys., obložený ostěním kamenným, 0,14 m silným, při vnější straně rýhovaným; v hořejších koutech pěkné výplně, jichž profil vytvořen dvojím obloukem a dvojím žlábečkem. Nad vchodem hladký segmentový tympanon 0,70 m vys. Špaleta, v hrot zaklenutá, rozestupuje se na venek ve 2,62 m šířky, a je oživena hojnými oblouny i žlábky (obr. 40.).

Vítězný oblouk 1,03 m silný, 5,30 m šir., 7,70 m vys., hrotitě zaklenutý, spočívá na trnoži, 0,52 m vys., 0,16 m vystupujícím.

Presbytář končí se pěti stranami (2,70 m dl.) pravidelného osmiúhelníka, v rozích zevně opěrnými pilíři o jednom ústupku opatřenými. Klenba kamenná, jejíž žebra ve dvou okrouhlých hladkých svornících se sbíhají. Žebra jsou hranolová, 0,18 cm silná, 0,22 m z klenby vysedající, na hranách mírně žlábkovaná, při koncích místo konsol jehlancově sříznutá. Okna jsou podobně upravena jako okna v lodi.

Uprostřed severní stěny presbytáře vchod do sakristie (0,82 m šir., 2,00 m vys.) v hrot sklenutý, s žulovým ostěním 0,25 m², jež na straně profilováno jest dvěma oblouny, žlábkem dělenými (obr. 40.).

Ve stěně severovýchodní kamenné sanktuarium: obdélníková schránka (0,50 m šir., 0,65 m vys.), kamenným rámcem opatřená, vybíhá nahoře v trojúhelníkový štítek, (0,70 m vys.), jehož boky posázeny jsou po pěti hrubě v žule vytesanými plochými got. listy; na vrcholu nalézá se hrubě nastíněná fiala (0,55 m vys., 0,30 m šir.). Trojúhelníkový tympanon ozdoben jest trojlistem kruhovým. Dvířka schrány tvoří kosmo křížené pruty s nanýtovanými 5tilistými růžičkami (obr. 40.).

str. 34

Na hlavním oltáři povšimnutí zasluhuje vkusně řezaný rám z bohatých rozvilin akanthových komponovaný (poč. XVIII. stol.).

V lodi velmi slušný oltářík barokový: nad vydutou tumbou ladný tabernákl, za ním kříž, po stranách sochy P. Marie a sv. Jana v živ. velikosti. Výraz tváře realisticky podán, drapování rouch bravurní. Úhledná práce z prostředka XVIII. stol.

Obraz na plátně malovaný »Klanění se sv. Tří Králů,« kopie asi v XVII. stol. podle staré předlohy rázu Dürerova zhotovená.

Křtitelnice cínová, 0,72 m vys, na třech kozích nožkách spočívající a na kotlíku dvěma lvími hlavami s kruhy v tlamách ozdobená; slabá práce z první pol. XVII. stol.

Zvony: 1. 0,78 m v prům.; při koruně opis (zkomolený):

◊ † ◊ Anno ‡ domini ‡ milesimo ‡ CCCC ‡ C‡ VII ‡ giergies ‡ funait ‡ campanam ‡ istam ‡ in nomine ‡ sancti; te ‡ petre ‡ ad ‡ paule.

Na plášti reliéfy sv. Petra a Pavla (0,14 m vys.), při nich nápisy

2. 0,68 m v prům.; nahoře trojnásobnou čarou ohraničený vlys listů kolem rovného stonku se vinoucích. Na plášti: otisk medailie Jáchymovské (na rubu poprsí Ferdinanda I., na líci výjev u studnice Jakubovy); mimo to dva drobné reliéfy znázorňující obrácení sv. Pavla a svatbu v Káni Galilejské. Při okraji věnec drobných lístkův, přerušený medailonem (antická hlava ve věnečku). Nejdoleji vyryt nápis :

Náhrobníky vesměs z červeného mramoru, slušně umělecky vypravené, do stěn presbytáře vsazené:

str. 35

1. 0,90 m vys., 1,85 m šir. V horní polovici renesančně orámovaná tabule s nápisem:

„Letha Pan^~e 1611: w pa tek na den swate Marty we | trzi hodiny na nocz umřela Uro | zena Pani Pani Worssila Riičan | ska z Malowicz Pozustala wdowa | po wrozenem Panu Pani Mikulassoⁿ | z Ržičan a na Bestahowě, a tuto po | hržbena g^~t w nadě^g giste Blahoslaweneⁿ | z mrtwych wzkrzisseni." Dole pěkně pracovaný Malovecký znak v okrouhlém čtyřlistu bohatě po heraldicku zdobený.|

