Úvod | Obec Miličín | Obce a lokality | Knihovna | Pohlednice | Příroda |
A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlčanský[nakl. Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josef pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1898]
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA farní (již r. 1350.), skrovné stavení, orientované, z konce XII. stol., skládající se: z lodi obdélníkové str. 118 14,20 m dlouhé, 8,10 m šir., 7,45 m vys., rovným stropem kryté, a z apsidy kruhové (300 m polom.), hrubými cihlami do konchy sklenuté; mezi loď i apsidu vsunuto čtvercové kněžiště (6,00 m2, 7,75 m vys.) do kříže zaklenuté, od lodi oddělené neprofilovaným vítězným obloukem, 1,35 m silným, ve hrot 6,80 m vys. překlenutým. Věž — čtyřboký hranol — přistavěna teprve na počátku tohoto stol.; sakristie při severní stěně kněžiště jest rovněž pozdější přístavek. Střecha tašková, mansardová. Vnějšek omítnut, úplně prostý. Zdivo z lámaného kamene, v presbytáři 1,40 m, v lodi 1,35 m silné. Klenba v kněžišti osazena do mohutných žeber hranolových, 0,30 m2, jimž je na konci podložena polovice komolého osmistěnného jehlance, 0,22 m vys., přikrytého deskou (rovněž osmihrannou), 0,08 m vys. Žebra se protínají, nemajíce svorníku. Stejně upravené žebro dělí i konchu od kněžiště. Okna (původně byla v apsidě tři okna stejnoměrně rozložená, v kněžišti bylo z každé strany po jednom okně, jež poněkud z osy klenby směrem k lodi bylo posunuto), jsou až na tři zazděna. Původní podobu zachovalo okénko jižní v kněžišti, 0,50 m šir., 2,30 m vys., 3,80 m nad podlahou; ostění jeho, tupě zlomeným obloukem zaklenuté — původně nepochybně trojlistem zakončené — nyní vylámáno. Špaleta na 1,10 m šířky se rozvírající zaklenuta půlkruhem. V lodi jsou okna vysoko při stropě prolomena, po třech na každé straně, nyní zvětšených. Portál v jižní stěně lodi slohu přechodního s dvojnásobnou záklenkou. Vchod vlastní, 2,10 m vys., 1,20 m šir., obložen je kamenným ostěním, na vnější hraně hluboce žlábkovaným, nahoře půlkruhovým. K němu se vchází str. 119 po dvou stupních do vnější špalety vložených. Špaleta — po každé straně o 0,35 m v pravém úhlu ustupujíc — tvoří nad vchodem hladký tympanon 0,96 m vys. Hrany jsou hruškovitě profilovány a sbíhají se v obloukový hrot. Po stranách hrany (lícní i příčné) jest po hlubokém žlábku. Do koutů ústupku vložen jest válcový (0,12 m prům.) sloupek s hlavicí jen hrubě nastíněnou (převrácený kužel); místo patky válcový, 0,16 m vys., trnož. Sloupky nesou hranolové (0,14 m2) žebro, jež v hrot se lomíc, tympanon obepíná. Chodba portálu přeložena plochými kameny proti sobě poněkud vzepřenými. (Obr. 124.) Při evangelní straně v apsidě prostá čtvercová schránka ve zdi s nízkým trojúhelníkovým štítem; kamenné obložení poškozeno. Při poslední vnitřní opravě nalezeny na stěnách zbytky staré polychromie: kosočtverce zdobené zlatými hrotitými čtyřlisty. V sakristii dubová skříň s nástavcem pěkného tvaru, z poč. XVIII. stol. Kalich 0,215 m vys. hojným tepáním (listy a prohýbanými lisenami rámované okřídlené hlavy) ozdobený, zlacené stříbro. Značka porušená. Dobrá práce z 2. čtvrtky XVIII. stol. Monstrance, ranný barok, sluncová, stříbrná, chudých ozdob, 0,54 m vysoká. Křtitelnice žulová, renesanční, nyní jen 0,78 m vys., bez podnože, v podlaze zasazená: na dříku válcovém, v prostřed pasem sesíleném polokoule 0,48 m v průměru; v ní cínová 0,23 m vys. štoudvička, okrouhlá (0,35 m prům.) mosaznými obroučky vykládaná. Na plášti v renesančním věnečku (porušeno): APR . . . 161 ... Obé z poč. XVII stol. (Víko později přiděláno.) Mešní roucho bílé s modrým prostředním pásem, 1,12 m vys., 0,67 m šir.; na hladkém hedvábí propletavě rozloženy stonky s listy a květy ze zlatých souběžných nitek, různě zbarveným hedvábím hustě našívaných (tím docíleno různých barevných odstínů při listech i květech). Efektní (zvláště pěkná v kresbě), práce ze XVII. stol. (Majetek fil. kostela Libouňského.) str. 120 Na dvou brokátových kasulích vyšitý znak (barevným hedvábím) Vojtěcha Prokopa z Höpflingen a Bergendorfu z roku 1755 a 1757. Socha Madonny, s neoděným Ježíškem, na půlměsíci v oblacích, 1,00 m vys., postoj živý, modelace vážná, roucho širokých, hebkých záhybův; postava Ježíškova genrovitě podána. Pěkná práce ze sklonku XVII. stol. (obr. 125.). Zvony : 1. 0,98 m v průměru z r. 1497. Ptáčkem ulitý. Na plášti reliéfy sv. Petra a Pavla. 2. ozdoben při koruně věncem akanthových listů a růžic; na plášti reliéf Madonny s děťátkem na půlměsíci (dvakrát). Opis: 1 • 6 • 0 • 2 : DVRSCH • DAS • FEVR • FLVSCH • ICH • CHRISTOPF • CHERB • ZV • PRAG • INN • DER • ALDEN • SADT • GVS • MICH • 3. drobný - nedostupný. Náhrobníky hrubé pracované: 1. červenavý pískovec 1,68/0,82 m se znakem (orlice) Jana Petra Karvinského († 1738.); 2. rovněž pískovec červ. 1,75/0,82 m se znakem (půl šachovnice) ve čtyřlistu Kryštofa Bořka Dohalského († 1706). 3. v podlaze uprostřed kostela, žulový 1,45/0,92 m se znakem Maloveckým (půl koně) z r. 1706.
|