A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

V okolí nalezena nádobka rázu praehistorického, baňatá, s hrdlem značně zúženým. V majetku pana poštmistra Shejbala v Neustupově.

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE, připomínaný již r. 1350 jako farní. Stavba orientovaná poslední periody románské z vrstveného, lámaného zdiva, s některými detaily gotisujícími.

Kaple sv. Jana, přistavěná k severní stěně lodi, jakož i klenba lodi z konce XVII. stol. Sakristie a svrchní patro věže z r. 1757., kdy též románská okna věžní byla zazděna. Báňovitý kryt věže zhotovil r. 1768 tesař Jan Kadař z Květuše. R. 1773 věž v nynější zbědovanou podobu upravena. Zdivo jest nyní zvenčí omítnuto; nelze proto zjistiti původní podobu říms a ozdob. Na jihozápadním rohu patrno červené rustikování: dvojnásobnou páskou na přič rýhovanou obroubené obdélníky, vodorovně kladené.

Dřevěný krytý most, jenž spojoval ještě r. 1890 kostel se zámkem, nyní snesen.

Věž hranolová při západním průčelí, z osy stavební na sever vyšinutá. V přízemí kobka 2,66 m², střílnou osvětlená, z části zasypaná, původně do kříže překlenutá. Vchod ve společné (1,15 m silné) zdi věže i lodi, nyní zazděný, 0,63 m šir., z části zasypaný, jest pravidelným půlkruhem překlenut. V prvém patře (zdivo ustupuje o 0,26 m), rovněž střílnou osvětleném, jsou dva otvory nyní zazděné, od severu a do lodi, 2,80 m vys., 1,00 m šir., původně

str. 62

prostým, půlkruhem zaklenutým žulovým ostěním obložené. V druhém patře opět střílnové okénko a půlkruhový vchod do podstřeší. Svrchní patro prolomeno dvěma řadami potrojných okének románských 0,60 m nad sebou osazených. Síla zdiva 0,75 m. Okna 1,60 m vys., 2,37 m šir., tesanou žulou obložená, mají trojnásobnou půlkruhovou záklenku a po dvou sloupcích z červeného pískovce. Mají-li sloupky patky, nelze zjistiti. Dříky oblé, 0,16 m v prům., poněkud se zužující, 0,82 m vys., nemají hlavic. Na místě nich různě tvořené a po způsobu hlavic zdobené náběžníky. Pokud patrno, opakuje se nejčastěji úseč kruhové desky vztýčené, 0,14 m vys., 0,50 cm šir., neprofilovanou deskou 0,08 m silnou, po stranách o 0,035 m přesahující, přikrytý. Jednou jest krycí deska třemi řadami kosmých, v prvé a třetí řadě na pravo, v druhé na levo vedených zásekův ozdobena. Jiný náběžník má formu převráceného, na dřík nasazeného komolého jehlance s vhloubenými zářezy na hranách. (Obr. 64.)

str. 63

Loď 14,20 m dlouhá, 7,85 ni široká, původně plochým stropem (o 1,50 m výše nad nynější klenbou) krytá, má 5 oken, nepravidelně rozložených, r. 1875 zgotisovaných. Původní okénko — při stropu — úzké, půlkruhem zaklenuté, silně špaletované (špaleta 0,90 m šir.), zachovalo se, zvenčí jsouc zazděno, na severní straně, klenbou lodi zpola zakryto. Klenba lodi valená, s výseky nad okny, z cihel, nese z omítky nápodobená trojúhelníková žebra a činí tak dojem bohaté klenby síťové.

Vítězný oblouk původní, kvádry obložený, neprofilovaný, spatřuje se 1,00 m nad nynější klenbou v podstřeší. Jest pravidelným půlkruhem překlenut.

Apsida kamenem v konchu zaklenutá (prům. 3,25 m), zachovala si původní okénko na východní straně, 1,25 m vys., 0,22 m šir., obložené 0,065 m silným dvounosým ostěním — na venek facetovaným — z červeného pískovce. Špaleta polokruhem zaklenutá měří — shodně s okénkem v lodi — 1,80 m výšky, 0,90 m šířky. (Obr. 64.)

Vchod v jižní stěně lodi, obdélníkový, s pěknými okrouhle profilovanými rohovými náplněmi, obepjat jest hrotitým hruškovitým ostěním 3,18 m vys., 1,58 m šir., jež nad vchodem tvoří tympanon. Vyobr. viz v »Methodu« 1. c. 28. obr. 6, profil na obr. 64.

Na dveřích zámek 0,22 m vys., 0,29 m šir., s bohatě zdobenou velikou klikou, okrášlený nanýtovanými vysekávanými štítky a růžicemi; hrubá práce ze XVII. stol. (Obraz viz v »Hradech« 1. c. 288.)

Vnitřní úprava rokoková z druhé pol. XVIII. stol.

Na hlavním oltáři (patrně odjinud přeneseném a zkomoleném) diletantská moderní kopie obrazu »Nanebevzetí P. Marie« z r. 1762.

Na postranních oltářích baldachýn vkusné úpravy, ve dřevě nápodobený, tvoří pozadí jednak (novému) oltářnímu obrazu (na straně epištolní), jednak vysokému kříži (na straně evang.). Pod křížem na pozadí hojně zlacenou řezbou ozdobeném visí slušný na mědi malovaný obrázek Millesimovské (ve Vilímově chované) Madonny, ve stříbrném, pěkně tepaném rámci (0,42 m vys., 0,30 m šir.). Vzedmuté tumnby obou oltářů jsou vkusně profilovány.

str. 64

Kazatelna na zdi severní visící jest prostá sice, ale sličná, slohem oltářům příbuzná.