2. 1,03 m šir., 1,85 m vys. Nápis v plochém rámci vytesaný zní:

„Letha 1591. w auterý po swatem ffrantissku mezi 10. a 11. hodinau na celem orlogi. Usnul gest w Panu Urozeny Pan Pan | Mikuláss z Ržicžan|

str. 36

a na Beztahowie Jehožto Tielo tuto Pochowano a do zemie odkudž pržisslo Pohržbeno gest:" (nápis pokračuje na tabuli v horní polovici náhrobníku): „Ocžiekawagicze Blahoslawe | neho od Mrtwých Wzkržíssenij dussí | pak geh^o Pan Buh racz milostiw | býtj. Pro gehožto Pam^~tku Sýnowe geho Urozený Pan Pan Jan a | na Zasadce a Pana Pan Wýlle^~ | Lew a na Beztahowie Bratrži | wlastni z Ržicžan Tento kamen | daly gsau na tomto mistie Položiti | Letha 1603. w strředu den S^to Girzi." Pod tím krásně pracovaný znak Řičanský (obr. 41.).|

3. 1,92 m vys., 1,03 m šir.: reliefová postava ženská na prsou růži držící; pod hlavou poduška, u nohou znak. Nápis na okraji kamene:

„Letha 1599. w ayterey den pamatky S^v Mist ra Jana z Husyneze a mistra Geronyma umržela urozena Pani Pani Anna Ržiczian | ska z Ryznberýka a z Sswihowa na Kržessiczich | Manzielka uroze^~o p^a a p^a Zikmup^a z Ržicža^~ na Kržesliczich a tuto odpocziwa w panu."|

4. 1,93 m vys., 1,02 m šir.: vypouklý obraz rytíře v brnění s přilbicí v jedné, s mečem v druhé ruce. V pravém dolejším rohu štítek se znakem Řičanských, v ostatních rozích štítky prázdné. Nápis:

„Leta 1597 w soboru pržed pamatk^~ narozenij Pana Krista žiwot swug dokonal wieku sweho 72 | litie starži Urozený P. P. Zykmund | z Ržicžan na Kržessiczých a tuto pochowan gest ocžekawaga z mrtwich mst."

5. 2,10 m vys., 1,06 m šir.: mladistvá ženská postava s rukama skříženýma. U pravé nohy znak. Nápis:

„Letha panie Tisycýho pětiste^o wo sumdesate^o druhe^o Ten patek po S. Ssimonu a Gudoni umrela gt uroze | na paⁱ a paⁱ Anna Ržicza^~ska z .... | konic a na Krzessiczych a tuto g^~t pochowa^a P. B. rač dussi gegi mi: by:"

6. na hřbitově o zeď sínce opřený epirový z pískovce tesaný jehlanec 1,50 m vys. na podélném hranolovém podstavci 0,85 m vys. s empirovými ozdobami. (Františka Arnošta hrab. Vrtby † 1791);

7. vedle předešlého náhrobník Barbory Schrenkové roz. Vrtbové († 1790). O empirově upravený jehlan opírá se postava muže v kroji

str. 37

tehdejší doby, držící desku s německým rozvláčným nápisem; k němu tulí se dvě děcka. Sochy z pískovce tesané, podány naturalisticky věrně a velice měkce. Velmi dobrá práce. Podpis autorův poškozen, nečitelný.

ZÁMEK. Nepravidelný trojhran dvoupatrových budov obestupuje skrovné nádvoří, do něhož se dvěma podjezdy vchází. Přes široký příkop, dosud téměř zcela zachovaný, vedou klenuté mosty (na jižní straně most o dvou obloucích z r. 1704). Přízemí i sklepy, z mohutného zdiva zbudované, opatřeny jsou valenou klenbou s výseky; ostění dveří kamenná obdélníková s výplněmi v hořejších rozích. Půdorys na obr. 42.

Nynější budova zřízena na konci XVI. stol., při čemž patrně zachována stará disposice, a snad i staršího zdiva z části upotřebeno. Okolo roku 1760 obdržel zámek rokokovou, v prvé pol. tohoto století pak zevně gotickou úpravu. Na prostorném schodišti hojné kartušové ozdoby a drobné sošky: personifikace venkovských prací (vinařství, rolnictví, zahradnictví, lovu). Na stropech schodiště dekorativní malby Frant. Dallingera z r. 1762 (v 1. poschodí skupina dívek u pramene, ve 2. honba); rovněž i stěny schodiště touže rukou rokokovými motivy omalovány.

