|
Buchov a Buchovci v Ottově slovníku naučném: [1888-1908, svazek IV.]
[str. 874]: Buchov, samota o dvou statcích u vsi Otradovic, v okr. votickém. Nedaleko odtud jest rybník, uprostřed něho ostrůvek, na němž někdy stála tvrz téhož jména a byla původním sídlem české ryt. rodiny Bochovců z Buchova.
[str. 264 - kráceno]: Bochovec z Buchova (pův. Buchovec z Buchova), jméno vladycké rodiny staročeské, jež pocházela z někdejší tvrze, nyní samoty Buchova u Neustupova. Znak prvotní na štítě hlava supí s peřím jeřabatým, později štít shora poloviční, s pravým polem zlatým a levým černým a jako klenot hlava supí. V letech 1387-1412 seděl na Buchově Zbyněk z Buchova, který učinil dobrodiní kostelu v Oldřichovci. Současně se připomíná r. 1384 Jan z Buchova. Zbyňkův synovec byl Jan Zbyněk (1401), a jest bezpochyby týž Zbyněk, který byl od r. 1420 jedním ze správců lidu a měst táborských. Týž zvolen jest roku 1421 v Čáslavi za jednoho z dvaceti správců zemských a nemalé měl účastenství v tehdejších bězích válečných a veřejných. Syn (?) jeho Mikuláš (poprvé Bochovec zvaný) byl roku 1434 mezi válečníky, kteří pracovali ve Slezsku, r. 1441 nabyl od Pavla, biskupa olomouckého, zboží Jestbořic. Válčil potom na straně jednoty poděbradské a koupil r. 1457 od kláštera žďárského rychtářství v Městci Vojnově. ...
(Sčk.)
|