A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

Na poli č. parc. 13. nalezen vrtaný mlat (v Českém museu).

KOSTEL VŠECH SVATÝCH filiální (r. 1350 mezi farními). Původně stavba románská, ze které zbyla pouze věž, nyní báňovitou střechou přikrytá. Loď, apsidou zakončená, okolo r. 1866 stržena a prostornější stavbou, opět apsidou zakončenou — úplně bezvýznamnou — nahrazena.

Věž hranolová, z lámaného kamene, prolomena jest ve svrchním patře po všech stranách dvěma řadama podvojných okének, sloupkem dělených, hrubé práce. Hrany zdiva, 1,14 m silného, obloženy jsou tesanou žulou; i sloupky, náběžníky a polokruhové záklenky jsou žulové. Sloupky jsou různě formovány: dřík jest nejčastěji oblý, 0,15 m v prům., nasazený na obdélníkovém podstavci, 0,28 m dl., 0,15 m vys., 0,16 m šir., jehož rohy jsou šikmo sraženy. Dvě okna mají po sloupku osmihranném, 0,16 m v prům. Hlavice nejčastěji schází anebo ji tvoří hrubá krychle 0,15 m³, úplně bez ozdob. Náběžníky 0,63 m dlouhé, 0,32 m vys. jsou šikmou plochou sříznuté. Přízemní kobka dvěma střílnami osvětlená, zaklenuta jest kamenem půlkruhovou valbou na příč osy kostela. Vchod původního tvaru se nezachoval.

Svršek kamenné křtitelny (0,55 m vys., 0,71 průměr) žulové: devítiúhelníkový hranol ke spodu v komolý jehlanec sříznutý (vyobr. viz v »Methodu«, 1. c.); dole oblý dřík, v podlaze ukrytý.

nečíslovaná obrazová příloha

str. 69

Oltář hlavní, dosti slušných, architektonicky uspořádaných barokových tvarů z konce XVII. stol, přenesený sem z kláštera sv. Jakuba v Praze.

Původní obraz Všech Svatých v rámci z vavřínového pletence umělecky bezvýznamný, visí nyní nad vchodem do sakristie.

Mešní roucho gotické z XV. stol.: na modrém aksamitu, žlutým vhloubeným vzorkem granátového jablka bohatě ozdobeném, našit kříž, 0,18 cm široký, figurálně vyšívaný. Půda je svismo vlnitými zlatými, do fialova naběhlými nitěmi pošita. Uprostřed obraz Ukřižovaného na hnědém oblém pni. Pod křížem P. Maria v tmavomodrém rouše a světlejším plášti a sv. Jan v hněděčerveném, zeleně podšitém šatě. Nad hlavou na duhovém obláčku poprsí Boha Otce žehnajícího; po stranách poprsí sv. Petra v hněděčerveném a sv. Pavla v žlutozeleném rouše. Pod křížem obraz sv. Prokopa s drakem, v červeném plášti, modrém rouše a hnědé kápi. Vyšívání, hrubým kolínským stehem provedené, jest velmi dobře zachováno. Nyní jest kasule tato basovitě přistřížena, 1,04 m dlouhá, 0,70 m široká (obr. 70.).

Mešní konvičky — zlacená měď — pěkných střízlivých forem, 0,115 m vys., z 1. pol. XVIII. stol.; podnos, též zlacená měď, hrubě vytepaným barokovým ornamentem na dně zdobený; prohýbaný okraj je profilován (z prostředka XVIII. stol).

Ve zdi hřbitovní část žulového náhrobníku, 0,75 m širokého; na něm hrubě tesaný relief: ženská postava v kroji XVII. stol. s rukama na prsou sepjatýma.

Zvony: 1. 0,80 m v prům. — někdejší původní zvon Matěje Špice z r. 1545 — přelitý Bellmannem.

2. průměr 0,68 m, 0,65 m výška (s uchy). Při koruně opis: FRANZ • JOSEPH • KÜHNER • GOSS MICH IN PRAG ANNO 1801 rokokovými svislými listy orámovaný. Na plášti reliefy: Bolestné P. Marie a znak Vrtbovský, pod nímž v půlkruhu dvojřádkový nápis: FRANZ : ADAM • GRAF : WRTTBI : LIESS MICH ÜBER | GISSEN IN PRAG ANNO 1801.

3. v lucerně nedostupný, gotický.

Při dvoře staré TVRZIŠTĚ, obehnané příkopem a valem — v rybník, jenž dosud »Příkop« se nazývá, proměněnými. Ve dvorci obytné stavení jednopatrové, rustikované (kosmo dělené obdélníky škrabány jsou do šedé malty a stínovány), se zbytkem vysokého renesančního štítu — pozůstatek to panského obydlí ze XVI. stol.

Při něm u silnice »Kalvarie«: u tří dřevěných křížů pískovcové sochy P. Marie a sv. Jana, pěkně pracované, z r. 1706, na žulových hranolových podstavcích. Z balustrády (profilované sloupce římsami spojené), zbyla jen malá čásť.