Na prosté sluncové monstranci z konce XVII. stol., s pěkně tepanými okřídlenými hlavičkami, jest zavěšen vkusný zlatý šperk prolamovaný s rytým znakem.

Kasule. 1. bílá se zbytky barokového vyšívání z prostředka XVIII. stol.: květy vystřihané z původní látky a našité na látku novou. 2. zelená s pruhem podobně vyšitým.

Zbytek antependia oltářního, totiž plátno, na němž krásný pás lidového rázu mřížkováním vyšit, ze XVII. stol.

Křtitelnice cínová: zvonový kotlík 0,425 m v prům., 0,32 m vys., na třech ptačími drápy opatřených, v bradaté masky přecházejících,0,37 m vys. nohách. Na plášti naletované znaky: Kaplířů, Vidláků a Malovců, jakož dva železné kruhy ve lvích tlamkách. Tři hlavy ve vojenských přílbicích přidržují ploské víko, z něhož vyrůstá na oblém dříku drobný křížek (do výše 0,52 m). Na okraji víka poškozený vrytý nápis věnovací (majuskulový): »Leta Páně 1611. tato křtitelnice jest udělána za panování urozeného a statečného rytíře, pana Kašpara Kaplíře ze Sulevic, Jeho Milosti císaře římského rada a purkrabí kraje Hradeckého, a urozené paní Evy Kaplířové ze Slavkova a urozené paní Alžběty Kaplířové z Malovic a toho času ouředníka pana Jana ..... Nákladem vší osady toho záduší.« Hrubá práce. Obr. 65.

Dva páry bronzových svícnů kroužených, pěkné profilace, 0,36 m a 0,39 m vys., ze XVI. stol.

Zvony: 1. 0,98 m v prům.; při koruně dvouřádkový opis: „Anno domini 1548 ista campana tusa est ad laudem dei omnipotentis | et beate marie virginis et omnibus sanctis per me magistrum statislaum." Na plášti reliéf světice a dobře modelovaný hautrelief Kristovy hlavy.

2. 0,85 m v prům., s opisem: „Letha Pánie MDLDIII slut gest tento zwon v miestie Benessowie." Za ozdobu má na plášti drobné reliefky obdélníkové, vedle sebe kladené: dámy s dítkami, rytíře; doleji: štěstěny s rohem hojnosti a kyticí, genia a opět dámy s dítkami.

3. v sanktusové vížce, z r. 1785, s obrázkem sv. Barbory a písmenami: I. W. K.

4. tamtéž s obrázkem sv. Prokopa z XVIII. stol.

Náhrobníky velmi četné:1. z červeného mramoru 2,18 m vys. 1,12 m šir. se dvěma pěkně řezanými znaky (Kaplířův a Malovcův) v oválném, stuhami opleteném věnci z listů vavřínových — Petra Kaplíře ze Sulevic († 1576). Obr. 66.

2. opukový 1,45 m² s reliéfy tří dítek, synáčků Petra Kaplíře, v bohatých sukénkách, hrubá práce z r.1575.

3. žulový 1,27 m vys., 0,60 m šir., na orámované desce hrubými obrysy naznačená polopostava rytíře opřeného o štít; jest to Jan Vidlák Radimský .ze Slavkova († 1559).

str. 65

4. žulový, 1,64 m vys., 0,74 m šir.; pěkně tesaný znak (dvě péra pštrosí a dva kvítky nad korunou) Anny Malovcové z Nespeřova († 1560).

5. z červeného mramoru,1,77 m vys.,0,95 m šir., s reliéfem ženské postavy (celé en face), chabě modelované, se znakovým štítkem u nohou (Eliška ze Slavkova † 1554).

6. z červeného mramoru, 1,65m vys., 0,80 m šir., se slušně provedeným znakem Maloveckým v hojných heraldických ozdobách. (Eliška Slavkovská z Malovic † 1584.)

7. žulový, 1,30 m vys., 0,60 m šir., stejné úpravy jako č. 3. (Zdeněk Vidlák ze Slavkova, † 1562.)

8. z hrubé žuly, 1,34 m vys., 0,83 m šir., se znakem Nespeřovským; zcela pokažený, z r.1587.

9. žulový, 1,58 m vys., 0,74 m šir. (Kuneš Vidlák † 1563.)

10. opukový, 1,59 m vys., 0,76 m šiř. se znakem Vidláků z r. 1545., valně porušený.

Nápisy náhrobníků viz v »Methodu« 1. c. a vyobrazení některých z nich v »Hradech« 1. c. 285 sq.

ZÁMEK, jednopatrová budova do pravého úhlu stavěná, z konce XVI. stol. Vnějšek stavitelsky nanejvýš chudý a bezvýznamný. V zadním křídle zajímavá loggie (proti jihu) ušlechtilých forem, na oblých sloupcích spočívající a žebrovou štíhlou klenbou na obdélníky dělenou přikrytá. Ve sklepích několik kamenných ostění z doby Rudolfínské. (Vyobr. viz v »Hradech« 1. c. 282.)

PEČETIDLO na obecním úřadě, hrubé mosazné ze XVII. stol, 35 mm průměr, se znakem městským.