Že chrám Újezdský sahá původem svým v doby předhusitské, o tom svědčí starý gotický sloh podnes zachovalý, jakož i následující zápis v knihách nadačních arcibiskupství Pražského: Roku 1397 paní Jítka, vdova po někdy rytíři Bohuňkovi Vrchotovi z Vrchotic, vykázala
str. 65
jednu kopu úroku kostelu v Újezdě na výroční mše na své vsi Řikově. 1) Kdo tohoto času pánem podacím zdejší církve býval, není povědomo, již však během 15. století náleželo právo podací vrchnosti Neustupovské. Když se totiž r. 1520 Jan starší Radimský ze Slavkova a Jan mladší Radimský ze Slavkova, strýcové vlastní, nedílní, o statek svůj otcovský i strýcovský dělili, pojal Jan starší za díl v Neustupově tvrz a vsi Neustupov, Bořetice, Podlesí a Záhoří s kostelním podacím v Neustupově , Oldřichovci a Újezdě. 2) Jan Radimský zemřel roku 1540, syn a dědic jeho Kuneš Vidlák Radimský ze Slavkova na Neustupově dědictví své v Červeném Újezdě s podacím kostelním paní Anežce Hodějovské z Nemyšle na Chotěticích odprodal.
Když roku 1601 Štěpán Jiří ze Šternberka statky Smilkov a Chotětice panu Janovi z Talmberka postupoval, náleželo k tomuto . . „ve vsi Červeném Újezdě, co tu měl s kostelem a kolaturou.“ 3) Od té doby zůstala vrchnosť Smilkovská patronem chrámu Újezdského. Hrabě Jan Jindřich z Bissingen na Smilkově ustanovil listinou, dne 12. července 1763 danou, při kostele opět vlastního správce duchovního, jehož obydlí vystavěl a přiměřeně nadal.
1. Újezd Červený, ves, 184 duší, 27 žáků v 28 domech, z nichž 22 k 1. berounské svobodnické čtvrti náležívalo, mezi nimi výstavný dvůr s hezkými staveními.
Farní chrám sv. Matouše ap. a ev., jak svrchu zmíněno, zřízen byl ve slohu gotickém, který se ve klenbách nad presbyteriem a okny jeví; po pravé straně oltáře jest ve zdi schránka se mřížkou, k níž jest plechový kohout připevněn. Ve věži visí tré zvonů: Větší v průměru 2' 4" má nápis:
Leta 1735 ke cti blahoslawene Marigi Panně nákladem uroz. ryt. France Karla z Adlersheimu skrze swob. pana Karla z Bissingen zwon zawěssen gest."
Menší v průměru 1' 10": Goss mich Johann Wenzl Kühner in Prag Anno 1722.
1) Lib. Erect. XII. J. 17. 2) Dsky zemské: Kvat. 2. L. 14. 3) Tamže: Kvat. 309. R. 5.
str. 66
Třetí malý jest bez nápisu.
Škola jest jednotřídní, navštěvována 131 dítky z vesnic k faře přivtělených.
2. Řikov, ves s 72 kat. obyv., 13 žáky. Za stara stávala zde tvrz, na níž seděl roku 1219 vladyka Pertolt Řikova, podepsaný za svědka na listině krále Přemysla Otakara, týkající se kláštera Milevského. 1) Jiří z Řikova pomáhal roku 1448 panu Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Roku 1547 Jan Kuthan z Řikova prodal Řikov Anežce Hodějovské z Nemyšle na Chotěticích 2); načež Řikov k Chotěticům a s těmi roku 1599 k panství Smilkovskému připojen byl. Jeden svobodnický statek drželi roku 1586 Jiřík a Antonie z Lohova a v Řikově, kteří povinni byli odváděti plat 1 kopy gr. češ. do vsi Arnoštovic ke kostelu a faře. 3)
3. Nový dvůr, ves s 170 kat. obyv., 19 žáky, dělí se na hořejší a dolejší Nový dvůr, má dva mlýny; ves povstala zaprodáním někdejšího dvora poplužního.
4. Lhota Včelákova, 10 žáků.
Vesnice Milhostice, Záběhlice, Dvorce a Milkov, sem přifařené i přiškolené s 54 žáky, náležejí do okresu Sedleckého. Z Ješetic ke škole 14 žáků, z Vesce 4 žáci. V osadě Štírov, samota, někdy ves.
1) Regesta Boh. I. 285. 2) Dsky zemské: Kvat. 8. E. 23. 3) Tamže: Kvat. 23. C. 28.
