Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

[Seznam vybraných kapitol]


Martinice
[str. 47 až 51]


Vlasák: Okr. Votický, 26 sq.


TVRZIŠTĚ, těsně na severovýchod při kostele, »Hradiště« zvané, obehnané mohutným kruhovým valem a příkopem, jímž potok protéká. Při rozebírání ssutin udeřeno na základy bývalé tvrze. V hojném popelu nalezeny zbytky nádob, dílem i ornamentovaných, z nichž jedna ozdobena gotickými minuskulemi, hojné slité železné nářadí a úlomek zvonku. Na sousedním »Dvořišti« udeřeno na zděný sklep a nalezen bronzový úlomek třemenu, dráček, stříbrný kroužek a železná sekyra.

str. 47

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE, filiální, r. 1352. mezi farnimi připomínaný, obehnaný hrubou ellipsovitou zdí hřbitovní, vystavěn jest přechodním slohem ve stol. XIII. Obdélníková orientovaná budova složena jest ze tří travé čtvercových, stejných rozměrů, kterážto disposice však zvenčí ničím patrná není. (Obr. 52.)

Východní travé 6,90 m2 jest kněžištěm. Osvětleno jest třemi okny 2,64 m vys., 1,06 m šir., jež byla po goticku upravena a opatřena žulovým ostěním mírné žlábkovaným s kružbou; kružba jest nyní vylámána až na nepatrné zbytky v okně průčelním. Ve východní stěně — ke straně epištolní posunuto — vloženo jest do zdi sanktuarium obdélníkové (obr. 53.), obložené žlábkovaným ostěním kamenným, jež nad ním tvoří trojúhelníkový štít, zakončený plochou lilií. V severní stěně prolomen jest vchod (1,00 m šir.) segmentem překlenutý, obložený zvenčí pěkným, hruškovitě na hraně profilovaným ostěním o jediném ústupku ze zarudlého pískovce tesaným, které se nahoře po goticku svírá ve hrot. Kněžiště sklenuto jest křížem do mohutných hranolových žeber, 0,20 m šir., 0,30 m z klenby vynikajících, půl-osmiúhelníkových, jež jsou při koncích sříznuta v krátký jehlanec. Žebra sbíhají se v kruhový svorník, na němž jest vysekána tvář Kristova (bez svatozáře) s prameny vlasův nad čelem rozdělených a po obou stranách tváře splývajících.

Triumfální oblouk 7,00 m vys., 5,10 m šir., 1,52 m silný, na spůsob mohutného čtyřhranného

str. 49

pilíře o jednom ústupku, ke zdi přiloženého zbudovaný, zaklenut jest půlkruhem. Záklenka nasazena jest na prosté římse, ze žlábku a krycí desky složené.

Loď čtvercová, stejných rozměrův a výšky jako kněžiště, má dvě okna proti sobě v ose klenby prolomená, kamenné obruby nyní zbavená a nahoře zaokrouhlená. Klenba jest téhož způsobu, jako v kněžišti, jenže jsou žebra z části odsekána.

V jižním boku prolomen jest zajímavý portál rázu přechodního, (obr. 54.) Chodba jeho i zde překlenuta jest segmentem. Vchod sám jest obdélníkový, na svislých hranách žlábkovaný, 2,00 m vys., 0,77 m šir.; nadpraží podloženo jest výplněmi, oble profilovanými. Na tympanonu, 0,81 m vys., nápodobena jest padací mříž, pruty a růžicemi pobíjená. Vnější špaleta tvoří jediný ústupek se silným šikmě ohraněným patníkem, a zaklenuta jest lomeným obloukem. Hrana jest profilována válcovitě. Do pravoúhlého koutu vsazen válcovitý sloupek na oblé patce, jenž jest místo hlavice ozdoben primitivním, stuhovým smyčkám nenepodobným ornamentem. Nad hlavicemi válcový dřík pokračuje, vzpínaje se nad tympanonem v hrot. Portál tento, nyní obílený jest též z červeného pískovce.