Gobelín (poškozený) s obrazem Alexandra v klassické zbroji se lvem zápasícího a nápisem:

ALEXANDER PER ANIMI SVI MAGNITVDINEM SVPERAT LEONEM. (XVII. stol.)

Kamna rokoková v jídelně bíle polévaná hravých forem: nahoře dva putti a rokoková kartuše.

Ve sbírce polévaných kachlů ze XVII. i XVIII. stol. zmínky zasluhuje žlutě polévaná náplň rokokových kamen s reliéfem sv. Josefa při práci; výrobek ten označen jménem: A. Kilian 1763.

Z hojného nábytku barokního a empirového uvádíme skříň řezbami bohatě ozdobenou z r. 1717. a hodiny na černém leštěném stojanu, empirovými z kovu tepanými okrasami ozdobeném. Zhotovil Josef Graff v Praze.

str. 38

V obrazárně zámecké hojně obrazů XVII. a XVIII. stol. (hlavně portrétů) nestejné ceny. Z doby starší zastoupena toliko prvá polovice XVI. stol. deskovými obrazy ze skládacího oltáře pocházejícími. Na prostředním obraze(0,75 m vys.,0,52 m šir.): P. Maria, sv. Jan a sv. Jeroným, jenž poklekajícího donátora předvádí, stojí před křížem kosmo v rohu postaveným, vzhůru k Ukřižovanému pohlížejíce. Na čtyřech bočních křídlech (0,37 m šir., 0,60 m vys.) po obou stranách ojedinělé postavy světců a světic, po většině na pozadí z části zlaceném, z části jako koberec upraveném (obr. 43. a 44.).

V nádvoří vkusně kuté rameno závěsné (1,55 m dlouhé): ladně zprohýbané pruty jsou roztepány v listy a maskarony. Při konci bohatá kytice listů a květů liliových. Velmi dobrá práce z poč. XVII. stol. (obr. 45.).

KAPLE SV. JANA NEP. k zámku přistavěná v pol. XVIII. stol, obdélník dvěma segmentovými okny osvětlený. Na rovném stropě malba »Apotheosa sv. Jana«, v rozích evangelisté v rokokových kartuších, prostřední ceny. Na hlavním oltáři, slušně ze dřeva řezaném, nalézají se po stranách svatostánku na velikých volutách sedící sochy sv. Ludmily a bl. Hroznaty v živ. velikosti. Na drobném oltáříku vedlejším výborně řezaný listový rámec z konce XVII. stol. (vavřínový pletenec bohatým akanthovým listovím obložený; nad ním drobný křížek se dvěma letícími andílky) 2,20 m široký,1,60 m vysoký. V oratoři při kapli několik sošek barokových, z nichž nejlepší »sv. Markéta« a »Vzkříšení« (0,70 m vys.) (obr. 46. a 47.).

str. 39

Kalich ze zlaceného stříbra, 0,245 m vys., tepaným bohatým ornamentem listovým ozdobený (na oválových medailoncích vytepány: hlava Kristova, odznaky umučení a monogramy mariánské). Dovedná práce z poč. XVIII. stol. (obr. 48.).

Nad vchodem do nádvoří před zámkem dvojitý znak Vratislavský a Netvořský dovedně v pískovci tesaný s letopisem 1618. a nápisem nad znaky: WLADISLAW WRATISLAW Z MITROWITZ A NA NELZIEGOWICZYCH.

V průčelí dvorského stavení (v levo před vchodem do nádvoří) velký dvojznak ze XVII. stol. pod společnou hraběcí korunou, z mramoru zarůžovělého uměle tesaný a pod ním na blánkách nápisy: pod znakem Vrtbovským (troje parohy) FERDINANDVS FRANCISCVS LEOPOLDVS COMES DE WRTBY († 1750), pod znakem Radkovským (dvě sekery křížem přeložené) CATHARINA CONSTANTIA COMITISSA DE WRTBY NATA RADCOWCZOWIANA DE MIROWICZ († 1684.)

FARA r. 1787. z kostelíka sv. Máří Magd. upravená; bezvýznamná stavba z prvé pol. XVIII. stol.

Na zahrádce jižně před školou nalezeny v ssutinách starého zdiva gotické kachle nepolévané, slídou rozmělněnou posypávané, s vtlačenými reliéfovými podobami zvířat.