A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský

[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]

KOSTEL SV. HAVLA, filiální (r. 1352. farní), orientovaná drobná stavba z lámaného bělošedého vápence, vynikající líbeznou úměrností, upravená po goticku ve XIV. stol., kdy ku starší románské lodi přistavěno polygonální kněžiště. R. 1858 celá stavba opravena. R. 1865. přistavěny (symmetricky po obou stranách presbytáře) panská oratoř a sakristie.

Věž v průčelí, čtvercová, jejíž spodní kobkou upraven r. 1858 vchod; má 3 patra a přikryta jest gotickou, plechem pobitou střechou z téhož roku

str. 90

pocházející. Na vnitřní straně jižní stěny upraveno v síle zdi úzké schodiště na kruchtu.

Loď 8,90 m dlouhou, 6,20 m širokou, 6,00 m vysokou, přikrytou rovným omítnutým stropem prkenným, osvětlují dva páry oken, na obě strany špaletovaných, 0,60 m šir., vysoko při stropu založených, půlkruhovou záklenkou opatřených.

Gotický portálek, 2,11 m vys., 0,82 m šir., obložený (v lomeném oblouku) jednoduchým ostěním z červeného pískovce, jež jest na vnější hraně ploše sříznuto a ozdobeno půlkruhovým žlábkem, osazen jest nyní pod prvým oknem v jižní stěně lodi.

Empora, při poč XVIII. stol. upravená, opažena jest stěnou dřevěnou 1,30 m vys., ve prostřed ellipsovitě do kostela vydutou, již krášlí bohatě řezané — nyní valně poškozené — barokové rozviliny z lipového dřeva, nebarvené, pěkně profilovanými lištnami orámované; uprostřed jest oválová znaková kartuš, korunovaná.

Vítězný oblouk ve výši 4,36 m lomeným obloukem zaklenutý, má hrany ploše sříznuté.

Kněžiště, opěráky 0,75 m silnými (o jednom ústupku) zvenčí opatřené, tvoří čtverec třemi stranami pravidelného osmiúhelníka prodloužený. Zaklenuto jest vápencem do žeber 0,15 m šir., 0,20 m z klenby vystupujících, na šikmě sříznutých hranách žlábkovaných. Žebra, osazená na pěkných válcových konsolách (obr. 87.) 0,25 m vysokých, sbíhají se v jediném okrouhlém svorníku, stejně jako žebra profilovaném. Výška klenby 5,50 m.

Okna v kněžišti 0,65 m šir., 2,66 m vys. (špaleta rozvírá se po obou stranách na 3,15 m výšky a 1,08 m šířky), 2,00 m nad podlahou, ozdobena jsou gotickou kružbou (obr. 88.), nyní valně poškozenou.

str. 91

Oltář, jediný, upravený z přeneseného sem odjinud většího oltáře, z 2. pol. XVII. stol. pocházejícího, ozdoben jest slušným obrazem na plátně 1,04 m šir., 1,60 m vys., představujícím sv. Havla, - jehož obletují andílkové nesoucí opatské insignie, — an se na oblacích vznáší a rukou vztaženou svěřence své Bohu odporoučí, a soškama sv. Petra a Pavla, dobré práce, 0,90 cm vys. Struktura oltáře rozdělena jest na dvě patra, označená římsovím, neseným dvěma páry sloupkův, ovinutých révou.

Kalich 0,20 cm vys. ze zlaceného stříbra, hladký, velmi ušlechtile profilovaný. Konec XVII. stol. (Byl darován kostelu r. 1721. Frant. Arnoštem Tunklem.)

Svícny: dva bronzové, kroužené, pěkně profilované (0,29 m vys., 0,15 m průměr nohy), ze XVI. stol. a čtyři cínové na trojbokých hojně barokovým ornamentem ozdobených podstavcích z konce XVII stol.

Zvony. 1. průměr: 0,90 m, výška: 0,87 m; ucha jsou formována v ženské hlavy kuklemi přikryté ; při koruně opis: ANNO 1768. GOSS MICH IN PRAG IOHAN CHRISTAN SVNGKA., pod nápisem pnou se girlandy s květy slunečnicovými; na plášti relief, 0,21 m vys., opata v mitře, mnišské kápi a s berlou, u jehož nohou se spatřuje lev, na protější straně skupina pod křížem. Při okraji druhý nápis: RIA^*) GRACIA PLENA DOMINVS TECVM BENEDICTA TV IN MVLIERIBVS BENEDICTVS FRVCTVS VENTERIS TVI.

2. průměr: 0,65 m, výška: 0,58 m, hrubě pracovaný, se dvěma znaky na plášti a nápisem:

^*) t. j. Maria

str. 92

Při znacích (sotva rozeznatelných) písmena I W — Z K.

ZÁMEK dle pamětní knihy fary Jankovské Rudolfem z Tallmberka († 1705.) vystavěný, úplně zmodernisován. Umělecký inventář v posledních letech odvezen do Uher. Na špýchaře do zdí zasazeny jsou z pískovce tesané znaky barokové.

TVRZIŠTĚ na »Habrovce«. Zdivo tvrze bylo při stavbě zámku Ratměřického rozmeteno a za stavivo použito.