Zadní travé, rovněž kvadratické a dvěma okny osvětlené, nemělo původně klenby. Bylo teprve při konci 16. stol. opatřeno klenbou s výseky nad okny. Zdivo jest v tomto travé v polovici výše kostela po obou stranách slabší. Byla to nepochybně mohutná čtvercová věž, o dvou poschodích do chrámu otevřených, trámovými stropy a dřevěným svrchním patrem opatřená, čemuž nasvědčuje i omítnuté zdivo nad prostředním pasem

str. 50

klenby nynější lodě dosud patrné. Vchod průčelní, obdélníkový, jest novějšího původu. Při něm zasazena do zdi původní kropenka ze žuly v podobě čtyřlistu vysekaná.

Při severní straně kněžiště přistavěna pozdější sakristie čtvercová, nízkou křížovou klenbou bez žeber opatřená.

Na hladké střeše taškami kryté v západním konci nasazena dřevěná plechem obíjená jehlancová věžka, v níž visí tři zvony:

1. 0,78 m v prům., s pletencovými uchy, ozdoben jest na plášti reliéfem sv. Václava a nese při koruně dvouřádkový nápis:

◊ Anno ◊ domini ◊ milleccimo ◊ CCCCC % xxxii ◊ qui ◊ me % fecit ◊ mathias ◊ nomen ◊ habet ◊ in ◊ nowa ◊ ciwita
te ◊ pragenci ◊ ex ◊ hoc ◊ % laus ◊ deo ◊ patri % omnipotenti ◊ et % beate ◊ marie ◊ cemper ◊ virginis ' et ' omnibus. *)

2. 0,52 m v prům. ozdobený barokovými ornamenty, křížem, jenž anděl objímá, a nápisem:

Deg pokog
za dnůw nassych
žadneho gineho
by bogoval za
Pane Bože nass
(Kříž.) Hospodine
nebot nemame
na swete kdož
nas gedine ty sam
Wssemohaucy.

Po druhé straně reliéf »Zvěstování«; pod ním ANNO 1760.

3. průměr 0,165 m, výška 0,12 m. Při koruně opis: SLIT GEST OD WONDRZEGE LETA M.D.L.XVI. Na plášti slušně po anticku modelované drobné reliéfy Víry, Naděje a Lásky a nápis (na protějšku): SMILVG SE NAD | NAMI PANE SMI | LVG SE NAD NAMI.

Na hlavním oltáři pěkný široký rám rozvilinový z poč. 18. stol. se dvěma slušnými sochami sv. Jana Nep. a sv. Jakuba.

Kazatelna velmi slušná, z 2. pol. XVII. stol., dřevěná. Sestrojena jest v šestistěn s oblým, prohnutým dnem, zakončeným pěkně řezanou hruškou. Nároží ozdobena jsou kroucenými sloupky s korintskými hlavicemi, postranice pak vyřezávaným listovím. Střecha, oble klenutá, korunována jest pěknou vásou.

Drobné varhany vloženy jsou do skříně barokové, rozvilinovou řezbou ozdobené.

V sakristii hrubá, neozdobná kamenná štoudev se stopami nečitelného nápisu.

Zbytky bývalého skládacího oltáře jsou nyní uloženy v zemském Museu.

Při sakristii na zdi zvonek zcela prostý, na jehož dřevěné hlavě letopočet: 1550.


*) Doplniti sluší: »sanctis ejus«.

str. 51

Osm cínových svícnův, litých, na trojbokých podstavcích s orlími spáry, rostlinným dekorem ozdobených z poč. XVIII. stol.

Věčná lampa cínová; místo uch tři dětské hlavy s rameny spirálovitě stočenými, z téže doby.

Monstrance 0,49 m vys., stříbřená a zlacená mosaz, sluncového tvaru, s plameny, klasy a révou okolo schránky. Na noze čtyřlisté hrubě tepané andílčí hlavy, a písmena: PI. JUST. Beze značky. Konec XVII. stol.

Pod osadou jihozápadně v krásném pohorském údolí při rybníku »Mastníku« ZDĚNÝ MOST o dvou půlkruhových obloucích, na němž korunovaný znak Vrtbovský, hrubými rysy do kamene vrytý, a písmena: FERD: F. C. W.*) 1709. Vedle stojí zděný pilíř, téhož roku postavený, v jehož výklenku umístěn slušně řezaný soudobý reliéf Madonny s Ježíškem, věncem orámovaný.

*) Ferdinandus Felix Comes Wrtby.


[Seznam vybraných kapitol]





Zpět